Obsahy(1)
Jaký byl Emil Hácha, protektorátní prezident? Vzorný úředník, zrádce národa, vlastenec, nemocný stařec? Mnoho otázek, nové odpovědi a jeden osud člověka i národa v dokumentu Petra Lokaje.
Dr. Emil Hácha (1872-1945), právník, příležitostný překladatel a básník, prezident republiky v době po Mnichovu a během okupace. Postava velmi nejednoznačná, ke které dosud neřekli své zásadní hodnotící slovo ani historici ani politici; je to však jméno, které vyvolává stále živý zájem veřejnosti - jako bychom pořád cítili jakýsi pocit viny za svůj nedořešený vztah nejen k této tragické postavě a době tzv. protektorátu, ale svým způsobem i k určitým rysům naší národní povahy. Háchova tragédie má rysy osobní, politické i historické. Ty se prolínají a je těžké je oddělovat, stejně nesnadné pak je hledat odpověď na otázku, která tvoří název dokumentu samého. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (8)
Tenhle dokument na mě hodně emotivně zapůsobil. A vlastně jsem si uvědomila, že Beneše mi nikdy líto nebylo. Háchy však vždycky. Navíc v Háchových projevech (zejména v době, kdy už to byl zlomený a rezignovaný člověk nebylo důležité, CO říkal, ale JAK to říkal, jakým hlasem, dikcí atd. - tam šlo číst mezi řádky). Je dobře, že tu bylo zmíněno i to, že pomohl velké většině zajatých vysokoškolských studentů z koncentračních táborů. Prostě - Hácha nebyl hrdina. Nebyl to ale ani kolaborant a takový konec, jaký ho potkal po osvobození, si opravdu nezasloužil. ()
Dokument, který pouze opakuje to, co už všem zájemcům o tuto dobu bylo známé. Dokument celou dobu Háchu víceméně obhajuje. Stejně jako u Beneše ale Háchu nejde hodnotit nějakou nálepkou. Můžeme brát v úvahu jeho zdravotní stav a to, že je těžké najít hranici toho, kdy ještě chránil lidi, a kdy se už prostě jen choval patolízalsky. Pro mě osobně tu hranici překročil tím, že nerezignoval, když do Protektorátu nasadili Heydricha. Je totiž rozdíl mezi tím podepsat a opakovat cynickou lež a čekat, kolik lidí ještě Němci postaví ke stěně... ()
Když tento komentář píšu, má film 14 velmi kladných hodnocení - tzn. 4-5* a pouhá dvě dvouhvězdičková (mé je třetí)... Shodou okolností ta dvě zmiňovaná hodnocení udělili mí kolegové z olomoucké filmové vědy - tento počin jsme měli možnost zhlédnout při včerejší projekci na AFO (15.4.2008). Aniž bychom film po skončení nějak rozebírali, naše hodnocení jsou stejná. Všichni zde Háchu ospravedlňují, vysvětlují, jak to s ním bylo... Ale zamyslel se někdo nad samotnými filmovými prostředky? Ano, tento dokument nám dokládá důkazy o nevděčné roli dr. Emila Háchy, ale o tom si snad můžeme se stejným výsledkem přečíst i knihu či report v novinách. Tak, jak byl dokument natočen, troufám si tvrdit, by to zvládl kterýkoliv ze studentů po 2semestrovém audiovizuálním praktiku a byla by to výborná školní práce. Jako zástupce české soutěže na AFO působí dokument nepatřičně. // Zajímavý comment: eodeon.bloguje.cz - sekce Festivalový deník ()
Myslím, že dokument v mnoha směrech úplně nezafungoval. Jednak slovo "zrada" je v tomto kontextu prostě zavádějící. Dokument nepůsobí osvětově, aby znovu a znovu vyvracel pokřivený propagandistický výklad komunistickými omezenci, který mají všichni v kedlubnách ze základní školy. Chybí zásadní informace o tom, za jakých podmínek funkci přijal, kdy byl ubezpečován tehdejšími vrcholovými politiky, že nebude muset dělat žádná významná rozhodnutí, a přitom byl nucen dělat mnoho zásadních rozhodnutí. Mnoho jiných mělo nést tíhu doby i úřadu, jenže Beneš utekl, Beran chtěl být premiérem, Hitler rámusil zbraněmi a nikdo nechtěl převzít odpovědnost. Dokument žádnou odpověď neposkytuje, protože obsahuje skutečně minimum informací. ()
Dokument bohužel jen povětšinou opakuje fakta, dávno známá. Přidává pak ještě pohled historiků, kteří mají podat závěrečnou zprávu o tom, zda je obětí či zrádcem. Myslím, že na tuto otázku se nedá spolehlivě odpovědět už jen proto, že nebyl ani jedním. Nicméně těžko soudit, proč zrovna jeho národ tak nenáviděl. Možná, že o něm nevěděli celou řadu věcí. Například, že prezidentem ani být nechtěl, nebo že zachránil spousty studentů. Mě zaujalo především tvrzení jedné svědkyně, že viděla Háchu se slzami v očích ze svého údělu. A pak jeho hlas při jednom z projevů, kdy v podstatě je slyšet, že už ani neví, co čte. Ještě doplním, že někteří historici v dokumentu tvrdili, že Hácha měl možnost odstoupit a neudělal to a to mu mnozí vyčítali. Zajímavé, že Beneš byl národem milován a Hácha odsouzen a zároveň Beneš vyčítal Háchovi poskakování kolem nacistů. Nesmíme ovšem zapomínat, že ani Beneš neměl moc odvahy, když Gottwaldovi nevzdoroval o pár let později a vlastně tak udělal sám to, co před tím Háchovi vyčítal. Nicméně Hácha nemohl odstoupit a já myslím, že je dobře, že to neudělal. Nacisté by pak za prezidenta dosadili někoho mnohem horšího. Ne, podle mě nebyl zrádce, ale nebyl ani obětí. Byl jen prezidentem ve špatné době, kdy každé rozhodnutí mohlo být bráno jako špatné i dobré zároveň. Vždycky se našli oběti i vítězové. Hácha neměl ve své době moc na vybranou a je jisté, že svou úlohou trpěl. ()
Galerie (2)
Photo © Česká televize
Reklama