Stáhni mě do pekla

Nadšení sršící ze všech možných recenzí tohoto filmu není nakažlivé. Dostal jsem jen příjemnou podívanou. Popisovaných devadesát minut neobvyklých a nových nápadů jsem hledal marně, děj je velmi jednoduchý a zklamal mě hlavně konec, který nepřinesl žádný pořádný zvrat, jen šokuje svojí očekávatelností. (13.12.2009)

První dvě třetiny filmu jsem byl naprosto unešenej ze skvělé atmosféry, která se, s blížícím se koncem, postupně vytrácela (co se taky může jiného stát, když je vám už jasné, jak to celé dopadne, že..). Podle některých komentářů má Drag Me to Hell spostu nevyužitého potenciálu a mně nezbývá, než souhlasit... Po bravůrním rozjezdu se z toho dalo ''vymačkat'' víc.. I tak je to u mě s přihmouřeným okem za 80%. (30.08.2009)

"Jsem to já jak zamlada," hučí do nás Raimi už od úvodnej scény. Vitaj, Sam. Chýbal si nám. Je fajn, že si po rokoch natočil film, v ktorom jasne identifikujeme tradičné "raimiovské" vizuálne a režijné nápady. Tá hladko skĺbená kombinácia nechutností ("francuzák bez protézy", zvracanie červov, nákovou vytlačené očné buľvy), špičkových ľakačiek a celkového nadhľadu a zábavnosti, to sme v tomto žánri nevideli minimálne od roku 1992 (kedy vznikla Armáda temnôt a Braindead). Náramne som vďačný aj za scenár, ktorý síce nie je nijako objavný, tobôž prevratný, ale jeho kompaktnosť a zručnosť v definovaní motivácií postáv je takisto v dnešných hororoch nevídaná a neslýchaná. Len škoda, že film v záverečnej polhodine trochu stráca tempo i hustotu nápadov. Cigánsky démon kričiaci peknou češtinou "Přišel tvůj čas!" pobaví, aj zlostný capko, ale gule úvodnej hodiny to nedosahuje. Napriek tomu ide celkovo o vynikajúcu záležitosť, viac než masovému publiku určenú evildeadovským fanúšikom. Tí budú v siedmom... pekle. (14.06.2009)

Raimi is back! Nikoliv v čisté žánrové formě, ale v plné síle a s tím nejlepším možným materiálem rozhodně. Audiovizuální hororová lahůdka Stáhni mě do pekla pracuje jako dobře promazaný strojek, Raimi nedává divákovi šanci vydechnout (a když ano, sledujeme nenápadné a v rámci žánru tak bolestně málo vídané rozpracování postav, jež nespadají do typických škatulek a jsou podepřeny adekvátními výkony v čele s roztomile vyděšenou Alison Lohman) a přitom nestačí zabřednout do stereotypu. Komické vsuvky jsou fajn, přesto by neškodilo se zaměřovat i na jiné části lidského těla ("nepříjemná pachuť či pochutina" v ústech není nevyčerpatelná), ten opravdový pocit zaručeného comebacku přichází až cca v polovině snímku a vlastně celé je to spíše jen vkusnou připomínkou klasických splatter hororů než jejich důstojným pokračováním. Což však Raimimu bohatě stačí na to, aby jej společně s do bahna zapadajícím žánrem duchařiny nakrátko oživil a připomněl tak, že je stále možné pojímat nesčetněkrát servírované "učebnicové" téma trochu odlišným způsobem a horor říznutý humornými prvky zvládne i po takřka 30 letech stále se stejně mladickým nadšením a vervou. (20.06.2009)

Raimimu bude asi chvíľku trvať, kým sa otrasie z celej pavúčej série a znova sa dostane do koľají poriadnych thrillerových filmov, ale na začiatok tejto reinkarnácie to vôbec nebolo zlé. Filmu dominuje hudobná zložka, ktorá by aj bez obrazu dokázala nahnať divákovi viac strachu, než všetky ľakacie scény v dnešných treťotriednych horroroch, ktoré robia zbytočný prievan v našich kinách. Príbeh je pomerne stávka na istotu a tak už potom nezostáva spoliehať sa na nič iné, než na herecké výkony, ktoré boli veľmi dobré, a na Raimiho čuch správne načasovaných zimomriavkových okamihov, ktorý vďaka-bohu nestratil, a ktorých bolo viac, než požehnane. 80%. (21.01.2010)