Wrestler

Existenciální, místy nechtěně vtipné (jak jinak reagovat na absurdní wrestlingové zápasy, než smíchem) drama. Na imdb.com překvapivě 59. film z top 250. Musel bych ho nejspíš ještě vidět vícekrát, abych ho mohl plně docenit a najít v něm to co jsem v něm zatím nenašel. Už teď ale musím uznat jednu věc, Aronofsky velmi autenticky navázal na vlnu NEW HOLLYWOODU, aniž by to zavánělo pózou nebo neumětelstvím, stroze a bez příkras, Rourkův Robin / Randy "The Ram" zvládá dobře jen jednu věc, v ostatním selhal (rodina, dcera, organizace vlastního života), začlenění do běžné společnosti moc nefunguje, tak co dál ?? (NA SVOBODĚ, PŮLNOČNÍ KOVBOJ). (22.02.2009)

Oslnivý Mickey Rourke v příběhu wrestlera, který má sice na povrchu tvrdou slupku, ale pod ní je o poznání měkčí - zkrátka citlivý chlap. Aronofsky opustil rádobyumělecké manýry a nechal prostor příběhu a mně si získal tímto filmem nejvíc. Rourke je zatraceně přesvědčivý a tak bych si tipl, jestli náhodou nedostane Oscara, no uvidíme. 80. léta už jsou pryč, ale s tou božskou hudbou a tímto filmem si připomeneme, že měla své. Bravo chlapci! (11.05.2009)

V USA maj fakt zajímavej systém prodeje uzenin v supermarketu. Člověk si tam vezme lístek s pořadovym číslem jako v nějaký posraný bance nebo na poště a pak čeká, až žena (nebo v tomto případě muž) za pultem jeho číslo zavolá. Tak z toho by mi asi jeblo. Druhá a zároveň poslední zajímavá věc na filmu je Marisa Tomei. Její role je sice v podstatě zbytečná, ale je neuvěřitelný, jak ženská v takovym věku může vypadat zachovale. Téměř celou dobu se polonahá kroutí někde u tyče a rozhodně teda je, na co se dívat. A ten zbytek? Čuměl jsem na Mikyho Šourka, jak tam řeší nějaký svoje problémy, ať už rodinný, zdravotní nebo pracovní, ale nepřišlo mi to ani zajímavý, ani dramatický, ani vtipný, ani napínavý... Všechno mi to bylo naprosto ukradený. Čekal jsem aspoň třeba nějakej dechberoucí závěr (podobně jako v Requiemu za sen), ale dočkal jsem se jen trapnýho klišé. Nutno dodat, že film mi nějak vyloženě nevadil ani mě nenasral, prostě jenom kolem mě tak nějak proplul a nic ve mně nezanechal. (28.06.2012)

Dost možná nejtalentovanější režisér Hollywoodu opět natočil komorní drama, od dob Rekviemu za sen a opět se mu to povedlo na více jak sto procent. U něj jsem totiž nebyl schopný brečet na konci filmu, já jsem z toho byl už hotovej v prostředku a jak se to táhlo dál, tak mě to více a více ničilo, ale přitom naplno udivovalo. Film se nespecifikuje na danou osobu, spíš je to hodně o fikci, ale také pravdě, která se s kouzlem wrestlera nese a nést vždycky bude, jenže co se stane když všecky sny se rozplynou v oblaku dýmu, to si právě bere na mušku samotný režisér a mně se to upřímně hodně líbilo, jako každý jeho film. Všechny aspekty filmu jsou totiž dokonalé. Mickey Rourke v roli wrestlingového hráče, titulní skladba od Bruce Springsteena, která vyhrává ceny a táhne se nevtíravě celým filmem tak samotná práce režiséra a samozřejmě herci okolo. Ten film má šmrnc, není to žádná životopisná výpověď kohosi, ale celková výpověď sportu, který lid v americe baví více než by bylo zdrávo, a málokdo ví, jak to opravdu funguje v jeho zákulisí, a na to jsem se právě hodně těšil, až nám ho režisér sám ukáže. The Wrestler je dílo, které opět dokazuje, co se v Aronofskym skrývá. Ten talent, ta píle, ten fakt, že film ubíhá tak plyně, jakobyste dýchali Randymu na záda celé dvě hodiny. Tak silný filmový zážitek se mi nenaskytne každý den. Mickey Rourke zahrál svojí životní roli, a ačkoliv jsem ho příliš neznal, teď už na něj nezapomenu. Doufám, že za to dostane Oscara. Zasloužil by si to. Stejně jako samotný film nebo titulní skladba od Bruce Springsteena. The Wrestler je opravdu hodně silný film. (14.01.2009)

Musím říct, že tenhle Aronofskyho pokus o realističnost je mi ještě o něco bližší, než jeho audiovizuálně vycíděné eskapády ve Fontáně nebo Requiemu. Tady totiž může svůj režijní um prodávat bez příkras a v podstatě klišovitý filmu o stárnoucím Wrestlerovi se mu podařilo proměnit ve víc, než co obvykle nabízejí životopisná dramata. Randy je díky němu a hlavně Rourkeovi mnohem hmatatelnějším hrdinou a Wrestler tak exceluje zejména ve scénách, kdy se snaží předávat nějaká ta životní moudra. V těch chvílích máte pomalu pocit, jako byste sledovali nějaký dokument a myslím, že to je právě to, čeho chtěl Darren docílit. Povedlo se. 9/10 (29.12.2008)