Občan Havel

Napsal bych, že už dlouho jsem si žádný dokument takhle nevychutnal, ale nemůžu protože nedávno jsem viděl podobně skělou, byť úplně jinou a dějinně méně závažnou "Ivetku a horu". Kouteckého zákulisně časosběrné dílo má při vší své nadsázce značnou historickou hodnotu a navíc mi pomohlo zpětně si uvědomit, jakého - sice civilního a v projevech neohrabaného, přece však velkého - prezidenta jsme to vlastně měli. Korumpující vliv moci se ani Havlovi nevyhnul, i na něj, jak kamera občas vtipně zaznamenává, doléhají třeba návaly marnivosti. Také řada dalších jeho obyčejně lidských slabostí je vidět. A přesto dokáže proti opojení vládnutím bojovat za pomoci sebeironie a věrnosti hodnotám, s nimiž se nedá kupčit. Pro formální nedostatky svého vystupování někdy v blízkém okolí budí smích, ale nikdy nepůsobí opravdu nedůstojně. Za neokázalým zevnějškem se totiž skrývá obrovská mravní síla. A jak neklišovitým, kultivovaným a přitom šťavnatým jazykem dokáže Havel věci pojmenovávat! Pod návalem každodenního, z médií se valícího politického blábolení jsem málem zapomněl, že se dá mluvit taky takhle . Poznámka na okraj: nikdy bych nevěřil, že mě dokument o politice dojme, ale tomuhle se to podařilo hned na začátku - když jsem viděl Havlovu bezprostřední reakci (a též reakci jeho ženy) na zprávu, že byl právě zvolen prvním prezidentem ČR. V takový okamžik mohl emoce jen těžko hrát... a v jeho očích nebylo zadostiučinění vítěze, byla tam tíha, jaká bývá ve tvářích lidí povolaných k nějaké službě a vědomých si morální povinnosti břemeno přijmout i navzdory osobním náklonnostem... nechci to všechno příliš mytizovat - vždyť sám tento dokument je spíš mýtoborný - ale hned jsem si mimoděk vzpomněl na Froda, na Prsten a na horu Osudu. Takového prezidenta si mohu vážit i s jeho politickými chybami a lidskými nedostatky. Nastavuje nelichotivé zrcadlo řadě takypolitiků, co se hemží kolem. (26.01.2009)

Sinéad O'Connor našemu národu jednou vzkázala, že bychom si měli Havla vážit. Kdyby totiž nebyl v jednu chvíli nasraný, tak bychom neměli to, co máme teď, čili naší zem. Já s ní souhlasím, nevím sice do jaké míry byl ex-prezident nasraný, jestli lítali židle a půlitry nebo to prostě byla jen duševní záležitost. A právě to se snaží nastínit dokument Pavla Kouteckého. První co mě napadlo, byla myšlenka, že Václav Havel má neskutečnou trpělivost, poněvadž snášet za sebou neustálý dech dokumentaristy po dobu 13-ti let je vážně unikum. Navíc v některých situacích jsem byl ohromen, zda má vůbec Koutecký soudnost (např- skon Olgy Havlové). Na druhou stranu debaty, které se mezi politiky vedli byly brilantní a třeba takovej Zeman byl při rozmluvě strhující (ač bych to vůbec nečekal). Jen tak pro informaci, já nepatří mezi ten typ lidí, který je s českou politikou obeznámen dokonale. Popravdě, to co se tam děje, je mi úplně šuma fuma a ač nám učitelé omílají, že správný občan by měl vědět, co se v jeho vlasti děje, tak v některých situacích je i lepší nevědět a raději nepátrat. Každopádně jsem vždycky rád, když se naskytně možnost seznámit se blíže s některou osobností a když se navíc jedná o někoho tak cool, tak jsem ještě radši. Vašek Havlů je prostě pravej českej řízek! (28.07.2008)

Čím dýl bude padat prach na ty hodiny nepoužitého materiálu, tím víc se mi bude Občan Havel jevit jako nevyužitá šance. Tenhle dokument totiž dělá hlavně exkluzivita materiálu, Kouteckého jedinečná šance být při tom. Přesto není finální tvar zdaleka tak inspirativní a strhující a od jiných časosběrů dokonce dostává na zadek. S Občanem Havlem se poněkud nevzrušivě projdete zákulisím, bez odvahy tvůrců vtisknout materiálu vlastní vizi a autorsky sevřenější jednotící linii. Prakticky veškerou atraktivitu Občana Havla zajišťuje fakt, že léta zavřené dveře do prezidentské kuchyně konečně někdo otevřel. 70% (17.11.2008)

Tak jsem se na to podíval podruhé a musím říct, že to není zas tak špatné a místy dosti vtipné. Na druhou stranu musím říct, že jsem nepochopil záměr autora. Jestli to zamýšlel jako představení pana Havla, našeho prezidenta, normálního člověka, kterého obnaženě vykresluje prostříhaným materiálem, který za těch x let nashromáždili, pak si nemyslím, že to byl dobrý nápad. Styl polidšťování hlavy státu jsme tu měli již za T. G. Masaryka. Ono je ale jiné, když se na to dívají lidé po téměř století, a když se vás tyto události přímo dotýkají. Samotná postava Havla spíše ztrácí své kouzlo a váhu, pod tíhou tohoto dokumentu. Je to hezké, připomenout si vše, ale nemyslím, že je právě toto šťastný způsob. Otevřené dveře do pracovny prezidenta nám o něm moc neřekne. Pokud už jsem čekal nějakou poctu (víceméně), pak toto je spíše představení samotné role prezidenta, jako zaměstnání, nikoli samotného občana Havla, jednoho z nás. 65% (18.11.2013)

TV/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 7/10 Efekty 6/10/// +hodnotný dokument po obsahové a "historické" stránce, pohled na prezidenta Havla jako na obyčejného člověka, občas příjemně vtipné, filmem projde mnoho známích osobností, dočkáme odhalení nebo odkrití některých událostí -časová osa není pro nezasvědceného diváka moc přehledná, film už kolikrát vynechává samotné proslovy nebo Havlovy výstupy na veřejnosti, z velké části pohled pouze do zákulisý/// Pro mě zajímavé a poutavé, místy opravdu zábavné. Těžko se rozepisovat, abych nezklouzl k hodnocení nebo psaní o politice, na kterou má každy nějaký názor. To ale patří do diskuze nebo prostě jinam. O dokumentu řeknu, že je určitě záslužný. Těm kdo ho neviděli bych ho určitě doporučil. Pojednává o žijící postavě z dějepisu a taky o obyčejném člověku, který stál na neobyčejném místě a podle mě se zasloužil o hodně. Za několik let to bude dokument ještě hodnotnější./// Celkem 77%/// (17.11.2008)