Sedm životů

Muccino je klasický dřevorubec Drnec, tlačí na pilu, aby kmen co nejdřív přeřízl. Pomáhat bližnímu svému je nádherná věc, ale konec tohoto filmu obrátil celé vyznění naruby. Těch několik velmi dojemných scén z průběhu filmu totálně odpálil ten nesmrdutější konec, díky němuž považuju už celý film za bezmála falešný, emočně levný a povrchní, i když to tak na první pohled nevypadá. Ale když si domyslím své vlastní finále, zůstane mi v hlavě krásný vztah s umírající dívkou a slepým klavíristou, který sám o sobě na 3* vystačí. Woody Harrelson, Rosario Dawson a tentokrát pro mě i Will Smith zaslouží pochvalu za dobré empatické vcítění se do svých rolí. Balanc na hranici levného kýče á la Made in China a vcelku působivého lidského dramatu se podařil ukočírovat přesně do scény, kdy se podruhé objeví Smith v telefonní budce, pak následuje scénaristický smrdutý odpad. PS: Na kompletní dárcovství vnitřních orgánů tu máme naše adrenalinové motorkáře, kteří k tomu svou hloupostí vědomě směřují...bohužel. (11.12.2009)

Další z vynikajících letošních filmů, které se do našich kin bohužel dostanou až po Oscarech. Muccino a Smith to dali po Štěstí na dosah znovu dohromady a na svou velmi povedenou první spolupráci navazují snad ještě lépe. Sedm životů je film, ve kterém se možná dlouho nebudete orientovat, ale jakmile si začnete jednotlivé náznaky skládat dohromady, uvidíte, že všichni zúčastnění dobře vědí, co dělají. Benův příběh je totiž velice dobře napsaný, skvěle zrežírovaný a jak už je u Smithe zvykem, bezchybně zahraný, takže se nedivte, když vás Sedm životů po hodně matoucím rozjezdu ještě překvapí. Docela mě ale zajímá, kolik lidí v tom všem uvidí jen podlou cestu za zlatými plešouny. (update: Jak tak koukám kolem... moc nás Muccinovi na špek neskočilo. No co, já jsem to hltal upřímně :) (17.12.2008)

Posledných cca 30 minút filmu stálo za to. To, čo však bolo predtým, mohlo byť zaujímavé, nebyť zdĺhavých a nudných scén, ktoré len zbytočne naťahovali minutáž. Prepracovaný bola akurát jeden jediný vzťah, pričom by nebolo na škodu trochu sa pohrať napríklad aj s Ezrovým osudom, či pridať tam ešte niekoho viac na rozpracovanie. Hudba pomalá, zapadajúca do pochmúrnej a smutnej atmosféry filmu. (11.08.2009)

Scénář: Grant Nieporte .. Will Smith & Gabriele Muccino a jejich druhý, opět průhledný tah na divákovy emoce. V úvodu sice zabalený do nejasné struktury zmatených scén, ovšem ještě do poloviny děje se však obsah láme a první "otázekplný" záběr rázem vyzrazuje celičkou pointu a zbytek filmu se už na ni a nutné doobjasnění souvislostí vlastně jen čeká. A tady se Muccino všemožně snaží tvořit krásné, z různých období seskládané, dojemnou atmosférou nasáklé, obrazy, hudba uchu lahodí (zvláště excelentní klavírovka během milostné scény) a Will Smith opět dokazuje, jak skvělý je herec. Nejspíš takový scénář totiž ani jinak nejde podat. Ke konci se pak asi najdou diváci, kterým budou slzy kanout a pravda, že Rosario Dawson vypadá tak dobře, že bych jí srdce také poskytl, jenže mé oči zůstaly suché. Bohužel, nic není tak silné, abych měl chuť si po skončení filmu dát opakovanou projekci, kdy bych se mohl opájet fungováním všech segmentů a flashbacků. Takže zase za tři. (27.12.2008)

Nátlak na city nebo jen příběh muže, který chce očistit své svědomí? To je základní otázka, kterou si po zhlédnutí filmu kladu. Konec filmu je totiž jeden velký psychický nátlak na diváka, kdy jen absolutně necitelný člověk by zadržoval slzy. Ale zároveň mám pocit, že tohle dílo nelze vidět jen takto jednoznačně, protože pochopení, o co vlastně jde a co to sledujeme, přichází až v závěru filmu, do té doby je to jen příběh jakéhosi zvláštního muže, který vyhledává různé lidi a snaží se jim v jejich nezáviděníhodných situacích pomoci. Z tohoto důvodu jsou mé pocity po zhlédnutí filmu jaksi smíšené, ovšem to nic nemění na tom, že film je to bezesporu kvalitní, má co nabídnout, snaží se o zajímavý, atraktivní a originální příběh, což se mu také daří. V popředí toho všeho je Will Smith, který umí zahrát kvalitně, o tom už jsem se několikrát přesvědčil, a zde jsem mu vše bez problémů uvěřil, ovšem i jeho herečtí kolegové podávají kvalitní výkony a takový Woody Harrelson i přes svou malou roli mi zřejmě zůstane ještě velice dlouho v paměti, stejně jako celý film, protože tenhle příběh mě opravdu docela dostal. Pokud mám být upřímný, tak jsem po skončení filmu uvažoval i o pěti hvězdách, ale s jednodenním odstupem už to vidím jen na hodnocení mezi čtyřmi a pěti hvězdami, neboli na 90%. A nakonec mě tento film na pět hvězd nepřesvědčil, ale i čtyři hvězdy jsou rozhodně velice dobrým hodnocením. (24.05.2010)