Akta X: Chci uvěřit

Ucházející komorní vztahové drama násilně naroubované na běžnou a ničím zajímavou epizodu, která se snaží dokázat, že pedofilie je vlastně ctností a čeština, že je krásný jazyk. Vizuálně sice nerozeznatelné od jakéhokoli dílu z pozdějších sérií, ale mám slabost pro zasněžené fargovské dálavy, takže tady mi to ani v nejmenším nevadilo. Duchovny jako by nevěděl zda má být starým dobrým Mulderem či Hankem Moodym a tak není ani jedním. Výkon Gillian nejsem schopen objektivně zhodnotit, jelikož patřím k té generaci, na kterou fenomén Akt X dopadl zrovna v rozpuku puberty. Takže její vnady a sex-appeal jsou pro mě, ehm, nedotknutelné. Škoda, že zcela vymizely ty jejich vzájemné "tokavé" scény. Celkově je to takové nenudící nic o ničem, které má pár výborných scén (Scullyová na návštěvě u Connollyho) a několik zdařilých odlehčujících momentů. Přesto jsem z kina neodcházel zklamán. I když spokojen tedy také ne. Přesto bych si ještě jeden, pokud možno kvalitnější, celovečerní příspěvek nechal líbit. Protože pravda (a spousta Bohem vyvolených pedofilů) je stále ještě tam někde venku... (22.07.2008)

Diváci neznalí seriálu, jsou-li tací, nebo diváci nemilující seriál, jsou-li tací, budou tímto filmem zřejmě zklamání. Obávám se však, že i srdce mnohých příznivců nezaplesají. Už to nejsou ty Akta X, na která jsme byli zvyklí, a která jsem tak milovali. Ač staré známé postavy se nám představují v trochu pozměněných rolích, včetně toho, že se tvůrci rozhodli přece jen porušit jedno významné tabu. Změna je však život. Děj by se dal asi nejlépe popsat slovem mdlý, ač téma není úplně nezajímavé, jest však málo rozvíjeno a místo toho je tu něco navíc. Tím něčím je přebytek keců, rádoby životních moudrostí, neříkám, že vše jsou hlouposti, ale dialogů by stačila polovička. Navíc je tu opět zajímavé sledovat filmový trend, zobrazující církev jako zlou, tu která se rozhoduje pouze špatně. Pozor toto není její obrana, jen se snažím ukázat na to, že mnoho filmů nám vlastně vnucuje nějaký názor. Zde chytrá, pohledná žena, snažící se využít moderních prostředků k záchraně i za cenu utrpení. Na straně druhé, hloupý, odporný, ušatý kněz, který svůj slabošský zrak upíná k bohu a k Písmu a místo utrpení je pro klidnou smrt. Sám jsem ateistou, ale myslím si, že na takovou to věc, by si měl každý rozumný člověk utvořit svůj vlastní názor. Vůbec je zde mnoho dialogů o Bohu a víře nejen v něj, ale i víře jako takové, tím je to trochu kompenzováno, ne však dostatečně. Promiňte tu menší odbočku, ale stejně ten koment nikdo číst nebude, jen tu zaberu o trochu toho místa více. Celkově se mi tedy naskytl pohled na průměrný, spíše podprůměrný krimithriller, který těží z populárnosti seriálu. Je si toho naštěstí vědom a proto bych ho doporučil spíše těm znalým, alespoň částečně. (18.12.2008)

Film, ve kterém selhává snad úplně všechno. Zápletka je vcelku tuctová, její podstatu odhalíte poměrně brzy a nějakého zvratu či zásadnější pointy se už nedočkáte (pokud za ni nebudeme považovat poučení, že kdo kouří dostane rakovinu plic). Filmu absolutně chybí tempo, přes nepříliš dlouhou stopáž působí strašlivě rozvlekle a nudně. To vše "korunují" jalové dialogy mezi ústřední dvojicí, především Scullyová pronáší moudra, která hodně brzy začnou lézt krkem. Shrnuto a podtrženo - jeden z nejhorších filmů, jaké jsem letos viděla v kině. Ale jako čtyřicetiminutová epizoda seriálu bez té zbytečné vaty by to bylo docela fajn. (01.08.2008)

Umíte si představit Akta X bez mimozemšťanů, paranoidního Muldera, který je všude vidí s jeho sestřičkou, okna bez slavného písmene X z neprůhledné lepící pásky? Tak tady jsou. Budou pro vás zklamání, protože jediné co vám zbylo po mysteriózních liniích ze seriálu bude věštec, kterému samozřejmě nikdo nevěří. Dále Mulder, který už není tím Mulderem, kterého diváci milovali a chtěli vidět, jak honí všechno, co svítí. A nakonec Scullyová, ze které se stala doktorka, která zachraňuje raději jednoho chlapce než miliony lidí. Tohle už nejsou akta a dokazuje to každý okamžik. Chris Carter se bohužel stal symbolem sám sebe, když vytvořil film, který má s jeho kultovním seriálem podobný pouze název a jména postav. Musím však pochválit hudbu, která přináší změnu do ohraného schématu a posun je to velmi příjemný. Příjemným osvěžením byla také Amanda Peet, která působí v roli agentky FBI dobře. Trochu mě také překvapil závěr filmu, přesněji závěrečné titulky, v kterých ze začátku vidíme snad variaci na zimu, ale ta se postupně mění v cosi, co opravdu do akt moc nepasuje (ano, myslím tím tu loďku s Mulderem a Scullyovou:)na cestě do ráje... ). Akta X Film je pro mě mnohem lepším dílem, které dokázalo navázat na seriál, jak se patřilo a dodnes je nezaslouženě přehlíženo diváky a možná i fanoušky. (05.10.2008)

Zbožňuju Akta X a vždy budu - jenže teď k nám dorazil nový, fanoušky (tedy i mnou) dlouho očekávaný film... Je to strašné. Bohužel bez legrace. Být jízlivý, musel bych napsat, že Chris Carter moc přemýšlí o vizích, nadějích, a hrozbách moderní medicíny, příliš diskutuje se svým knězem o úloze Boha, a navíc nakupuje u nejhoršího dealera ve městě. A přitom to začíná tak nadějně - přítmí kinosálu rozřízne legendární hudební motiv, během několika minut máme oba hrdiny pospolu, a po tom, co si s Mulderem smlsneme na pár slunečnicových semínkách, vyrážíme do terénu za knězem prohlašujícím se za médium (a bývalým pederastem) a agenty FBI, tradičně rozpolcenými v postoji k čemukoliv paranormálnímu. A tady se začíná všechno kazit. Důvod je jednoduchý - scénář. I kdybych svůj nadhled povznesl do nebeských výšin, příběh a pozadí celého případu to od nálepky naprosté blbosti nezachrání. Kdo viděl, ten ví, o čem mluvím. Ale to není všechno. Snad nejhorší na "Aktech X: Chci uvěřit" je zjištění, že prakticky nefunguje ani ústřední dvojice. Z Muldera se stala figurka slepě toužící uvěřit, ale tentokrát tato víra nevychází zevnitř. I na Davidu Duchovnym je znát, že Muldera tentokrát hraje z jakéhosi umělého přesvědčení, bez lehkosti, a ani typické foxovské vtípky ho nespasí. Scullyové daroval Chris Carter víc prostoru než jejímu partnerovi (malá odbočka - stejně si nezvyknu, že mezi těmi dvěma vznikl milostný vztah), přesto se i ona utápí v hrozivých dialozích a proslovech. Problém je prostě v tom, že se Carter snažil sdělit své obavy ohledně výzkumu a lékařského pokroku, medituje (především prostřednictvím Scullyové) nad tématy jako je osobní odvaha versus tlak okolí, naděje proti pochybnostem, boží vůle ve střetu s racionálnem, trest kontra vykoupení atd. Je toho hrozně moc, spojení všech těchto témat neumožňuje jít do hloubky ani v jednom z nich. A pokud je mám navíc vstřebávat prostřednictvím šustivých dialogů, prostých lidsky uvěřitelného rozměru, říkám "Děkuji, nechci!". A přitom Chris Carter uměl. Nedokážu pochopit, že člověk, který napsal tak emotivní, hluboce lidskou, myšlenkově plnou a přitom báječně tajemnou a v mytologii Akt X zásadní epizodu Memento Mori, mohl stvořit takový paskvil a zmrzačit svoje hrdiny. Je mi smutno. Chci věřit, že jsem tenhle film neviděl. P.S.: Poslední záběr v závěrečných titulcích musel být vtip... Musel. Prostě musel! (26.07.2008)