Vévodkyně

Peklo s vévodkyní ze světa, kde se vše řídí podle těch nejsměšnějších a nejzvrácenějších vzorců, kde nikdo není doopravdy svobodný (zvláště ženy, které v něm mají asi tolik práv jako vévodův pes), a který mne svou vykonstruovanou tragikou nikdy nepřesahující komnaty přepychových paláců a životní nudy irituje na nejvyšší mez. A jak se na červení zalitou knihovnu sluší, nechybí ani tradiční formulky: rigorózní a podbízivá matka, která by zasloužila lámat v kole, emancipovaná titulní hrdinka, jejíž sny nemohou dojít naplnění, vypočítavá přítelkyně, chladný a bezcitný manžel, fešný milenec, tuny dekadentních večírků, avantýr, slz a dvorskou etikou sešněrovaných slovních výměn. Nedá se říci, že by se jednalo přímo o zbytečný film, ale svou nijakostí, nudností, těžkou neoriginalitou, prázdnotou a Dibbovou režijní odevzdaností si o takový příměr koleduje. Přes fajnové herecké výkony určeno k brzkému zapomenutí... 2,5* (15.02.2009)

Tak takové filmy mě dokážou nadzvednout ze židle. To Keira ani Ralph nepoznají prázdný, vykastrovaný scénář, kde chybí věci jako napětí nebo pravé emoce? Ten románek lady G. a Charlese Greye jsem nežrala ani minutu (i díky příšernému herectví Dominica Coopera). A stejně tak se mnou nepohne ani chvíle, kdy se Ralph na Keiru vrhá, nebo peripetie s milenkou. Tenhle film je tak hloupý, sterilní a průměrně natočený, že by bez áčkového hereckého obsazení putoval rovnou na televizní obrazovku, kde by ho převálcovala většina dílů Hornblowera. Průměrné filmy mě nerozčilují, ale ve Vévodkyni pod tím vším vidím základ skvělého příběhu, který by v rukou jiných tvůrců bral dech a masíroval slzné kanálky. (17.04.2009)

Další z plejády životopisných historických snímků má dvě výrazné plus – kostýmy a Keiru Knightley. Právě té korzet opět náramně padnul a holt se v historických látkách cítí jako doma (snad pozná chvíli, kdy je třeba nějaké té změny). Její Georgiana, vévodkyně z Devonshiru, je svobodomyslnou dospívající dívkou, která se ráda obklopuje společností, večírky a hazardem. Právě společnost ji miluje, na večírcích je středem pozornosti a hazardem se baví a zabíjí nudu. A ještě k tomu fušuje do politiky a dokáže polemizovat nad nejrůznějšími tématy. Jaká to troufalost.. V honosných šlechtických sídlech tak sledujeme její počáteční naivitu, slepě věřící tomu, že vévoda, za kterého se provdá, ji bude zahrnovat láskou, péčí a dlouhým povídáním při svíčkách. Jenže vévoda je uzavřený morous, který má Georgianu pouze jako robota na zplození syna-dědice. A ještě k tomu má být poslušná.. jenže to při vévodově povaze a záletnictví není moc reálné, tudíž se mileráda ocitne v náručí budoucího předsedy vlády, který je srdcem romantik a ještě k tomu fešák..V neuspokojivém manželství a svázaná dobovými konvencemi ji soustředěná Keira Knightley dodává pestrou škálu hereckých poloh. Předvádí plně dospělý výkon a je radost ji sledovat. I Ralph Fiennes dokázal s minimem dialogů vytřískat ze své vlastně zákeřné postavy maximum. Jen tvůrci někdy bohužel tápou, zda chtěli víc portrétovat, poukázat na problém žen ve společnosti, které chtěly být tolik samostatné nebo jen necelé dvě hodinky bavit lehce nadprůměrnou romantikou.. Režisér na to nejde zle, jen zvolil poměrně chladnou notu a jeho vypravěčství trochu chybí schopnost přitáhnout diváka. Nespletete si ji tak třeba s barevně dokonale přeslazenou Marií-Antoinettou, protože to byl v rámci historických dramat totálně odvážný projekt, odehrávající se ve versailleským řádem sužovaném prostředí. I tak má Vévodkyně, nejklasičtější z klasických, co nabídnout. Nenudí (třeba jako nedávná a hvězdně obsazená Králova přízeň), má spád, poplete hlavu vymazlenými kostýmy i ukázněným soundtrackem. (07.05.2010)

"Neuzavírám dohody. Já zde rozhoduji." Nikdy mi nečinilo potěšení sledovat aristokratické parukáře, ale tentokrát mne celkem potěšil přirozeně despotický vévoda z Devonshire, jehož uznávání lidských práv přesně koresponduje s mým vnímáním feudalismu 18. století. Tento dobrák si občas zlepšil náladu zprzněním manželky Georgiany nebo její kamarádky Bess a ještě si našel chvilku na vyhrožování svým sokům. Tento snímek je sice pohledem z utlačované strany, ale ona chuděra vévodkyně se mi pouze líbila, kdežto její ctihodný manžel přinesl do hry hodně charisma. (10.07.2012)

Zdá se mi to nebo se historické filmy dostávají do stádia, kdy je dobré natočit historický film o každé události, o každé historické postavě, která kdy vůbec žila. Za chvíli se tak dočkáme historického filmu o žebrácích z Paříže nebo o mrtvole, kterou v 10. Století vyplaval Dunaj. Na druhou stranu nemůžu této vévodkyni vytknout, že její život zrovna nic lehkého nebylo. Dokonce mě to donutilo se o ní dočíst více informací, než je jen ve filmu. Keira Knightley to každopádně zvládla a popravdě se přiznám, že jsem na historický film nekoukal s takovým zájmem jako právě na život této vévodkyně. Pro mě neznámý příběh z historie tak herci dokázali zfilmovat velice zajímavě se vším všudy. S dobovou atmosférou, hudbou, kostýmy, postavami, lidmi...se vším všudy. Zajímavý, že hazard ve filmu zase tolik neukazovali, prý doteď dluží zemi tři miliony liber. (23.05.2011)