Česká RAPublika

Na české poměry vysoce kvalitní dokument, který nemá v tuzemsku obdoby. Občas vymazlené hrátky s hudbou a obrazem střídají vysoce vtipné momenty, které mě utvrzují v jediném - i u nás jde natočit zábavný dokument, u kterého by člověk během prvních 10 minut neusnul. Klidně bych přihodil i vyšší hodnocení, to by v něm nemohli účinkovat ty nejvypatlanější mozky pod sluncem. Přišlo mi to jako jeden dlouhý vtip, který nebral konce - kdyby snad někdo chtěl natočit dokument o hiphopu, tak by do něj měl vnést nějaké myšlenky, které by ho ospravedlňovali takový, jaký je nebo příbližit ho neznalým lidem. Z mého pohledu se jedná o povrchní zesměšnění, které celému národu ukazuje, že hiphop dělají lidi, co to nemají v hlavě v pořádku nebo pro změnu žádnou nemají. Zábava to je sice nehorázná, ale z toho, co jsem viděl, se bojím o mírnou degradaci inteligence národa. (27.07.2010)

Velmi zajímavý dokument ze světa rapu. I když tenhle styl nevyhledávám, některé pecky si čas od času poslechnu a myslím, že tvůrci si vybrali dobře, protože ti kluci, co tam jsou, patří k naší rapové špičce a mají to i v hlavě celkem srovnané. Ten film sice nedrží při sobě, ale některé scénky (matriční úřad, doktora lingvistiky) jsou neskutečně vtipné. JIné jsou zase trošku zbytečné, ale to vem čert. Určitě dobrý dokument, vřele doporučuju. A hlavně Hana Hegerová rulez!!! (22.06.2009)

Jako malá jsem se těšila, až to skončí. RAP a elektrická muzika mi nic neříkaj a jsem si docela jistá, že ani nechci, aby mi něco říkaly. Sem tam to bylo zábavný. Hudbní doprovod - hádej... Nejlepší z toho stejně byla část s Hanou Hegerovou. Jako asi je dobrý to vidět, protože na tohle si každý musí udělat svůj vlastní názor. (06.03.2010)

Rap po 12 letech zcela zamořil hudební scénu teenagerů a mám na něj už alergii. V dokumentu na otázku "Co tím chcete říct?" rapeři odpovídají: "Jen to, že jsme." Stejné východisko má i film – sdělí pouze, že rapeři existují. Filmová procházka po české hiphopové scéně – nechme stranou hlasy fanoušků, že pravá esa na plátně chybějí – je překvapivě krotká.Téma, od nějž by divák čekal šok a kontroverzi, má tvrdší jen slovník; jinak plyne mezi plkáním a situacemi, v nichž režisér Pavel Abrahám konfrontuje hrdiny s jejich předpokládanými protipóly. Tvůrci zjevně aranžovaná setkání připravili, rozjeli kameru a čekali, "co to dá" – nestane se však nic. Až na výjimky, k nimž patří dětinská debata na matrice, jsou vůči sobě oba světy ohleduplné, nikdo nikoho nepošle do háje, ať rapeři besedují ve škole či s jazykovými vědci. Navíc film budí dojem, že český rap postrádá osobnosti. Žádný strhující básník nebije na poplach, opakuje se smyčka tuctových sdělení. Kdykoli se hrdinové vyjadřují v jiném prostředí, těžce formulují – a na vlastní půdě předvádějí málo osobité drzosti, rebelie, vzdoru. Jen sprostá slova a fráze proti konzumu, což je dost nuda na tak provokativní látku. Nejzajímavější souboj svedou dýdžejové s triem vážné hudby a rapeři s Hanou Hegerovou, která jejich verzi hymny shrne "Nemá hlavu ani patu", a pak skvěle vystřihne. Profesionálové v poloamatérském filmu vyhrávají. (13.11.2020)

Nejzábavnější dokument, co jsem kdy viděl. Beatboxující Marek Eben si podle mě menší hodnocení nezaslouží. A i řemeslná stránka filmu byla hodně dobrá. Hrátky s obrazem, hudbou a hlavně fakt zajímavý situace do kterejch (neviditelnej) režisér ty rappery posílá. Vysoká hladina zábavnosti neklesá po celou dobu čemuž fakt tleskám. U každýho dokumetu jsem se totiž vždy aspoň chvíli nudil. A hardcore fanoušek českýho rapu opravdu nejsem (nevadí mi a něco se mi líbí). (02.12.2008)