Obsahy(1)
Darren a Connor jsou bratři, jež si užívají společného života typické rodiny na předměstí, snaží se plnit přání svých rodičů a zastávat tradiční role ve společnosti. Connor však žije ve stínu svého sourozence a není schopen se mu v očích otce rovnat. Ve slabé chvilce, kdy je Darrenem utěšován, však dojde k osudovému okamžiku a bratra políbí. Spirála společensky nepřijatelných konvencí, předstírání, zakázaných citů a strachu z budoucnosti se roztáčí a nezadržitelná tragédie se blíží. Svět jim není schopen porozumět o radikální řešení se jeví jako jediné možné řešení. (Zrsch3)
(více)Recenze (24)
Kratičká čtvrthodina tohoto díla na mě zapůsobila tak, jako jen velmi málo celovečerních snímků. Neuvěřitelně nádherně natočený příběh. Ve Starcrossed je tolik něhy a lásky, že jsem si až pomyslela, zda je takového citu někdo v této době schopen. Když se dívám okolo sebe, říkám si, jestli někde vůbec je. A jestli je možné, abych se s ním setkala. Příběh lásky, která byla silná a zároveň tolik křehká, že by v okolním světě nepřežila. Zabilo by ji to. Příběh lásky, která byla odsouzena k tomu, že nemůže být naplněna, ještě dříve, než vznikla. Hluboký cit může vzniknout mezi kýmkoliv. V dnešní společnosti je zřejmě vše, co je odlišné a jiné, vnímáno jako špatnost. Základem je vztah muže a ženy. To je správné. Ale co ti ostatní? Ti, co jsou ztraceni ve svých pocitech, o nichž se obávají někomu říct. Ti, kteří cítí něco k člověku, ke kterému by neměli. Ti, kteří se musí skrývat díky všem konvencím, hranicím či pravidlům, daných moderní společností. S nimi není nic špatného. Ale ostatní dokáží často jen nechápat, kroutit hlavami, ukazovat a posmívat se. Kde pak mají city oni? Když nedokáží tolerovat a vnímat jiné? Měl jejich vztah jiné řešení? Určitě, možná. Jenže ve chvílích, kdy objímáte člověka, který je pro Vás vším a tím jediným opravdovým co Vás potkalo, si přejete, aby ta chvíle nikdy neskončila. Aby trvala věčně a mohli jste s ním být navěky. A lidé mohou udělat cokoliv proto, aby ten okamžik trval věčně. Aby to skončilo právě touto nejkrásnější chvílí. Někdy právě ty největší city, co máme k jinému člověku, náš vztah, nejsou stvořeny k tomu, aby byly naplněny, či aby dokázaly přežít v realitě. Pouze někde jinde. Daleko, někde tam, kde není nikdo. Jen my a okolní samota. A někdy právě ti, co jsou schopni těch nejhlubších pocitů, myšlenek a prožitků jsou ti, co trpí nejvíce. Někdy mají pocit, že pro toho, koho tolik potřebují a milují, nikdy nebudou tolik důležití, jako on pro ně. Protože jejich sny, představy, naděje a touhy jsou tolik vzdálené... Nejtěžší a nejbolestnější je, když žijete pro člověka, se kterým nikdy nemůžete být. Máte strach. Z něj, ze sebe, z toho, že už byste neunesli další zklamání a taky z toho, že by vás mohl opustit. Některá láska, i ta největší a nejsilnější, se může na denním světle kruté a neúprosné reality rozpustit jako kostka ledu. ()
Nejkrásnější, nejlepší a nejsmutnější kraťas s LGBT tématikou vůbec! Po prvním shlédnutí jsem ještě hodně dlouho mlčky seděla, oči plné slz, a snažila se vstřebat, co jsem právě viděla. Tvůrci si vybrali hodně citlivé téma a dokázali ho zpracovat jako málokdo, navíc ještě ve velmi krátkém filmu. Říkejte si co chcete, ano, film je krátký a námět má na celé dvě hodiny filmu, ale opravdu by to bylo ono, kdyby to tvůrci natahovali a natahovali, až by z toho vznikl další obyčejný film? Podle mě to člověk procítí daleko víc, když se všechno sehraje v necelých 13 minutách ... Mistrovský kousek a klenot krátkometrážních filmů! ()
Vzpomínám si na ten, kdy jsem tento film viděla poprvé. Moje první bylo, že od té doby už nebudu snižovat důležitost lásky, protože ta jak je vykreslena v tomto krátkometrážním snímku, jak je vystihnuta hluboce za takovou chvíli, je prostě dojemný a hodně silný. Sotva jsem snímek zapnula, už byl konec a dva hlavní hrdinové se v objetí topili bazénu. Máte s nimi soucit.. Vždyť oni nakonec nežili ani tak svůj život, jako život jejich otce a celý život ho žili spolu, tak když s mezi nimi prolomí jistá bariéra, není divu, že do ní oba dva spadnou. Není to nic agresivního, ale přesvědčí Vás to o tom, že ti dva se opravdu milují. A to se mi na tom líbí. Ta nenucenost s kterou vám příběh vypráví o dvou bratrech, mezi kterými se prolomí něco, co by mezi sourozenci nemělo.. Je tam hezky zachyceno, jak se lapí a už se z toho nenechají vytrhnout. Tak jen tak koukáte a říkáte si, kdyby to tak mohlo skončit dobře, ovšem když prchají z domova kamsi do motelu od rozzuřeného sobeckého otce, už je Vám asi jasné, jak to dopadne, ale přesto se prostě chcete dokoukat. V závěrečném objetí si už jen říkáte, proč museli dopadnout tak krutě.. A jako u ostatních filmů i tady mám svou oblíbenou scénu a to odehrávající se v kině, kdy se jejich ruce nepatrně dotknou. Zajisté za jiných okolností by to bylo možná přehlédnutelné nebo dokonce byste si toho i nevšimli, ale tady je to podáno jako hodně významný moment, jako zlom.. Zrychlený dech, vzrušení, krása – herci se moc dobře vcítili do role. Takže pokud máte chvíli času, stálo by se to podívat. ()
Čím ďalej tým viac prichádzam k názoru, že tento svet, ktorý sme si vytvorili nepraje nie len inakosti, ale ani láske. Dnes je tak ťažké prežiť svoj život s tým, koho skutočne milujete, pretože realita vás zráža každý deň na kolená tak drsne, že nie každý je schopný vydržať ten nápor. Neviem, či mali práve títo dvaja na výber...ale rozhodne viem, ako im bolo. ()
Kratke, vystizne a silne... ale predsa, na taky dobrovolne tragicky koniec by musel byt film dlhsi a pripadne ponuknut viac dramatickych a bezvychodiskovych scen, ktore by dvojicu prinutili k takemu kroku. Aby mi ich bolo na konci luto na to mi nedali vela priestoru si ich oblubit a fandit im. Skor na mna takto posobili ako slabosi Scena v kine vsak stala za to... ()
Zajímavosti (1)
- V závěrečné scéně, kdy se bratři připoutávají k žebříku v bazénu, lze podle rozmočených prstů obou herců poznat, že scénu ve vodě natáčeli už delší dobu. (IvcaSammet)
Reklama