Večerní slunce

Samotár a vdovec Abner sa v domove dôchodcov cíti ešte osamelejší ako na svojej farme. Po úteku sa vracia späť na farmu, ale v jeho dome sa usadil miestny povaľač a ožran. Konflikty a hádky na seba nenechajú dlho čakať...Celému filmu herecky dominuje H. Holbrook, z ktorého tváre a vrások môžte čítať životné skúsenosti. Väčšinou je kľudný, iba sem tam mihne okom ako chameleón, napriek tomu je to jeho film. Dosť neznámy, ale skvelý film, ktorý si vystačí s malým množstvom postáv a jednou farmou. Videné na stv s dabingom. 80%. (05.05.2013)

Krásny smutno-nostalgický snímok, pričom pomalšie tempo niektoré aspekty drámy ešte zvýraznilo. Jediné čo je možno trocha na škodu je slabšie vykreslený vzťah medzi otcom a synom, tu si to žiadalo trocha viac informácií, prípadne flashbackov do minulosti. Posilnila by sa tak dramatická stránka. Slušný nadpriemer. 80/100 (22.02.2019)

Parádní kousek s komorním obsazením, kde si filmaři vystačili s 5 herci. A skvělými herci! Navíc v jedinečných kulisách Tenneesee za parného léta, kdy cikády nezavřou krovky ani za horkých nocí. Dvacet mil od nejbližšího zapadákova stojí stará farma Abnera Meechama. Farma tam stojí už od nepaměti což potvrzuje i nedaleký dům, kde dříve přespávali otroci... Abner zde strávil celý život. Farmařil, zažíval chvíle radosti i strasti, když byla neúroda. Dřel se aby syn mohl na studia práv. Nyní, když jako osmdesátník přestal zvládat život tak daleko od lidí a možné pomoci, kdyby něco - je synem odvezen do domova důchodců. Tam je o něj královsky postaráno. Lékařská péče, jídlo, ošetřovatelky a společenství lidí, pro něž je toto poslední stanice. Sem tam ráno zjistí, že postel, kde ještě včera večer usínal jeden z obyvatelů je ráno prázdná. A jak tak kouká po všech těch ostatních, kterak jen sedí a dívají se, případně skládají jednu z mnoha krabic puzzle, pochopí, že on takhle skončit ještě nechce. Źe těch pár let co ještě má, by si měl užít a že by je chtěl prožít doma. Na své farmě. A tak se jednoho dne sbalí a odejde domů. Syn však neobydlený dům se vším vybavením i stroji pronajal nové rodině a její hlavou není nikdo jiný než místní nemakačenko Lonzo. Ačkoliv Lonzo i s rodinou mají na pronájem platnou smlouvu, Abner její platnost zpochybní a nastěhuje se do domku pro otroky se slibem, že Lonza i s rodinou z farmy dostane stůj co stůj.... A tak se nám krásně rozvíjí příběh o vzájemné nevraživosti a boji dvou mužů, z nichže jeden chce umřít doma a druhý dostat svojí poslední šanci. Večerní slunce je film o stáří, je to takové americké Babí léto. Jsem si jist, že nejeden z nás co jsme dnes na vrcholu sil, budeme také jednou přemýšlet jako Abner, protože buď ja buď kořeny jsou kořeny a nelze jen tak někoho přesadit na nové místo na sklonku jeho života. Na místo, kde se o vás dobře postarají, ale ke kterému nemáte žádnou citovou vazbu a kam velmi často chodí ta s kosou, což připomíná vlastní konec o to intenzivněji.... Film doprovází i výborná hudba a skvělý country soundtrack a mně nezbývá, než jej doporučit k vidění! Dávám za 4 náboje do revolveru. * * * * (27.12.2016)

Krásný název sliboval zážitek a hned zpočátku bylo jasné, že se schyluje buď k tragédii nebo k velkým gestům, chvíle, kdy se Nigel změnil v exponát, směřovala k druhé možnosti, přesto mě dění nedokázalo uchvátit, moje účast by se dala přirovnat k pozorování dvou vlastních sousedů, bez hlubší zainteresovanosti, a obávám se, že na vině je právě obsazení - nějak jsem nedokázala věřit, že starý Meecham měl někdy jinou tvář, než tu zahořklou a nerudnou, úsměvy ke své ženě ve vzpomínkových sekvencích působily násilně a neupřímně (jako kdyby se na vás chtěl hřejivě usmát třeba Hitler) a vztahy se synem můj dojem jen potvrzovaly. Ne právě lichotivé zobrazení stáří, které bývá smutnou záležitostí, a tak není divu, že se v něm vyskytuje stejný vzdor jako u malých dětí, který žádá pochopení a toleranci, v tomto případě mně však palce silou držení nezbělely, je mi líto... (01.03.2013)

Nějak jsem za poslední dobu zaregistroval, že letité herecké legendy Hollywoodu si na sklonku své kariéry vystřihnou takovou, dejme tomu, osudovou roli spjatou s tím svým stářím. Smířlivou, tvrdou a nesmlouvavou roli ošlehanou životem, na kterou daný herec celý život snad i čeká. Hal Holbrook si přesně tuhle roli vystřihl v tomhle filmu. Přirozeně obyčejný, ale velice silný lidský příběh. (15.01.2019)