Reklama

Reklama

Duna

  • USA Dune: Part One (více)
Trailer 3

Kultovní sci-fi dílo vypráví o mocenských bojích uvnitř galaktického Impéria, v nichž jde o ovládnutí planety Arrakis: zdroje vzácného koření - melanže, jež poskytuje zvláštní psychické schopnosti, které umožňují cestování vesmírem. Padišáh imperátor svěří správu nad Arrakisem a s ní i komplikovanou těžbu neobyčejné látky vévodovi rodu Atreidů. Celá anabáze je ale součástí spiknutí, z něhož se podaří vyváznout jen vévodovu synovi Paulovi a jeho matce, kteří uprchnou do pouště. Jejich jedinou nadějí jsou nedůvěřiví domorodí obyvatelé fremeni, schopní trvale přežít ve vyprahlé pustině. Mohl by Paul Atreides být spasitelem, na kterého tak dlouho čekají? (Vertical Entertainment)

(více)

Videa (5)

Trailer 3

Recenze (1 603)

H34D 

všechny recenze uživatele

Duna je především skvostný audiovizuální zážitek. Denis Villeneuve nám předkládá nekonečnou sérii podmanivých obrazů a Hanz Zimmer je doplňuje o jeden ze svých nejsilnějších a zároveň nejjemnějších soundtracků. Obsahově není Duna žádná sofistikovanost, nejsem nadšen z filmů, které jsou koncipovány jako pilot nějakého seriálu, nicméně zážitek to překvapivě nesnižuje. Filmové prostředí je neúprosné, vražedné, okouzlující, vtahující - jakoby tam člověk byl, nebo při nejemnším chtěl být. Postavám tak nemusí být vloženy do úst ty nejsofistikovanější texty, stačí, že kráčejí ve stopách svého přímočarého osudu a film funguje... Tak příští týden další díl? 8/10 ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Tady není o čem. Film je to obrovský a je neskutečně emocionálně prázdný, ne moc zajímavý a většinou jde jen o demo verzi, kdy s dalším rozšířením bude hodnotnější. Takhle si špičkový film nepředstavuji. Přirovnání k LOTR, SW či Matrixu jsou také zcestné, už ty jejich první filmy fungují bezvadně a samostatně. Jenže Duna, nuDa. ()

Reklama

verbal 

všechny recenze uživatele

Knižní Duna je v podstatě takovým Starwarsem o trůny, tedy základním kamenem a vzorem pozdějších parazitních hitů. Tudíž mě xmrti vyděsilo, že potřetí tento pilíř a klasika žánru monumentálních prostorových oper přistála ve spárech bestiálního uspávače hadů, zabijáka zábavy a sveřepého artového hnědopicha Penise, po jehož Blade runnerovi se mi chtělo těžce blade a moje prdel řvala po kruté pomstě. Šel jsem do toho tedy s předsudečným projekčním despektem a hlavou se mi už při úvodních titulcích honily rozličné roztomilé nápady, jak tu pak po tom narkoleptickém nudilovi verbálně rozmažu hovna. Tak nic, no. Ten Vilnéf totiž asi vysadil benzodiazepamy, přestal hodinu strnule čumět do jednoho bodu a pobrukovat si u toho Dedkendenc, a navzdory mému očekávání, že z toho bude ještě horší metadonové utrpení než památná Lynčova smaženice, zmákl více než důstojnou, přímočarou, svižnou, zábavnou a pompézní adaptaci! No adaptaci… Vzít a natočit 40 procent první knihy s tím, že možná někdy za pár let dodělám tu lepší část, pokud na to náhodou dá nejaký hodný židostrýček prachy, zrovna nebude pandemence nebo Šalamet do té doby nezmění pohlaví, to je něco, jako by na vás vletěla vilná luxusní flexibilní MILFka, za detailního popisování následného multiotvorového tornáda vás rozkouřila k nepříčetnosti, načež náhle vyplivla Orbitku a oznámila, že musí jít nutně do Kolbenky utahovat matice, aby měla na nájem, a že to možná dodělá a splní všechny ty lascivní sliby někdy takhle na jaře za čtyři až pět let. Čili vám zbydou akorát oči pro pláč, pro zmírnění napětí v očekávání si následně uženete tenisový loket a příště raději půjdete do nějaké méně okázalé figurantky se sice skromnějším hardvérem a schopnostmi, ovšem se zárukou plné návratnosti investic. Jako celek je to hodně působivé a naprosto adekvátní předloze, vhodně podtržené Dunivou hudbou, jen bych se tolik neposíral z těch jakože „megabrutalfajnových“ efektů jako někteří zdejší odborníci na vymačkávání jebáků z Penisova funklubíku pokryteckých nudofilů. Místy mi přišly spíše jako narychlo dodělávané v Malování a kdejaké Hvězdné války jsou o třídu výš. ()

tron 

všechny recenze uživatele

„Môj otec sem neprišiel kvôli bohatstvu.“ Vťahujúce a impozantné. Atmosféra je zvláštnym spôsobom posvätná. Síce to stálo 165 miliónov (aj keď na dnešnú dobu to nie je zas až tak megaveľa, aj keď je to samozrejme dosť), ale režisér sa zbytočne nepredvádza. Vlastne mi to pripadalo tak, že mu z tých 165 miliónov 50 ukradli, ale nesmel to dať najavo a tak sa to snaží rafinovane maskovať kameraman. A treba dodať, že nielenže snaží, ale mu to aj perfektne vychádza. Po vizuálnej stránke odviedol Greig Fraser (The Batman) kus fantastickej práce, ktorá z Duny nerobí ani tak sci-fi, ako skôr Anglického pacienta skríženého s rozprávkou (vznešený kráľ, múdra kráľovná, odvážny, ale ešte mladý princ, tajuplná čarodejnica s nie úplne jasnými úmyslami, zakliate kráľovstvo a možno by sa našiel aj drak). Veľa tomu samozrejme dáva úžasný hudobný podmaz legendárneho Hansa Zimmera. Režisér dostal od štúdia k dispozícii okrem nemalého rozpočtu i monštruóznu stopáž. To mu umožnilo venovať sa postavám tak detailne, že to možno mnohým spôsobí šok. Ono to ale prináša ovocie, lebo ak režisér (akéhokoľvek filmu) spomalí, aby sa mohol dôkladne venovať psychologickému pozadiu zaujímavých postáv, v skutočnosti tým film paradoxne zdynamizuje a urobí svižným, keďže potom citlivejšie preciťujeme každú ranu (či už osudu, alebo fyzickú), ktorú postavy zinkasujú. Okrem toho vidno, že to režisér nosil v hlave fakt dlho, námet mu v mozgových bunkách zdomácnel a vďaka tomu vytvoril komplexný, dôkladne premyslený svet (je radosť sledovať technické vychytávky). Postavy sú vynikajúce a hrané skvelými hercami. Dokonca aj Chen Chang, ktorého som naposledy videl pred viac ako dvoma desaťročiami (v Tigrovi a drakovi) je skvelý. Miláčikom publika sa zrejme stane Jason Momoa, ktorý má však bohužiaľ len malý priestor (ale využíva ho mohutne a pritom pokorne a zdanlivo nenápadne). Piatu hviezdu dávam dole za rušivé miznutie postáv z deja (Halleck, Hawat), miestami zle vysvetlené nápady (dá sa hlasom ovládať napr. len jedna postava po dobu max. 10 sekúnd alebo 100 postáv naraz po dobu 24 hodín?) a až ma nepríjemne zaskočilo, aký nemastný-neslaný koniec to malo. Po strhujúcom dunivom akčnom strede Duna začne nečakane prudko upadať do letargie, „vízií“ začne byť priveľa a koniec je v podstate nijaký; ak budete čakať mráz na chrbte ako pri záverečných titulkoch Spoločenstva Prsteňa, zostanete sklamaní. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Dunu jsem zatím viděl dvakrát (jednou v kině, jednou doma na počítači). Neumím si představit, že by mohla vzniknout lepší verze - a navíc lépe zrežírovaná. Hodně se toho píše o výtvarné, hudební a zvukové stránce filmu, dovolím si tedy dva postřehy z jiného soudku. >> 1) Cesta Paula Atreidese za "hrdinstvím" není přímočarou cestou k poražení zla. Villeneuve dobře chápe, že Paulova cesta je v jádru tragická - a tak ji také ukazuje. Ve svých prorockých vizích Paul vidí, že pokud nastoupí cestu Mesiáše (spasitele Duny), bude to cesta lemovaná ukrutnostmi, bolestí a krveprolitím - jednu (spravedlivou) válku vystřídá druhá (náboženská), jejíž plamen postupně zachvátí celou galaxii. Je tak od počátku stavěn před velké osobní dilema. Jak si tváří v tvář tak otřesné budoucnosti, která je zcela v rozporu se zásadami a ideály mého ušlechtilého otce, mého rodu, uchovat lidskost? Jak se mám zachovat? Je možné se takové budoucnosti vyhnout, nebo už je předurčená, zasetá dlouho dopředu? Jsme snad pouze rukojmími osudu? Paulův vnitřní boj je zdaleka tím nejlepším na celém filmu - vnáší do něj temný a hořký podtón, který komplikuje jinak klasické schéma hrdinské cesty. Tak i triumfální pochod do pouště v závěru filmu ("Má cesta směřuje do pouště.") je triumfálním jen zdánlivě. Tohle je mimochodem něco, co mi zásadně chybělo na Lynchově verzi (se kterou toho ta Villeneuveova překvapivě sdílí poměrně dost - především, co se týče lehce surrealistické a taktilní, bohatě texturované výpravy). >> 2) Duna není pouze příběhem o rodinné tragédii a složitých politických a mocenských pletichách na pozadí, které tuto tragédii uvádějí do pohybu. Je to také příběh planety Arrakis - titulní Duny. Villeneuve se v jednom rozhovoru nechal slyšet, že nechtěl drsný (a přece krásný) pouštní svět planety Arrakis zobrazovat jen horizontálně - širokoúhle, ale také "vertikálně". Myslel to sice primárně ve vztahu k obrazovému formátu (IMAX), ale má to i hlubší rovinu. Poušť není ve filmu toliko malebnou scenérií, stínovou kulisou lidských dějů, ale živoucím aktérem - promlouvá. Důležitou součástí Paulova příběhu je jeho mystické (vertikální) pouto s tímto pouštním světem a Villeneuve věnuje hodně času tomu, aby ono vnitřní jiskření mezi hrdinou a jeho novým (osudovým) domovem vykreslil - a to formou jakéhosi dialogu. Poušť tady přitom není jen nějakou abstraktní veličinou, ale má vždy konkrétní (hmatatelnou) dimenzi - v podobě písku, psychotropního koření, skal, brouků, ušatých pouštních tarbíkomyšek (k nimž - pro neznalé předlohy - odkazuje Paulovo budoucí fremenské jméno) a hlavně - gigantických pouštních červů, skutečných vládců a božstev Duny. Ve filmech (možná by bylo přesnější říct: ve filmech odnošených západní kulturou) se nevidí moc často, aby lidé aktivně komunikovali s mimolidským světem - natož s celou planetou, jejím mikro- i makroskopickým životem! A stejně tak, aby svět (což je ale jinak běžná zkušenost) neustále komunikoval s lidmi - ať už skrze sny nebo vnější znamení. A přijde mi o to důležitější, že se tak děje v supervelkolepém hollywoodském blockbusteru. () (méně) (více)

Galerie (114)

Zajímavosti (98)

  • Hoci to nie je vo filme zmienené, Veľké domy pochádzajú pôvodne zo Zeme, čo vysvetľuje použitie latinských termínov (napríklad 'Bene Gesserit', čo znamená 'dobre urobené', a meno Gaius), holandské slovo 'Landsraad' a holandské meno 'De Vries'. Aj keď žijú na planéte Caladan, rod Atreidov má svoje korene v Grécku na Zemi, kde bola minójska civilizácia silne spojená s býkom-človekom Minotaurom. To môže vysvetliť výskyt obrazov býka a náznak, že Paulov (Timothée Chalamet) dedo zomrel pri súboji s býkom. V rozšírenom vesmíre si starodávny predok Atreidov vysledoval svoje potomstvo až k gréckemu kráľovi Atreovi, postave spomínanej v gréckej Iliade. Prevzal priezvisko 'Atreides', čo doslovne znamená 'syn Atrea'. (Pat.Ko)
  • Film si dovolil zmeniť farbu oblekov na tmavú. To zabezpečuje, že herci sú pre kameru omnoho viditeľnejší, zatiaľ čo v knihe boli obleky farebne zvolené tak, aby bolo jednoduchšie sa skryť. (Pat.Ko)

Související novinky

Tržby druhé Duny zcela předčily první díl

Tržby druhé Duny zcela předčily první díl

17.03.2024

Epickému science fiction v režii Denise Villeneuvea se po osmnácti dnech v kinech velmi slušně daří. V neděli 17. března dosáhl snímek Duna: Část druhá celosvětových tržeb téměř 495 milionů dolarů (z… (více)

Duna 2 zdvojnásobuje víkendové tržby jedničky

Duna 2 zdvojnásobuje víkendové tržby jedničky

04.03.2024

První Duna při svém nástupu do kin měla poměrně náročnou pozici. Jednalo se sice o očekávaný blockbuster s nabušenou hereckou sestavou a režijním matadorem za kamerou, do široké distribuce však… (více)

Druhá Duna dorazí o něco dřív

Druhá Duna dorazí o něco dřív

18.11.2023

Premiéra napjatě očekávaného pokračování úspěšné sci-fi Duna z roku 2021 se opět posouvá. Fanoušci se ovšem v tomto případě nemusí vůbec chytat za hlavu, tenhle přesun je pro ně dobrou zprávou.… (více)

Dočkáme se třetí Duny?

Dočkáme se třetí Duny?

29.08.2023

Jedna by byla málo, dvě jsou fajn, ale co takhle tři? Ačkoliv vizionářský režisér Denis Villeneuve (Sicario, Blade Runner 2049) původně zamýšlel zadaptovat velkolepou sci-fi Duna spisovatele Franka… (více)

Reklama

Reklama