Orphan

John a Kate sa po strate dieťaťa rozhodnú pre adopciu. Do oka im padne milá a šikovná Esther, ktorá pochádza z Ruska. Podarí sa im ju úspešne adoptovať, ale ešte netušia, že si do domu priviedli niečo úplne iné, než dieťa, ktoré budú nadovšetko milovať. - Presne sedem rokov po prvom zhliadnutí som si to zopakoval a právom to mám už prvého okamžiku po dopozeraní v top 10 filmoch na ČSFD. Herecké výkony tu sú naprosto strhujúce a dal by som čokolvek za to, aby som si mohol pozrieť chemistry read pred natáčaním medzi Verou Farmigou a Peterom Sarsgaardom, pretože tí dvaja v tomto filme naozaj vytvoria pocit takého domova, že sa zdá, ako keby ste tam v dome boli s nimi. Isabelle Fuhrman, Aryana Engineer a Jimmy Bennett sú taktiež skvelí a je trochu škoda, že to vo svojich hereckých kariérach nedotiahli vyššie. Každá jedna scéna má mrazivú atmosféru, a aj keď som pri druhom zhliadnutí už vedel, ako to dopadne, stále sa tam objavili veci, ktoré boli pre mňa nepríjemné. Hlavne scéna s kyticou je jednou z filmových scén, ktoré ma vždy dostanú úplne najviac. V rámci psychologickej stránky je film tiež extrémne dobre napísaný, pretože z toho, čo je na začiatku prototypom šťastnej famílie, sa v priebehu necelých dvoch hodín stane úplný trainwreck, ktorý ma emocionálne vyždíma. Orphan je a vždy bude jedným z mojich najoblúbenejších hororov, pretože som ho videl v čase, keď som s týmto žánrom začínal a nemal som o jeho fungovaní príliš vela informácií. Prequel, ktorý vychádza o pár dní, zrejme nebude ničím výnimočným, ale nové informácie o tom, čo je Esther zač, určite nebudú na škodu. (07.08.2022)

Musím sám sebe pochválit. Já totiž režiséra španělského původu Jaume Collet – Serru po remaku Domu voskových figurín rozhodně neodepisoval. I ten vznikl pod ochrannými křídly společnosti Dark Castle. Ta vyprodukovala už slušnou dávku hodně nepřesvědčivých hororových thrillerů (Gothika, Loď duchů), tentokrát má ale našlápnuto k solidním číslům. Režisér hned od začátku mnohem lépe pracuje s budováním charakterů i samotné atmosféry. Manželství Kate a Johna prošlo řadou zkoušek. Tou nejbolestivější byl potrat holčičky, na kterou se oba těšili. Kate sáhla po flašce, John po lákadle nevěry. Adopce má rodinu, jejíž součástí je i syn Daniel a hluchoněmá dcerka Max, opět dostat do harmonie. Jenže ušlechtilá a velmi inteligentní holčička, která má na první pohled chování princezny, uvnitř skrývá opravdové terno zručné manipulátorky. Černovlasá potvůrka naštěstí nepatří mezi ty mimózní holčičky z japonských předělávek. Tahle má totiž neuvěřitelný tah na bránu, což Kate i jeden nevinný holub velmi brzy odhalí. Zvraty, které se postupem děje dostávají na povrch, jsou naštěstí z těch povedených, nepředvídatelných, stejně jako pointa. Sic není nijak geniální, ale divákovo srdce potěší. Španělský tvůrce si zaslouží pochvalu zejména za odvahu, s kterou do projektu šel a za inteligentní ražení, které neuráží diváka. Jako vždy okouzlující Vera Farmiga a přesvědčivá Isabelle Fuhrman pak svým herectvím vtáhnou do děje, z kterého i přes svou relativně přepálenou délku nejednou zamrazí. (06.01.2010)

Mistrovské dílo na poli dětského () hororu/thrilleru. Film, který se pozvolna rozjíždí, krásně graduje, navenek vypadá uhlazeně, ale ve skutečnosti je opravdu drsný, a který mě nakonec totálně rozbil. Začíná to introvertní malou exotkou, pokračuje vypočítavou manipulátorkou a končí pořádnou noční můrou. Výborná Isabelle Fuhrman, výtečná Vera Farmiga, maximální překvapení. (11.10.2009)

Další společensky závadný film do sbírky. Čert vem mrtvé jeptišky, mně třeba vadí, že kladné postavy jsou definovány zápornými akcemi, nahuštěnost traumat z minulosti, nerealističnost reality ("Chceš, abych ti něco přivezl z města?" -"Adoptuj mi první holku, která ti cvrkne do nosu.") a jiné. Proti nápadu v podstatě nic nemám, příšerně mě ale irituje provedení. Plus můj povrchní argument: Nemám ráda filmy, kde divní lidé jsou divní tím, že nosí šaty, zatímco všichni ostatní normální slušní hodní lidé nosí rifle a chovají se taky jako hovada. (13.11.2012)

„I´m not your fucking Mommy!“ Co se týká budování napětí, povstal Collet-Serra z roztaveného parafínu, ale mě prostě iritují filmy, v nichž si postavy z možných rozhodnutí vybírají za účelem dějového konstruktu zásadně ty nejhorší.. A mimochodem, kdyby si vzali jezevčíka z útulku, nic z toho by se nestalo.. (27.01.2014)