Občan Havel

Napsal bych, že už dlouho jsem si žádný dokument takhle nevychutnal, ale nemůžu protože nedávno jsem viděl podobně skělou, byť úplně jinou a dějinně méně závažnou "Ivetku a horu". Kouteckého zákulisně časosběrné dílo má při vší své nadsázce značnou historickou hodnotu a navíc mi pomohlo zpětně si uvědomit, jakého - sice civilního a v projevech neohrabaného, přece však velkého - prezidenta jsme to vlastně měli. Korumpující vliv moci se ani Havlovi nevyhnul, i na něj, jak kamera občas vtipně zaznamenává, doléhají třeba návaly marnivosti. Také řada dalších jeho obyčejně lidských slabostí je vidět. A přesto dokáže proti opojení vládnutím bojovat za pomoci sebeironie a věrnosti hodnotám, s nimiž se nedá kupčit. Pro formální nedostatky svého vystupování někdy v blízkém okolí budí smích, ale nikdy nepůsobí opravdu nedůstojně. Za neokázalým zevnějškem se totiž skrývá obrovská mravní síla. A jak neklišovitým, kultivovaným a přitom šťavnatým jazykem dokáže Havel věci pojmenovávat! Pod návalem každodenního, z médií se valícího politického blábolení jsem málem zapomněl, že se dá mluvit taky takhle . Poznámka na okraj: nikdy bych nevěřil, že mě dokument o politice dojme, ale tomuhle se to podařilo hned na začátku - když jsem viděl Havlovu bezprostřední reakci (a též reakci jeho ženy) na zprávu, že byl právě zvolen prvním prezidentem ČR. V takový okamžik mohl emoce jen těžko hrát... a v jeho očích nebylo zadostiučinění vítěze, byla tam tíha, jaká bývá ve tvářích lidí povolaných k nějaké službě a vědomých si morální povinnosti břemeno přijmout i navzdory osobním náklonnostem... nechci to všechno příliš mytizovat - vždyť sám tento dokument je spíš mýtoborný - ale hned jsem si mimoděk vzpomněl na Froda, na Prsten a na horu Osudu. Takového prezidenta si mohu vážit i s jeho politickými chybami a lidskými nedostatky. Nastavuje nelichotivé zrcadlo řadě takypolitiků, co se hemží kolem. (26.01.2009)

S dokumenty je to u mě docela ošidné, dosud pro ně nemám žádná hodnotící kritéria, ale i přesto se pokusím o několik nezaujatých postřehů. Nevím přesně, kdy a v jakých scénách byl Koutecký přímo za kamerou, ale musím seznat, že "useknuté" hlavy v některých záběrech nejsou zrovna největším dokladem o profesionalitě snímku. Dále by asi nikoho nezabilo představit ostatní osoby formou nějakých titulků, což platí i o dataci jednotlivých scén. A asi poslední výtku bych směřoval na délku snímku, ta je totiž až příliš zkratkovitá a drtivá většina motivů a témat je zde až neúnosně ošizena. Docela živě bych si dokázal představit dvojnásobnou stopáž pod vedením českého nezmara Karla Vachka. (10.04.2008)

Film je od první do poslední vteřiny napěchován raritními a atraktivními záběry (což se při množství natočeného materiálu dalo čekat), přičemž výsledná podoba Václava Havla je poměrně dost odlišná od obecného povědomí o jeho osobě. Občan Havel je překvapivě dokumentární komedií s roztržitým a vtipným hlavním hrdinou, který se v lecčems podobá postavám ze svých her a který má zároveň pevná a jasná stanoviska. Žádný chladný mramorový pomník velké osobnosti Václava Havla, ale sebeironický portrét malého velkého krále s krátkými kalhotami vládnoucího žabomyším domácím poměrům. (08.02.2008)

Přiznám se, že jsem čekal něco jiného. Něco více upřímného, lidského a do zákulisí "Hrádečku" jdoucího. Něco ve stylu jeho knihy Prosím stručně. To je pohled do prezidentské kuchyně. Tohle ne. Občan Havel totiž ve výsledku není o Havlovi politikovi, ani o Havlovi dramatikovi, ani o Havlovi "muži z lidu v úřadě" a již vůbec ne o obyčejném občanu Havlovi. A vinu bych hledal v tom, že Pavel Koutecký neměl možnost svůj dvanáct let natáčený materiál sestříhat. Nechci vzbudit dojem, že je výsledek nezajímavý či snad nudný. Není. Jen je o půlhodiny delší než by se slušelo a je v něm překvapivě málo momentů, které takříkajíc uzemní (Zeman, kauza Lucerna, pohřeb Olgy, úřednická mašinérie EU "vs" válka v Albánii a pár dalších). Zároveň je až příliš vidět, že se Vašek nedokázal s kamerou zcela sžít. Občana Havla bych přes všechny zápory doporučil (ideálně na televizní obrazovce), byť dělá Havlovi spíše medvědí službu. Pobaví totiž, svým rozsahem a necenzurovaností je až výjimečný, upřímně se několikrát od srdce zasmějete (otcovské oprašování Klause vejde do Zlatého fondu), něco se i dozvíte, ale trvalejší hodnotu tu nehledejte. Není to totiž ani ryba ani rak. A je jedno zda je vám osobnost Havla odporná či mu nasazujete automaticky svatozář. Snad jen pokud je vám ukradený, tak nemá smysl se tímto počinem zaobírat. Tady si každý to své najde, ale nebude toho mnoho. Výsledné hodnocení spíše odráží mé zklamání nad tím jaké to bývalo mohlo být než skutečné kvality Občana Havla jako dokumentu. PS - Mohlo by být zajímavé, vzhledem k množství materiálu, se za pár let s určitým odstupem ponořit do archivu a zkusit to sestříhat jinak. Lépe. (31.01.2008)

Nejen v rámci nepříliš ohromující české konkurence ojedinělý počin. Dokument, který se obejde bez doplňujících titulků s daty a jmény, neboť spoléhá na divákovu obeznámenost s osobou Václava Havla a děním okolo něj. V žádném případě tedy nejde o Havlův profil pro nepoučené, leč i pro ně mohou být pohledy „do zákulisí“ velmi zábavné. I jakožto člověk, který politické dění dobrovolně (chcete-li ignorantsky) míjí, jsem celé dvě hodiny sledoval s velkým zaujetím. Co připouštím, mé nijaké mínění o Havlovi – prezidentovi zůstalo neměnné, mé mínění o Havlovi – občanovi se vyvinulo pozitivním směrem. 85% Zajímavé komentáře: Renton, pshimi, DaViD´82, flanker.27, liborek_, Mahalik, Adman, Zakk, Mischko, zapalik, Jack.Pott (14.11.2008)