첫눈
Hacujuki no koi
Virgin Snow
Režie:
Sang-hee HanScénář:
Kazuhiro BanHudba:
Jai-hwan ChungHrají:
Joon-gi Lee, Aoi Mijazaki, Kimiko Jo, Satoru Macuo, Miju Jagjú, Hwan Lee, Ye-eun Lee, Ajaka Morita, Jae-man Kim, Šun ŠiojaObsahy(1)
Kim Min (Jun-gi Lee) se narodil v Soulu (J.Korea) a doposud tam i spokojeně žil. V létě roku 2004 však odešel na rok do Japonska, aby následoval svého otce, který je hrnčířem. Ačkoli neumí japonsky ani slovo, hned zpočátku svého příjezdu se při prohlídce Kjóta (město v Japonsku) seznámí z pohlednou Japonkou Nanae (Aoi Myiazaki), do které se okamžitě zamiluje. Netrvá to dlouho a Min se i přes výraznou jazykovou bariéru z Nanae intimně sblíží. Krásný a dokonalý vztah odolává všem překážkám, až ztroskotá na nechtěném ač nuceném odjezdu Nanae z města. Min je otřesen nečekaným odjezdem jeho milované a marně ji po celém městě hledá. Po chvíli pochopí, že v pátrání nemůže uspět a protože už nemá důvod nadále zůstávat v Japonsku, vrací se zpátky do Soulu. Proč Nanae bez rozloučení odjela pryč z města? Splete jim osud jejich cesty znovu dohromady? (Káronoš)
(více)Recenze (53)
Velmi milý film, sladký takovým tím příjemným a osvěžujícím způsobem, romantické drama bez vtíravosti, vydírání a tlačení na pilu, byť samozřejmě je to melodrama a předvídatelné částečně. Joon Ki Lee je lehce komediální v pvní půli, ale působí ve své roli přirozeně stejně jako Aoi Miyazaki, která působí velice mile a nenuceně. Zajímavé vizuální pojmutí některých scén, je zde hodně poetických momentů. ()
Možná jsem už svěžích korejských romancí přesycená, možná tohle nebyl jen film, který by mi padl do noty. Připadá mi ovšem, že zápletka neobsahuje cokoliv originálního, spíše jako by si někdo večer sedl a za sebe poskládal prvky, které nevyžadují moc nápaditosti, přesto jsou divácky jisté. Rozmazlený student, který se zamiluje do tiché dívky, a kvůli ní se změní. Pak následuje odloučení a shledání pod prvními podzimními vločkami. Film o proměně a hledání - nic nového. Pořád je tento film ale lepší, než 90% amerických romantických příběhů. ()
Takový netypický korejský melodrama, který si tentokrát nehraje na žádnou smutnou smrt, ale zkouší vyždímat z diváka emoce trochu jinak, ale jelikož to je hodně přitažený za vlasy, kdy je přespříliš vidět, jak moc bylo potřeba příběh nějak rozseknout, aby se z diváka dalo vytáhnout pár emocí, tak to nefunguje tak jak je zvykem, jedině až na úplným konci, kterej to docela zajímavě vysvětlí a celej příběh dokončí ()
Na mě až moc nevinný a hloupoučký film. Stejně tak hloupoučká a nevinná mi přišla hlavní představitelka. Je sice překrásná, ale sotva se držela na nohách, občas něco pípla a emoce žádné. Špatné je i složení páru. Postrádám u nich nějaký zvrat nebo trochu škádlení. Vidím jen spoustu talismanů, slibů a vzpomínek... nic víc. 3* ()
Tenhle film má několik momentů proč mu musím dát pět hvězdiček. Ta první je za Kjóto, propojení děje s jeho nádhernými zahradami byl víc než dobrý tah. Druhá je za hudbu, která se mi líbila velice velmi a přesně mi do děje zapadala. Třetí hvězdička je za něžnou romantiku namíchanou bez zbytečného kýče. Čtvrtá se rozsvítila díky hlavním představitelům. Chtěla jsem vidět Leeho v něčem jiném než byl historický Wangui namja a jsem ráda, že jsem si vybrala zrovna tenhle film. Miyazaki byla IMHO ideální představitelkou stydlivé, křehké a přitom tak silné Nanae. Pátá hvězdička je pak za závěr. Já na "věčnou" lásku věřím neb mám ve svém okolí pár, který se setkal po xxx letech během kterých na sebe nezapomněl a od té doby jde už deset let životem společně... Takže "o dva roky později" mě nemůže vůbec překvapit. :^) ()
Reklama