Scénář:
Pavel KouteckýKamera:
Stano SlušnýHrají:
Václav Havel, Bill Clinton, Jan Tříska, Václav Klaus, Dagmar Havlová, George W. Bush, Miloš Zeman, Ladislav Smoljak, Mick Jagger, Táňa Fischerová (více)Obsahy(1)
Na jaře roku 2006 se dokumentarista Pavel Koutecký chystal dokončit největší projekt svého života. Po třináct předchozích let měl totiž jedinečné privilegium natáčet Václava Havla v práci i v soukromí, měl přístup do míst, kam jinak nikdo nesmí, a se samotným prezidentem uzavřel dohodu, že až skončí jeho druhé funkční období, smí záběry použít. Pavel Koutecký se bál a těšil zároveň. Stovkami hodin natočeného materiálu se však nakonec probíral někdo jiný. Pavlův život skončil nečekaně a tragicky na jaře 2006. Nelehkého úkolu se ujali jeho přátelé a spolupracovníci v čele s Miroslavem Jankem. Kromě čtyřdílného televizního seriálu vznikl celovečerní film, který dnes uvidíte. Významné okamžiky v životě Václava Havla tu střídají zdánlivě všední události, a i když jsme často svědky lehce pikantních chvilek, nikdy nemáme pocit nepatřičnosti či bulvárnosti. Havel, ač charismatický muž s obrovským vlivem, byl také jenom člověk. A tento film daleko přesahuje hranice portrétu. Je to svým způsobem kronika, album, kterým listujeme a uvědomujeme si skrze jeho obrazy i střípky svých vlastních životů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (561)
Sinéad O'Connor našemu národu jednou vzkázala, že bychom si měli Havla vážit. Kdyby totiž nebyl v jednu chvíli nasraný, tak bychom neměli to, co máme teď, čili naší zem. Já s ní souhlasím, nevím sice do jaké míry byl ex-prezident nasraný, jestli lítali židle a půlitry nebo to prostě byla jen duševní záležitost. A právě to se snaží nastínit dokument Pavla Kouteckého. První co mě napadlo, byla myšlenka, že Václav Havel má neskutečnou trpělivost, poněvadž snášet za sebou neustálý dech dokumentaristy po dobu 13-ti let je vážně unikum. Navíc v některých situacích jsem byl ohromen, zda má vůbec Koutecký soudnost (např- skon Olgy Havlové). Na druhou stranu debaty, které se mezi politiky vedli byly brilantní a třeba takovej Zeman byl při rozmluvě strhující (ač bych to vůbec nečekal). Jen tak pro informaci, já nepatří mezi ten typ lidí, který je s českou politikou obeznámen dokonale. Popravdě, to co se tam děje, je mi úplně šuma fuma a ač nám učitelé omílají, že správný občan by měl vědět, co se v jeho vlasti děje, tak v některých situacích je i lepší nevědět a raději nepátrat. Každopádně jsem vždycky rád, když se naskytně možnost seznámit se blíže s některou osobností a když se navíc jedná o někoho tak cool, tak jsem ještě radši. Vašek Havlů je prostě pravej českej řízek! ()
Zajímavý a obdivuhodný počin, který byl točen více než 13náct let. To je asi tak vše a proč? Drobnosti ze zákulisí jsou většinou vtipné, ale samotná osobnost Václava Havla pro mě nikdy nebyla tou, o které bych chtěl vidět nějaký podobný dokument. Civilní vzhled a snaha o ukázání "našeho civilního prezidenta" se povedla, ale možná šla až moc do hloubky, kdy prezident ztrácí všechno to "kouzlo" výjimečnosti muže na vrcholu politického systému. Ani časové upevnění není příliš zvládnuté, protože kdo nežil a nezajímal se o události v dokumentu bude zpětně jen těžko odhadovat roky a období, na které odkazuje právě samotný dokument bez nutnosti "ukázat datum". Z dokumentu bych opravdu chtěl dostat více než pár vtipných okamžiků, několik vysvětlení historických zajímavostí a neustále opakovanou myšlenku, že i prezident je prostě jen obyčejný člověk na neobyčejném místě. Nijak tím neshazuji kvalitu, která je svým způsobem nepopiratelná, ale mě nedokázala dostatečně oslovit. ()
"Demokracie omezuje ty, kteří ji berou vážně, a zaroveň dává téměř neomezené možnosti těm, kteří jí pohrdají." Taková jsou slova našeho bývalého prezidenta, jehož lidskost a upřímnost sálá z každého okamžiku Občana Havla. Tenhle až neuvěřitelně otevřený a intimní dokument disponuje několika momenty, které mi ještě nějakou dobu pravděpodobně utkví v hlavě; ať už je to rozhovor se Zemanem, který na mě snad poprvé v mém krátkém životě teenagera působil skutečně chytře a sympaticky, nebo příjezd prezidenta Clintona, který zas výborně sedl mé americky založené části duše a připomněl jí doby, kdy Spojené státy ještě patřily k obdivovaným světovým mocnostem. Osobně bych do "prezidentské kuchyně" nahlédla klidně ještě o několik minut déle, byly momenty, které by si dle mého názoru zasloužily víc než několik málo sekund, ale to by pak do oběhu taky asi mohl někdo pustit všech 40 tříhodinových kazet. Občanu Havlovi jakožto dokumentu dávám nakonec čtyři hvězdičky, ačkoliv občan Havel jakožto člověk by jich ode mě dostal plných pět. ()
Film je od první do poslední vteřiny napěchován raritními a atraktivními záběry (což se při množství natočeného materiálu dalo čekat), přičemž výsledná podoba Václava Havla je poměrně dost odlišná od obecného povědomí o jeho osobě. Občan Havel je překvapivě dokumentární komedií s roztržitým a vtipným hlavním hrdinou, který se v lecčems podobá postavám ze svých her a který má zároveň pevná a jasná stanoviska. Žádný chladný mramorový pomník velké osobnosti Václava Havla, ale sebeironický portrét malého velkého krále s krátkými kalhotami vládnoucího žabomyším domácím poměrům. ()
Václav Havel má kamínek po Rudolfu II., růženec od papeže...Zkrátka za svůj letitý prezidentský život dostal spousta darů a věcé, které my ostatní mít nikdy nebudeme. Ale my jsme měl Havla jako prezidenta - a to bylo podle mě dobrá věc. Btw podplacení 9 spoluvězňů, aby se mohl dívat na Prodanku mě pobavilo, stejně jako prohlášení, že Clinton je větší erotoman on...:) Celkově velmi zdařilý dokument, který ukazuje Havla i jako obyčejného člověka - občana, který se i stydí a je plachý. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (12)
- Václav Havel si prý na štáb natolik zvykl, že jeho přítomnost vůbec nevnímal. (duklak2)
- Premiéra se uskutečnila v paláci Lucerna, který postavil Havlův dědeček. (DaViD´82)
- Po tragické smrti Pavla Kouteckého na jaře 2006 se dokončení filmu ujal režisér Miroslav Janek se svou ženou, střihačkou Toničkou Jankovou. (DaViD´82)
Reklama