Monty Python v Hollywoodu

Nemá cenu se rozepisovat co a jak. Jestli máte problémy s návaly smíchu, tak na tohle nekoukejte, protože byste mohli taky smíchy umřít. Pánové, smekám. Pochvala také patří geniálnímu publiku - to musel být komparz z Anglie, protože to rozhodně nebyli amíci... ;o) Těžko sice tohle označit za film, ale hodnotí se tady i hudební DVD, takže si s radostí zahodnotím taky... Hvězda dolů za ty dvě improvizované scénky bez pointy (ostatní improvizované byli ovšem famózní) a krátkou stopáž. [duben 2006] (07.04.2006)

V komentároch ku Pythonom sa často spomína, že na vystúpeniach opakujú svoje skeče. A to má byť kritika. Len tak pre porovnanie; keď ide na turné kapela, tiež prezentuje svoj súčasný album, pridá nejakú klasiku a sem-tam nový song. A keby aj, je zrovna u nich opakovanie problém? Keď opakujú tie najlepšie, najoriginálnejšia a najšialenejšie gagy, čo kedy hlava intelektuálneho zhúleného perverzáka, alebo Božia ruka, stvorili? Keď je výsledkom repetitívnosti, stále rovnako nezastaviteľný Idle, kamenný ksicht Grahama Capmana, "operný" hlas Jonesa, "švihlá" chôdza Cleese-ho, lietajúci spievajúci Gilliam na lane, alebo všetko, čo povie alebo znázorní Michael Palin, originalita stráca časť svojho významu. Oni sú skrátka výnimka, je to tak. Vždy som chcel byť ....................................................................................... drevorubač ! (28.07.2014)

Skvelý zážitok, šťavnatý humor v spojení s typickou komediálnou charizmou mojej obľúbenej skupiny anglických "ujeťákov". Monty Pythonovci naživo z arény Hollywood Bowl obsahujú známe pythonovské skeče, ale našli sa aj také, ktoré som ešte nevidela. Páčilo sa mi, ako americké publikum výborne reagovalo, fandilo, dokonca v niektorých momentoch doslova ryčalo od radosti a vstávalo zo stoličiek, keď sa dej niektorých skečov presunul do hľadiska. Všetko to končí nádherným "Lumberjack song" v podaní Erica Idlea. Neodpustím si jeden malý spoiler nadväzujúci na komentár Anglie: "Fucking close to water!" :-))) (14.07.2005)

Trochu zklamání, i když rozhodně ne z Monty Pathonů samotných! Jenom ten zážiten nemůže být takový, když poblikum zuřivě hvízdá a křičí ještě před začátkem skeče a navíc hercům málem napovídá text. To, že všichni diváci znají Létající cirkus nazpamět jim jde samozřejmě k dobru, ale požitek z vystoupení to poněkud kazí. (02.12.2009)

abych odpověděl na Anglieho otázku, jaký je rozdíl mezi milováním v kánoi a americkým pivem: It's fucking close to water! ale teď o něčem úplně jiném. je to příjemná vzpomínka na Pythony, ale bohužel tam hlavně opakují, co už se dříve osvědčilo (abych trochu doplnil, ještě skeč: Ministry of silly walking, skeč o Brucech, skeč o filozofickém fotbale německa a řecka, World forum s che guevarou, mao tse tungem, karlem marxem a leninem,skeč o Červené karkulce, skeč o mrtvém biskupovi z Leicesteru). nových scének je tam velmi pomálu (snad dvě nebo tři), což je hrozná škoda, protože ty, co jsou nové jsou stejně dobré jako ty starší (o vývoji humoru, o tom, jak boháči vzpomínají na doby, kdy byli chudí) škoda, že je to jenom tak krátký. ale občas mi vadilo, že sklouzli do až záchodovýho humoru (pozvracení se terry gilliama při skeči o hygienické kontrole ve firmě Whizzo). ale to je jen malá vada na kráse a vadí jenom mně, imperfekcionistovi. (19.01.2006)