Precious

Past na emoce s návnadou, která láká, potíž je, že jsem trošku rozmlsaná vybranějšími laskominami, takže tentokrát míjím obloukem a odnáším si bez jakékoliv újmy na citech další kousek skládačky, co nezapadá do amerického snu, obohacená pouze šokující novinkou ze vskutku neomezených možností - navzdory pravidelné školní docházce existují v USA inteligentní! studenti, co v sedmnácti neumí číst! Ale! Při troše štěstí na správné lidi není důvod držet se při zemi - zbývá dokončit střední a pak na vysokou, u přívažku čtyř stovek liber živé váhy a dvou dětí, při dočasném pobytu v "domě na půl cesty", se dá mluvit o smělých, nikoli však nemožných plánech, nu a já se divím, že se ještě divím... Zpětně si uvědomuji, že nejvíc jsem se zabavila přemýšlením, jestli ta sociální pracovnice je, kdo si myslím, že je... a byla i s kolegou Kravitzem fakt dobrá :-) (29.07.2013)

„Svoje prvé dieťa som porodila na zemi v kuchyni, kým ma mama kopala do hlavy. TOTO ste mali na mysli, keď ste vraveli, aby som povedala prvé, čo mi napadne?“ Videl som votrelca drať sa naprieč hrudníkom, videl som rezanie v KANIBALOCH, znásilnenie v STRAW DOGS. Ale toto bola stokrát tuhšia káva. Bez cukru, len osem polievkových lyžíc Arabici v omlátenej dvojdecovej šálke, ktorú pred vami kde-to chytal, takže máte veľkú šancu okrem hnusnej tekutiny dostať ako bonus ešte aj žltačku. Šokujúcich zvratov v PRECIOUS bolo v určitej chvíli tak veľa, že som si chvíľu seriózne myslel, že to vypnem a nikdy nedopozerám. (28.05.2011)

Sorry, ale tohle jsem Lee Danielsovi na rozdíl od akademiků vůbec "nežral". V roce 2009 vznikly dva kýčovité dojáky, které zabodovaly na Oscarech, líbily se mnoha divákům, ale já je pro jejich prvoplánovost jaksi nemohl strávit - jedná se o Zrození šampióna a právě Precious. Zatímco onen film, za který Sandra Bullock získala Oscara, se snažil neustále "rozněžňovat", pak Danielsův film především skrze matku hlavní hrdinky chce diváka šokovat krutostí osudů obézní Precious. Dialogy jsou pak hnány ad absurdum a člověk se občas ptá sám sebe, jestli scénář místo normálního scénáristy náhodou nenapsala parta "fuckujících" raperů, kteří jsou na svět naštvaní jen proto, že jim táhne na šestnáct a snaží se za každou cenu šokovat. Sakra, vždyť i ten novodobý Jób z posledního filmu bratří Coenů - Seriózní muž - si po zhlédnutí Precious musel oddychnout, že až tak špatně na tom nikdy nebyl. Vážím si hereckých výkonů, vážím si režie některých momentů, avšak celkový přístup k látce a tzv. tlačení na pilu se mi naprosto příčí. Tento oscarový kalkul mě poměrně dost otrávil. (23.10.2010)

Verim, ze Precious se nestane filmem, který bude brán jako oblíbený, že si ho někdo bude pouštět desetkrát do roka. Stane se filmem, který je v okamžicích silný, ale jako celek působí moc Oscarově, jeho ambice jsou obrovské a s každou minutou více a více viditelné. Přitom na druhou stranu mi to zpracování a ty přechody do "kouzelného" světa Precious kde je modelka, herečka zpěvačka apod. přijdou úplně amatérské a laciné. __ Příběh je docela síla, ne až tak silný jak by z toho šlo vytlačit, ale ty skutečnosti které se staly jsou docela odporné. Ale kvůli tomu dávat Oscara? Ne. __ Ono dívat se dvě hodiny na černý, upocený buldozerky není zrovna moje vysnene, ale slecna Destova to vsechno zachranila :-))) (29.12.2009)

I přes některé velice silné dialogové scény, se mi film nedostal úplně pod kůži. Asi mi úplně nesedl “rukopis” režiséra Danielse. Zejména pasáže, kdy Precious odlétá od reality pryč ve svých myšlenkách do světa fantazie, nefungují tak jak bylo zamýšleno. Sice chápu, co tím režisér zamýšlel, ale tyto momenty mi přišly křečovité. S filmem mi často ani neladil soundtrack, který nevtořil s obrazem kompaktní celek. Ale jinak je Precious film podařený, zejména díky scénáři a díky některým hereckým výkonům. Obzvláště sugestivní jsou pasáže mezi Precious a matkou a to díky herckému koncertu Mo´Nique. No a příběh samotný je tak krutý, že se ani nechci představit, že se něco podobného ve skutečnosti může dít. (01.09.2011)