Reklama

Reklama

Město darované

všechny plakáty
Krátkometrážní / Dokumentární
Československo, 1965, 11 min

Obsahy(1)

Tento sestřih je složen s z krátkých útržků a záběrů, které zůstaly zachovány z nacistického propagandistického filmu, který byl vytvořen při příležitosti návštěvy Červeného kříže v koncentračním táboře Terezín. Původní film byl vytvořen na objednávku nacistů a měl sloužit k propagaci. Obsah filmu silně kontrastoval s děsivými skutečnostmi, které se v Terezíně ve skutečnosti děly. Film byl shledán naivním i ze strany samotných nacistů, nebyl nikdy uveřejněn a byl zničen, jen části se nám dochovaly a právě zde jsou nám předkládány doplněny děsivými údaji o transportech lidí vězněných právě v Terezíně. (Elrond88)

(více)

Recenze (7)

Charlizee 

všechny recenze uživatele

Není moc co hodnotit, tento krátký sestřih z kdysi propagandistického dokumentu se nedá považovat za filmové dílo. Nevadí krátká stopáž, špatně je především to, že pokud se zamyslíte, jak dílo ohodnotit, zjistíte, že pokud neznáte celek (jen tyto úryvky, které se střídají s obrazy vytvořenými terezínskými vězni), připadá vám to celé jen jako nepovedený trailer, chybí forma. Vše do konečné podoby vykreslí až výklad okolo, kdy se probouzíte ve zděšení, v jaké hrůze tam ti lidi byli, ale před kamerou se museli smát a radovat, nemohli dát najevo svou bezmoc a varovat tak další lidi, kteří ve své naivitě věřili, že je Terezín odpočinkovým sanatoriem pro Židy... ()

Lysistrate 

všechny recenze uživatele

Krátké prostřihy na život překypující energií, svornost, spokojené židovské obyvatele utěšeného městečka – Potěmkinovy vesnice ke zblití. Živé divadlo oceněné smrtí. Tento dochovaný zlomek jakéhosi „černého artefaktu“ nelze hodnotit, ani tak z pozice estetiky, jako spíše ze strany všeobjímajícího vědomí. Proč na to dnes koukáme … proč to, co vidíme, vzniklo a co se nám vlastně ukazuje … Struktura viděného neobjasňuje, nevysvětluje, nerozšiřuje souvislosti, jen dává nahlédnout. Možná jistý kontrapunkt dokumentárních záběrů s kresbami může ozřejmovat iluzi, kterou aktéři byli nuceni vytvořit. A to, že divák ze samotného snímku bez dalších externích informací, zůstává v nepochopení není na škodu … ostatně nepochopitelné není určeno k chápání. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

V tomto dokumentárnom filme, ktorý bol natáčaný v roku 1944, sú použité zostrihy z filmu „Vodca daroval Židom mesto“, ktorého druhá časť sa našla v roku 1965 v Československu. Prvá časť, ktorá sa zaoberala príchodom holandského transportu v januári roku 1944, bola pravdepodobne na pokyn ríšskeho ministra vnútra Heinricha Himmlera zničená. Dokument zobrazuje Terezin, ako mesto dané židom do vlastnej slobodnej samosprávy a do zahraničia mal byť dopravený prostredníctvom medzinárodného Červeného kríža. Koncentračný tábor Terezin bol v prevádzke od 24.11.1941 do 9.5.1945 a prešlo nim 150 tisíc ľudí, priamo v tábore zomrelo 35 tisíc ľudí a 89 tisíc bolo deportovaných. Z nich prežilo približne 3700 ľudí a v najťažších chvíľach sa tiesnilo v Terezinskej pevnosti až 58 500 židov. Pri oslobodení tábora tam bolo okolo 16 tisíc pôvodných väzňov a ďalších 16 tisíc z pochodov smrti z rôznych koncentračných táborov ()

mcleod 

všechny recenze uživatele

Film je sestříhán z propagandistického náckovského filmu, který měl světu dokázat, že Terezín je dobrým domovem pro sestěhovávané Židy, nikoli pro někoho vyhlazovací a pro někoho přestupní tábor do Osvětimi a dalších míst jejich posledních dní. Hodné ocenění jsou průstřihy mezi propagandou a realitou zobrazenou na uměleckých dílech vytvořených terezínskými vězni. Přesto mohl být zajímavější, například pokud by místo vyjmenovávání hrůzných statistik počtu dopravených a přeživších vězňů byl ponechán zvuk propagandistického filmu nebo zařazeny vzpomínky pamětníků. Pro mě byl film hodně silný také proto, že jsem měl možnost ho vidět přímo v bývalém kině pro posádku SS v Malé pevnosti Terezína po její prohlídce. ()

Zajímavosti (1)

  • Komentář namluvil Otakar Brousek starší a Luděk Munzar. Snímek sice využívá německého propagandistického filmu, ale využívá i kreseb v Terezíně vězněných výtvarníků, hlavně Bedřicha Fritty. (raroh)

Reklama

Reklama