Reklama

Reklama

Kapitoly ze života slavného dramatika, které inspirovaly jeho tvorbu,... nebo naopak. Historický životopisný snímek Moliere je volně inspirován divadelními hrami Měšťák šlechticem (1670) a Tartuffe (1664) Jeana-Baptiste Poquelina zvaného Moliere. Čtyři nominace na francouzské výroční Césary sice neproměnil, ale na MFF v Moskvě 2007 získal Diváckou cenu a Fabrice Luchini Stříbrného sv. Jiří.
V roce 1644 je Molierovi (Romain Duris) teprve dvaadvacet let. Topí se v dluzích, pronásledují ho exekutoři, ale tvrdošíjně inscenuje tragédie, přestože se mu v nich ani trochu nedaří. Jednoho dne, poté co je uvězněn netrpělivými věřiteli, zmizí neznámo kam... Zámožný Jourdain (Fabrice Luchini) mu totiž nabídne, že za něj dluhy zaplatí, ale na oplátku musí Moliere využít veškerý svůj um a pomoci mu získat srdce jedné ovdovělé markýzy. Moliere přijímá a v převlečení za kněze se ocitá v Jourdainově paláci (natáčelo se na zámku a v parku Vaux-le-Vicomte) a snaží se svého hostitele naučit hereckému umění... (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

Petulka88 

všechny recenze uživatele

Jediné co tady vyčuhuje z průměru je skvělý Romain Duris a mile připitomělý Fabrice Luchini. Jinak je Moliere vcelku milá zábava na jedno odpoledne, ale na dlouho Vám v hlavě neuvízne. Jen nečekejte žádný životopisný film, jde o fiktivní příběh, který měl Moliera inspirovat k napsání jeho slavného Lakomce. ()

DePompon 

všechny recenze uživatele

Výborne zvládnutý historický film na motívy života najslávnejšieho francúzskeho dvorného komika Moliera. Každá postava má svoj zmysel, film nenudí a naopak, tak, ako rozosmeje, dokáže i dojať. Hlavný predstaviteľ Romain Duris je charizmatický a na zoznam mojich nesplniteľných želaní som si jednoznačne pripísala barokovú divadelnú hru v podaní originálneho Jean-Baptiste Poquelina. Oceňujem nápaditú žánrovú líniu filmu, ktorá evokuje Molierove hry a to platí aj o milom divadelnom konci spred záverečných titulkov. Nedocenený počin, len toľko. P.S. Ach, opäť tá láska.. :) ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

O muži, který poznal, jakou cenu má smích ... když svůj úspěch vykoupil slzami. Fiktivní příběh o nefiktivním herci a dramatikovi mně učaroval. Má v sobě něco ryzího a opravdového - stejně jako jeho hrdina ... dokonce i v těch chvílích, kdy klame své okolí - což je skoro pořád. Vyprávění někdy jen s obtížemi překonává nástrahy scénáře i režie, přesto vítězí na celé čáře svým přístupem k námětu. Hlídá si, aby jeho vtípky nadměrně neshazovaly ústřední postavy, tudíž neztrapňuje ani samo sebe - když podle vzoru Jeana-Baptiste Poquelina zdánlivě bez přípravy spojuje prvky pokleslé frašky, trefné satiry i velkého dramatu. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Tak po Shakespearovi přišel na řadu další mistr divadelního pera, Moliere, přičemž jsme se dozvěděli znovu to samé. Jak Shakespeare, tak Moliere, byli mladíčci hlupáčci, a teprve láska k osudové ženě jim dodala tu genialitu. Ta láska musela trvat jen pár dní (z manželského pekla vzejde tak Homer Simpson), takže zde máme vdanou ženu (u Shakespeara máme málem vdanou ženu), a díky ní vytvořili nějaké to známé dílo - u Moliera Tartuffe, u Shakespeara Twelfth night. Tak konečně víme, že bez žen by žádní géniové nebyli, že všechno, co muž napíše, má od ženy - sám by na to nikdy nepříšel. Při sledování této slátaniny jsem vzpomínal na Bulgakovův Spolek Hipokritů (Moliere u dvora) či na Sartrova Keana. Ti popsali stav herců, kteří žili na úrovni prostitutek, zábavně a přesto přesně. ()

m.krudenc 

všechny recenze uživatele

Molière je vynikající kostýmní historický film, který v sobě spojuje prvky frašky a tragédie, tak jako Molièrovy divadelní hry. Oslovil mě svým humorem, nádhernou hudbou a také skvělými hereckými výkony (zvláště některé mimické kreace Fabrice Luchiniho v roli Jourdaina, u kterých jsem se doslova prohýbala smíchy). Konec frašky a tragédie Molièrovy divadelní hry končí na konec filmu, kdy se Molièr setkává z bývalou umírající milenkou která ho do konce svého života milovala. Vynikající film. ()

Galerie (35)

Zajímavosti (2)

  • Snímek byl volně natočen podle divadelních her Jean-Baptiste Poquelina "Le Bourgeois Gentilhomme" z roku 1670 a "Tartuffe" z roku 1664. (Terva)
  • Natáčení probíhalo ve francouzských lokalitách Le Mans, Senlis nebo Paříž. (Terva)

Reklama

Reklama