Precious

Jmenuje se Claireece ,,Precious“ Jonesová, je jí 16, chodí na základní školu, čeká svoje 2.dítě a sní o normálním životě..... Velice zajímavě natočený příběh, na který se velice špatně dívá. Ne snad kvůli tomu, že by Claireece byla škaredá hromada černýho tuku, která si přeje, aby na ní z nebe spadlo piáno, gauč, telka nebo možná - máma. On to totiž není film. Je to skutečnost. A vede k zamyšlení. To co mě však napadá, nejsou příjemný věci. Závěrečná, až dokumentární výpověď dokládá, že zkurvený monstra nejsou jen ve sci-fi hororech, ale nejčastěji se vyskytují v normálním životě. To je síla na kterou ještě nejsem připravenej a měl jsem nutkání ,,to“ vypnout. Možná TO jen nemůžu pochopit. Ale ,,TOHLE“ pochopí asi málokdo. A tak se ptám, co mě vede k tomu dívat se na film věnovaný dětskému utrpení? Jedině snad profesní zvědavost. Sadista opravdu nejsem! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne Víte že? Film vznikl na základě jediného románu autorky Ramony Lofton, která je známá pod pseudonymem Sapphire ,,PUSH“ (09.03.2010)

Tohle rozhodně není film na první rande. Svoje první dítě porodila na podlaze, zatímco jí její věčně nasraná matka kopala do hlavy, oznamuje obézní černošská dívka sociální pracovnici. Okolní společnost na ní zapomněla. Její děti přišly na svět poté, co na ní lehl vlastní otec. Žije v tmavé díře pouze s matkou, která chlastá, zneužívá sociální dávky, čumí na bednu a dceru obviňuje z odloudění partnera. A často po ní něco hodí nebo do ní strčí nad schodištěm. Ještě, že je tu nová možnost alternativního vzdělávání s chápavou učitelkou a andělskými křídly. Jenže výsledek si toho na svá bedra bere moc a u ničeho se příliš neohřeje. Máme tu obezitu, děravý sociální systém, chudobu, téma negramotnosti, rasismu, pak i homosexuály, dítě s Downovým syndromem, hrozbu HIV. A trochu té dívčí fantazie (tyhle „veselé“ vsuvky nicméně pro samotný vývoj příběhu nemají výraznější opodstatnění). Nejvíc se sice věnujeme vztahu dcery s tyranskou matkou, ale i tady bych si prosil víc péče. Tíživý sociální podtext je cítit, ale ve skutečnosti by nezaklepaly na dveře hodné víly v podobě učitelky a holek ze třídy a nevytáhly negramotnou těhotnou černošku, která zvládne tak akorát vařit a žrát ve fast foodech, z bryndy. Respektive vytáhly, ale co dál? Prostě když už jsme ve sračkách, přitlačil bych na pilu a šel na kost. A nevytahoval bych obláčky a všeobjímající scény. Sic se nějakého velkého moralizování nedočkáme (díky bohu), ale jednoduše by mě potěšily i ty mezistupně (určitě není tak snadné postavit se na vlastní nohy, když jsem v ne úplně fungujícím americkém sociálním systému „nobody“). Nemocniční sestra Lenny Kravitz a sociální pracovnice Mariah Carey vůbec nevyčnívají, mile překvapují tím, jak hrají nesmírně věrohodně. Obě hlavní představitelky jsou na jedničku, hlubší emoce (ať už jakékoliv) jsem však v jejich osudech (ač byly velmi pohnuté) tak úplně nenašel. 70% (20.02.2015)

Nemám nic proti uměleckým sociálně-kritickým filmům, dokonce je mám i rád, jen se nestotožňuji s jejich častým nešvarem, kterým je přílišné tlačení na pilu. Jen málo tvůrců dokáže odolat citovému vydírání diváků, což je i tento případ. Hlavní hrdina těchto snímků nemůže mít jeden či dva (velmi závažné) problémy, to by bylo příliš málo, musí jich mít minimálně rovnou deset, podle pořekadla "čim více, tím lépe". Chápu i touhu o emancipaci barevných z jařma bílého muže, jen nevím, zda tento příběh je tím pravým. Nechci zabýhat příliš do podrobností, jen bych rád upozornil, že snímek je možno i interpretovat jako sbírku těch největších stereotypů černochů, které si lze představit (flákači, vyžírkové, zloději, feťáci atd). Osobně jsem od filmu čekal více. P.S. Tohle natočit běloch, tak ho při nejbližší možné příležitosti zlynčují. (02.11.2014)

Po pozretí tohto filmu som mal trochu zmiešané pocity. Bol to dobrý film, ale nie až tak dobrý, ako som čakal, a bohužiaľ, nič excelentné som na ňom nevidel. Okrem toho ma počas sledovania dosť rušili pasáže s predstavami hlavnej hrdinky. Čakal som predsa len trochu viac, jednoducho keď pozerám drámy tohto typu, chcem byť prekvapený, šokovaný, chytať sa za hlavu a pýtať sa samého seba, ako sa vôbec niečo také mohlo stať. Tu to proste nefungovalo, chýbali mi aj emócie, a tak sa mi film nedostal pod kožu takmer vôbec. V tejto tématike jednoznačne odporúčam radšej The Heart Is Deceitful About All Things. Drámu hodnotím na 60-65%, a to hlavne za pekný príbeh a vynikajúce herecké výkony. (22.12.2009)

Precious pochází z nezvladatelného sociálního zázemí a aby unikla realitě všedního dne, oddává se snění.. V podstatě souhlasím s negativními i pozitivními názory. Co mi vadilo, tak byla ta opravdu viditelná snaha získat zlatého plešounka. Jednoduše se tvůrci řídili heslem "čím víc, tím líp", ale na mě to skoro nezapůsobilo. Samozřejmě, že to, co se děje ve filmu je příšerné, ale jen kvůli tomu dobré hodnocení nedám, když mě to nevtáhlo, chvílemi vyloženě nebavilo. Film může být depresivní, pokud jste dost citliví a empatičtí, ale i povznášející, jestliže potřebujete vědět, že se někdo má mnohem hůře ;) Na mě připadají oba pocity. Na jednu stranu je skutečně temné a smutné, jestliže se něco takového děje a na druhou si po takových filmech setsakramentsky začínám vážit toho, co mám. Kromě tempa a snahy o ocenění mi docela vadila vyžitá Mariah Carey s knírkem. Zato musím povznést výkon Pauly Patton, ta jediná mi byla skutečně sympatická a předvedla dobrý výkon. (15.03.2013)