Česká RAPublika

Rap po 12 letech zcela zamořil hudební scénu teenagerů a mám na něj už alergii. V dokumentu na otázku "Co tím chcete říct?" rapeři odpovídají: "Jen to, že jsme." Stejné východisko má i film – sdělí pouze, že rapeři existují. Filmová procházka po české hiphopové scéně – nechme stranou hlasy fanoušků, že pravá esa na plátně chybějí – je překvapivě krotká.Téma, od nějž by divák čekal šok a kontroverzi, má tvrdší jen slovník; jinak plyne mezi plkáním a situacemi, v nichž režisér Pavel Abrahám konfrontuje hrdiny s jejich předpokládanými protipóly. Tvůrci zjevně aranžovaná setkání připravili, rozjeli kameru a čekali, "co to dá" – nestane se však nic. Až na výjimky, k nimž patří dětinská debata na matrice, jsou vůči sobě oba světy ohleduplné, nikdo nikoho nepošle do háje, ať rapeři besedují ve škole či s jazykovými vědci. Navíc film budí dojem, že český rap postrádá osobnosti. Žádný strhující básník nebije na poplach, opakuje se smyčka tuctových sdělení. Kdykoli se hrdinové vyjadřují v jiném prostředí, těžce formulují – a na vlastní půdě předvádějí málo osobité drzosti, rebelie, vzdoru. Jen sprostá slova a fráze proti konzumu, což je dost nuda na tak provokativní látku. Nejzajímavější souboj svedou dýdžejové s triem vážné hudby a rapeři s Hanou Hegerovou, která jejich verzi hymny shrne "Nemá hlavu ani patu", a pak skvěle vystřihne. Profesionálové v poloamatérském filmu vyhrávají. (13.11.2020)

Kvůli Pavlu Abrahámovi se mi spolužáci něco nasmáli, když jsem na filmové poetice první záběr z filmu Překlad (viz) interpretovala jako brambory. A teď zase tohle. Ačkoli mě hip hop ani trošku, ani málo a prostě vůbec nezajímá, tento dokument mě úplně dojal. Zdaleka není postaven jen na prvoplánovém výsměchu a sprostých hláškách, jak by se třeba mohlo zdát. Naopak, nemá ostré hrany a baví tím, že realizuje docela zajímavé nápady. (23.12.2008)

Net/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Prostředí 6/10/// +zajímavá filmová zkušenost, hudba, texty -mohlo to být podle mě ještě nabitější/// Zajímavé, že to šlo do kin, víc by se to vyjímalo v TV na Čt jedničce, takže dle mého je to trochu přeceňované a zároveň to určitě neosloví každého. Ale pokud máte rádi tento hudební žánr a zmínění interpreti patří mezi vaše oblíbené, tak si tento film užijete. A čím méně o tomto hudebním žánru víte, tím více informací se dozvíte. A taky zjistíte že čeští rapeři jsou vlastně úplně normální kluci./// Celkem 76%/// (30.01.2010)

Velmi zajímavé nahlédnutí do české hiphopové scény. Možná je škoda, že se jedná jenom o Supercroo , protože zrovna oni jsou co se týče hudby samotné hodně strozí a jejich beaty jsou suše elektronicko-ušitrhající. Třeba PSH, Gipsy nebo Rytmus jsou hudebně úplně jinde. Z té trojky mě nejvíc bavil James Cole, jeho "lelek" nebo "zelnatý rap" mě opravdu dostal :D. Taky mi přidal nejinteligentnější. Toxxx je největší pozér a talent na texty má asi nejmenší. Ale příjemně mě překvapil , že má rád Hanu Hegerovou. Orion se choval občas trochu podivně (restaurace). Formálně je dokument nápaditý, konfrontace jsou zábavné, není příliš co vytknout. (02.05.2011)

Dokument beru jako náhled do české hiphopové scény. Bohužel mám averzi k dvojici Hack&Phat a jejich namyšlené, sprosté, arogantní kecy mě nechávají chladným a ten jejich rádoby vlastní styl (za každým slovem děvka-zmrd) je ostudou českého rapu. Jsou to děcka a poslouchaji je děcka a jde z nich cítit čistá komerce a gramy skéra :-). Respektuji Oriho, Indyho, Wiche, Lavora, PSH... to oni to tu rozjeli a něco dokázali a netahaj si triko jak ti dva. Co se týče České RAPubliky, několik povedených momentů určitě má a stojí za shlédnutí. Lidem, kterým hiphop nic neříká bych doporučil vyhnout se tomuhle dílu obloukem a raději si pustit DVD z koncertu jejich oblibené skupiny a nepsat zde zbytečné, urážlivé komenty, které postrádaji smysl. Doufám, že slovenské bratry napadne něco takového natočit, protože by mě zajímal průřez jejich scénou. (30.04.2010)