Scénář:
Pavel KouteckýKamera:
Stano SlušnýHrají:
Václav Havel, Bill Clinton, Jan Tříska, Václav Klaus, Dagmar Havlová, George W. Bush, Miloš Zeman, Ladislav Smoljak, Mick Jagger, Táňa Fischerová (více)Obsahy(1)
Na jaře roku 2006 se dokumentarista Pavel Koutecký chystal dokončit největší projekt svého života. Po třináct předchozích let měl totiž jedinečné privilegium natáčet Václava Havla v práci i v soukromí, měl přístup do míst, kam jinak nikdo nesmí, a se samotným prezidentem uzavřel dohodu, že až skončí jeho druhé funkční období, smí záběry použít. Pavel Koutecký se bál a těšil zároveň. Stovkami hodin natočeného materiálu se však nakonec probíral někdo jiný. Pavlův život skončil nečekaně a tragicky na jaře 2006. Nelehkého úkolu se ujali jeho přátelé a spolupracovníci v čele s Miroslavem Jankem. Kromě čtyřdílného televizního seriálu vznikl celovečerní film, který dnes uvidíte. Významné okamžiky v životě Václava Havla tu střídají zdánlivě všední události, a i když jsme často svědky lehce pikantních chvilek, nikdy nemáme pocit nepatřičnosti či bulvárnosti. Havel, ač charismatický muž s obrovským vlivem, byl také jenom člověk. A tento film daleko přesahuje hranice portrétu. Je to svým způsobem kronika, album, kterým listujeme a uvědomujeme si skrze jeho obrazy i střípky svých vlastních životů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (561)
Skutočne fascinujúci autentický dokument, ktorý vo svete prakticky nemá obdobu. Najmä ak ide o trinásť rokov zachytávajúce časti zo života prezidenta republiky, tak ide o skutočný megaprojekt v minimalistickom ponímaní, o ktorého pripravovaní som predtým nemal ani potuchy. Inteligentne natočené a hlavne zostrihané. A myslím, že hodnotiť by sa tu mal film ako film, nie osobnosť, ktorú zobrazuje. Aj keď sčasti aj tu je názor ovplyvňujúci. A keďže ako Slovák, nepoznajúci elementy Havlovho vládnutia a peripetie, ktorými ako prezident prešiel, objektívnosť je myslím si na mieste. Nakoniec, predsa len v '93-ťom roku som ako sedemročný som politiku nesledoval našu, nie to ešte zahraničnú. Navyše názov hovorí za všetko, prezident je tiež len občan, obyčajný smrteľník, často obyčajnejší než 'bežní' smrteľníci. A mrzí ma, že v televízii nevysielali dlhšiu verziu, ktorú si s radosťou pozriem. 90%. ()
Asi před týdnem jsem se ptal kamaráda, jestli už viděl Občana Havla. "Bych se musel rozčílit," pravil ten hoch, a ačkoli vysokoškolsky vzdělán, předsudky mu zatemňují mozek podobně, jak se už v naší společnosti pomalu stává normou - řekl mi pár frázovitých stanovisek, které se již dávno staly folklórem, a tím to skončilo. Do diskuze na jistá témata prostě nemá smysl vsupovat, protože mnoha lidmi je diskuze vnímána jako nesmiřitelný boj a utvrzování a bránění svých těžce nabytých názorů - téma Havel / Klaus je v tomto nejtypičtější. Časosběrný dokument je neokoukatelná a cenná forma, která v tomto případě nezobrazuje jen osobnost VH, ale ve zhuštěné formě politickou i společenskou situaci velké části porevoluční doby. Nutně s tím zachycuje i roli dalších hráčů velké politiky - a v tom budou zřejmě neúnavní kritici vidět všelicos. Film je to vtipný, což je dáno hlavně Havlovou povahou, jeho sebeironií a odvahou připustit si k tělu kameru, která snímá každičký detail jeho života. Časosběrná forma mu nedovoluje něco předstírat - hrát si před kamerou a vylepšovat svůj obrázek se dá pár dnů, ale v rozpětí několika let je to nemožné. Odhaluje tak práci svého poradního týmu, zákulisí hradního života i politických vyjednávání a vyslovuje mnoho brilantních postřehů. Kritici budou namítat, že ze 70h by i amatér sestříhal oslavnou propagandu, ale tou tento film rozhodně není. Havel už nemá potřebu budovat si pofiderní pomník jako současný prezident a navíc o konkrétních konfliktech a obhajobě některých jeho kroků tento film ani není. Během projekce, na níž jsem byl já, se dvakrát upřímně tleskalo - při Havlově naprosto výstižné charakteristice VK a při závěrečných titulcích. Škoda jen, že to uběhlo tak rychle. Snesl bych i delší stopáž. ()
Tenhle film neberu jako pomník Václavu Havlovi. Spíš je to cesta časem do dob, kdy českou politiku (i tu takzvanou vrcholnou) šlo brát s humorem a nadhledem, aniž by to musela být zároveň obrana proti ní. A jako takový stroj času funguje Občan Havel na jedničku. Jen ta (černá) komedie mi v žánrech opravdu chybí. Nejemotivnější moment: Olžin pohřeb. Nejzajímavější moment: schůzka s Milošem Zemanem. Nejvtipnější moment: záběr na blaženě se usmívajícího Václava Klause sedícího v Redutě. ()
I když si to mnozí z nich nepřipouštějí, tak i politici jsou jenom lidé. Unikátní pohled do soukromí naší bývalé hlavy státu je absurdním dramatem i groteskou a jak to tak v životě bývá, střídají se tu věci humorné s těmi vážnými. Poctivý dokument, který divákovi neprezentuje názory svých tvůrců, ale sledovaného objektu. ()
Vzdělaný. Zdvořilý. Vstřícný. Vtipný. Rozzlobený. Unavený. Zoufalý. Smutný. Šťastný. Život Václava Havla během deseti let (1993 – 2003) je plný emocí, nálad, vzrušení a vypjatých okamžiků. Kouteckého filmový dokument je nesmírně cenným otiskem doby, je prostředníkem, který odhaluje mnohé z politických i osobních dilemat člověka, jehož postoje a názory formovaly českou společnost. Tehdy i dnes. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (12)
- Václav Havel si prý na štáb natolik zvykl, že jeho přítomnost vůbec nevnímal. (duklak2)
- Celkem bylo za více než 13 let Havlova "života s kamerou" natočeno přes sedmdesát hodin materiálu při devadesáti rozdílných příležitostech. Z toho pětačtyřicet na filmový pás a zbytek na videozáznam. (DaViD´82)
- Václav Havel šel do tohoto projektu jen s tím, že film bude mít premiéru několik let po ukončení jeho funkce. Obsah je totiž místy politicky "nekorektní". (duklak2)
Reklama