Občan Havel

Očekával jsem, že se dovím více z prezidentského zákulisí. Bohužel o toto zákulisí jsem se musel dělit z Havlovými názory a úvahy, z nichž byla pro mě zajímává nebo spíše nová jen určitá část. Zejména bych zmínil jeho názor na byrokracii v evropských institucích. Dovolím si co nejpřesněji citovat pana Havla " Mají tam stovky úředníků na válku v Albánii, pak je válka v Albánii a oni se ptaj jak je možné, že je válka v Albánii ? K čemu tam jsou? Na hovno ! Co vědí o Albánii ? Hovno !" Krásná ukázka pro soudruhy z ODS, kteří tvrdí že Havel nemá názor. Dále se mí líbilo co řekl ohledně prodeje SVÉ Lucerny !! To sedlo, to sedlo ! Ze zákulisí se mi nejvíce líbilo vše, co se týkalo jeho vztahu s Klausem a ke Klausovi. Hrozně rád jsem viděl a slyšel i Olgu Havlovou, myslím si, že každej chlap by byl na takovou ženskou pyšnej, to, že za ním stála i v nejhorší době z ní dělá nesmírně silnou a mě ohromně sympatickou ženu, která byla navíc charismatická a noblesně šarmantní . Velkým překvapením byla pro mě Dagmar Veškrnová - Havlová, na její adresu jsem měl jen mnoho ironických poznámek, ale po tomhle dokumentu mám pocit, že nebyly na místě. Na mém názoru na její vztah k panu Havlovi asi silně zapracovala media a na mém názoru přímo na ní zase zapracovala její poněkud "nešťastná" mediální prezentace. V tomto dokumentu mě byla Dagmar sympatická, byla zábavná / kolíky na zadku/ a hlavně působila skutečně jako bytost, které záleží na jejím manželovi, má ho ráda a obdivuje ho za to co umí , jaký je a co dokázal. Neměl bych však čistý svědomí, kdybych nezmínil i zápory dokumentu, především jsem čekal více "zákulisních" informací. Jak dlouho probíhají přípravy na státní návštěvu u prezidenta, jak Václav Havel jedná s českými politiky a hlavně jak probíhala jednání s prezidenty USA, Ruska, Francie co si jako mezi sebou říkají. Nemyslím politického, ale osobního na to jsem se těšil. To, že Jacques Chirac jel po Dáše mě nestačilo:) Taky jsem chtěl znát jaký má pan Havel vztah k různým světovým politikům. S těžkým srdcem dávám dokumentu Občan Havel pouze lepší průměr. S těžkým proto, že jsem musel odlišit hodnocení dokumentu od hodnocení osoby. Václav Havel totiž jako člověk, politik i občan má u mě pět hvězdiček. Od roku 1989 až do současnosti / komunistický prasata před rokem 1989 nepovažuji za lidi a tak je ani nepočítám/ zůstal pro mě jediným politikem, jehož názory respektuji i když s nimi ne vždy souhlasím a kterého si nesmírně vážím za jeho postoje, za jeho povahu, za jeho myšlení a hlavně za hodnoty které sdílí. Václav Havel mě v politice chybí. S ním totiž odešla má poslední naděje v politickou morálku, lidskou slušnost a pravdomluvnost. Dne 17.11. Po další projekci zvedám o jednu hvězdičku, protože Havel je prostě VELEFRAJER ! (24.02.2008)

Bez ohľadu na kvality dokumentu hodnotenie drvivej väčšiny užívateľov je dané postojom k osobe Václava Havla. Zostrihané intímne nazretie do prezidentovho zákulisia je nepochybne lákavé. Odkrytá opona sa však môže stať aj milou propagandou súkromia politika, čo platí aj pre tento film. Už len z dôvodu akejkoľvek skutočnej absencie kritického náhľadu nemôže byť hodnotenie viac ako priemerné. Zostrihy jednotlivých udalostí sú akurátne, prezident sa obklopuje bradáčmi a okuliarnikmi. Väčšinou fajčia a plkajú somariny. Klasika. Každý politik si predsa vždy zo sebou do úradu povolá partiu svojich kamošov a pätolízačských obdivovateľov. Čo vadí asi najviac je spôsob Havlovho humoru. Jeho absurdné drámy boli ok - teda do momentu, než sa stal politikom. Potom to už bolo čisté odchádzajúce zúfalstvo (dráma Odchádzanie aj rovnomenný film sa stali smutným potvrdením skutočnosti, že ak sa umelec raz stane politikom, po návrate zo sveta moci už nikdy nedokáže vytvoriť nič zmysluplné, hravé a myšlienkovo podnetné). No Havlov humor v útrobách hradu: čistá katastrofa. Založený na poznaní dobových politických súvislostí a usieraní si z charakterov politických súputníkov či protivníkov. Myslím, že do značnej miery za to môže alkohol, pretože ako sa vyjadril jeden alkoholový psychoterapeut, na Havlovi, Zemanovi aj Slotovi možno badať a v správaní pozorovať účinky dlhodobého užívania veľkého množstva chľastu. To sa prejavuje aj určitým nazeraním na svet okolo - veselé uchechtávanie sa zo správania a myslenia iných. Najlepšie v partii podobne naladených poradcov z mokrej štvrte. Nečudo potom, že podľa Vaškových vlastných slov on sám "jednou sežral Ďulovi (ich psovi) večeři". Inak je film zaujímavý postupným ukazovaním víťazstva v nežnej revolúcii. Dámy a páni, zamatovú študentskú revolúciu vyhrala a poklady a trofej Václava Havla získala: Dagmar Havlová, rodená Veškrnová. (15.12.2015)

S dokumenty je to u mě docela ošidné, dosud pro ně nemám žádná hodnotící kritéria, ale i přesto se pokusím o několik nezaujatých postřehů. Nevím přesně, kdy a v jakých scénách byl Koutecký přímo za kamerou, ale musím seznat, že "useknuté" hlavy v některých záběrech nejsou zrovna největším dokladem o profesionalitě snímku. Dále by asi nikoho nezabilo představit ostatní osoby formou nějakých titulků, což platí i o dataci jednotlivých scén. A asi poslední výtku bych směřoval na délku snímku, ta je totiž až příliš zkratkovitá a drtivá většina motivů a témat je zde až neúnosně ošizena. Docela živě bych si dokázal představit dvojnásobnou stopáž pod vedením českého nezmara Karla Vachka. (10.04.2008)

Možná jsem, stejně jako mnozí další, čekal větší sondu do zákulisí. Toto očekávání bylo vcelku pochopitelné, vzhledem k množství materiálu, s jakým tvůrci pracovali. Avšak, zdá se mi, že stejně tak, jako poradci kdysi vkládali Havlovi slova do úst, tak jako by i do tvorby finální podoby tohoto díla někdo mluvil... Plné hodnocení tak dávám jednak za to, že vůbec spatřil světlo světa podobný dokument, a především pak za osobnost, jakou pro mě Václav Havel je. Pokusím-li se ho porovnat se současnými politiky, vyvstane mi na mysli pouze otázka; co bych vlastně chtěl porovnávat? (05.02.2009)

Velmi příjemně, poutavě a pointovaně vystavěný dokument, který Havla představuje jako komplexní a vyhraněnou osobnost... jednotícím momentem lze označit třeba rozeklaný vztah Havel x Klaus jako souboj dvou principů, přesto mi něco říká, že to celé mělo být o něco sevřenější a méně pásmovité. Možná se tu projevil fakt, že Janek sám materiál nenatáčel, ale pouze uspořádával. Zamlouvá se mi, že Občan Havel se nesnaží přibravovat, glorifikovat, vyhýbat se negativům Havla jako osobnosti... nutno říci, že po shlédnutí tohoto atraktivního dokumentu jsem se znovu utvrdil v tom, že žít ve společnosti formované více havlovským humanismem by mi bylo stokrát milejší než potácet se dravým Klausistánem. (28.05.2008)