Veřejní nepřátelé

VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ jsou OBČANEM KANEM gangsterského filmu, a to píšu bez jakýchkoliv přehánění (až uvidíte, pochopíte, klíčová slova: "Bye Bye Blackbird/Rosebud"). Pokud s filmem má někdo problém (viz okolní podpůrměrná a průměrná hodnocení s pseudoargumenty jako "nuda", "Depp přehrává Balea" či "Mann neumí s digitální kamerou pracovat"), není schopen přistoupit na koncept a rozpoznat ústřední téma.____________________________________________________ Koncept spočívá v tom, že jednotlivé scény jsou přesně tak dlouhé, jak je zrovna vnímá postava, jejíž optikou je nám vše podáváno, přičemž nesledujeme celou dobu dění subjektivně vnímané jednou postavou či dvěma hlavními (jako tomu bylo v předešlých Mannových filmech), ale hned několika. Proto může pro vyprávění zdánlivě nepodstatný přechod z místa A do místa B, který ale vytváří určité napětí a očekávání, být ukázán celý, i z toho důvodu převážně diegetická hudba glosuje emoce či myšlenky postav v jinak chlapsky chladné podívané. Téma spočívá ve vztahu film - skutečnost/skutečnost - film, jak se vzájemně utvářejí a ovlivňují. Na to snímek několikrát zpětně upozorní, když z natáčení vyznamenání mladých chlapců přejdeme do již natočeného materiálu promítaného v kině, popř. když Dillinger v onom kině sedí a přitom je na plátno promítnuta jeho podobizna jakožto "veřejného nepřítele č. 1" a jsou osloveni diváci v sále, v kterém se najednou rozsvíti, aby se rozhlédli kolem sebe. Proto je film natočen na digitální kameru, která mu dodává realistický look, čímž se zároveň tento retro příběh podle skutečné události vymezuje jednak vůči protonoirům 30. let, jednak běžným biografiím. (Na rozdíl od takové AUSTRÁLIE, INDIANA JONESE 4 či PODIVUHODNÉHO PŘÍPADU BENJAMINA BUTTONA, kteří jsou formální nápodobou filmů klasického Hollywoodu, přičemž poslední zmíněný má s VEŘEJNÝMI NEPŘÁTELI společné to, že oba vypovídají něco o tom, jak v tomto kinematografickém období byly utvářeny hvězdy.)____________________________________________________________________________ Vztah film-skutečnost/skutečnost-film se ještě problematizuje, když si uvědomíme, že se natáčelo na místech, na kterých se před desetiletími odehrála onen "opravdový případ", že jakékoliv akční scény sází na zvukové efekty, jejich razanci a údernost, co největší uvěřitelnost, a úvodního titulku s názvem se dočkáme až v závěru; o paralelách s dnešní dobou (Krize, mučící prostředky při výsleších...) ani nemluvě. A douška na závěr: nejedná se o vyprávění o dvou lidech stojících na opačných stranách zákona (HEAT, COLLATERAL) či na těch stejných (MIAMI VICE), ale o jednom gansgterovi, který dojel - obdobně jako Denzel Washington v AMERICKÉM GANGSTEROVI - na to, že byl až příliš žánrový/filmový (viz Depp a jeho podoba s Clarkem Gablem). I proto ve vyprávění precizně dávkujícím informace se vše podřizuje postavě Dillingera. (A psát, že Bale, který hraje očima a hlasem - jížanským přízvukem, je stejný jako předtím a Depp ho přehrává, není argumentem sloužícím jako výtka.) 10/10 (09.07.2009) (méně) (více)