Reklama

Reklama

V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (51)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Paráda! Možná že se jedná o ohraný příběh, kdy se jedinec či malá skupina musí postavit proti vládnoucí vrstvě, ale ten důvod a vůbec zasazení do Laponska poloviny 19.století, dělá z Kautokeino nevšední zážitek. Ačkoliv jsem podobně laděných filmů viděl x, tak si nevzpomenu, kdy jsem měl takový vztek a zarýval si nehty do dlaní. A to mají na svědomí pochopitelně i herci, zejména tolikrát zmiňovaná Anni-Kristiina Juuso. Za tenhle výkon byl po právu oceněná. Ony možná táhnou jiná jména, zejména Coster-Waldau a Michael Nyqvist, ale ti se tu vlastně jen mihnou. Další severská věc, která je u nás neprávem naprosto opomíjená. 90% ()

Rakosnicek77 

všechny recenze uživatele

Za vším hledej chlast, nikoliv ženskou. Kdyby pánové Sámové neprolévali víc huby kořalkou, tak nemuseli bejt spory o neuhrazené dluhy, pocity nespravedlnosti a hromada zbytečně zabásnutejch rampouchů. Do toho všeho bezohledná korupce a kšeft s čím jiným, než opět s chlastem a to se pak jeden nemůže člověku divit, že někdo přijde k úhoně a na řadu se dostane i sekera. Tento severský epos, sleduje boj domorodých Sámů, proti Norským vykořisťovatelům, kteří sklízí zisky z jejich utrpení a zoufalství. Boj který ovšem nemohli nikdy vyhrát a podobný konec se dal už předem očekávat. Ať už byl dluh nespravedlivý, nebo nebyl, tak bez soudu se nikdo zavírat nemá a tak je zase logické, že se to ostatním nelíbilo a nastala krvavá řež. Pro mne průměrnej biják, na můj vkus moc ukecanej. Viděno jako 26 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

I pres standartni stopaz mi prisel dej filmu velmi urychleny. Nejzabavnejsi asi bylo, kdyz cela vesnice jakoby mavnutim kouzelneho proutku prestala pit. Ale kritika cirkve te doby je vystizena dobre. Divaka zaujme i prostredi, ve kterem se film odehrava. Pekna kamera, dobri herci. Presto jsem se neumel zbavit televizniho dojmu. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Norové opět dokázali ze silného příběhu udělat konzumní velkofilm. A natočit to tak, aby všechno v rámci velkofilmu odkoukali od Američanů. Ať je to co nejvíce wow. A je to škoda, protože novější švédský kousek Sámská krev je o třídu lepší a přitom si stačí z diváků nedělat konzumní zrůdy a natočit film trošku upřímně a s emocemi. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Orwelovské "Všetci sú si rovní, ale niektorí sú si rovnejší" platilo a aj bude platiť. Prostý historický príbeh z chladného a surového škandinávskeho severu, ktorý má v sebe ale toľko horúcich a silných emócií, že by mu mali závidieť všetci južania. A všetko to začína pri takej nepodstatnej veci, akou je alkohol - táto metla ľudstva. Tak, asi taký nepodstatný, ako sa na prvý pohľad môže zdať, nie je. Hlavne, keď je v ňom namotaná ekonomika, politická i správna moc. Ťažko to ale vysvetliť hlupákom, ktorí trávia čas v putikách, krčmách či baroch a trávia svoje telá. Nie je preto divu, že tí "rovnejší" ich majú presne tam, kde ich mať chcú. Klobúk dole - skvelo natočené. ()

Galerie (16)

Zajímavosti (2)

  • Natáčanie filmu prebiehalo na severe Nórska, v okolí skutočného mestečka Kautokeino a tiež pri Målselv. (MikaelSVK)
  • Pracovným názvom filmu bolo označenie Kautokeino 1852. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama