Z nóbl společnosti

Remake úspěšného předchůdce z roku 1940, tentokrát ve formě muzikálu, vypráví zmatenou a chaotickou historii svatby milonářské dcerky, v níž hraje svou roli bývalý manžel i vyděračský novinář... Hudebně na vysoké úrovni. Zásluhu na tom má i široký úsměv Louise Armstronga, jenž si tu zahrál sám sebe. (29.03.2005)

Po dvou letech měním komentář, nejvyšší hodnocení ale nechávám. Ne, pořád jsem neviděla Příběh z Philadelphie, ale po High Society ho ani chuť vidět nemám, protože nehledě na jeho (jisté) kvality, bych si ho asi nezamilovala tolik jako právě tento film. Velký podíl na tom má obsazení a hudba; jak Sinatra, tak Crosby a Kelly patří mezi mou vyvolenou desítku, kterou na plátně vidím nejraději (a to nehledě na to, že oba jmenovaní pánové jsou lepší zpěváci než herci) a jazzové melodie s doprovodem kapely Louise "Satchmo" Armstronga miluju. Ačkoliv jsem viděla řadu jiných filmů s Frankem, Bingem i Grace, je to právě High Society, které si cením nejvíc, ostatně je to jediný film, který nosím na iPhonu už rok všude s sebou a mám pocit, že si ho opakovaně pouštím častěji než všechny ostatní filmy, co znám, dohromady. A abych reagovala na kolegu dopitaka, musím dodat, že ač jsem si původně nejvíc cenila Sinatrovy části, poslední dobou má mé sympatie hlavně Bing, jehož postava je podle mě charakterově, herecky i pěvecky (promiň, Franku) zvládnutá ze všech nejlépe. Někdy se holt Sinatra svému učiteli, vzoru a příteli vyrovnat nedokáže a právě v High Society ten moment nastává. Dodatek 14. října 2009: Konečně jsem zhlédla předlohu tohoto filmu a ještě víc se kloním k tomu, že je mi High Society prostě bližší. Všechny tři hlavní postavy (Bing, Frank, Grace) mi přirostly k srdci víc než jejich předlohy z Philadeplhie a mám i pocit, že - co se dialogů postav týče - byl remake i o něco vtipnější. Asi je to jen pomatení mé barbarské plzeňské mysli, aspoň z komentářů ostatních to tak vyplývá, ale já si High Society, narozdíl od jeho černobílého předchůzce, s radostí během života pustím ještě aspoň desetkrát znovu. (29.09.2007)

Remake, který zkrátil dialogy a prostor některých postav, aby tam mohl vecpat písně. Byť by některé písničky byly fajn, působí to násilně. Obsazení v podstatě nesedí, mladá holka (chvíli mi příšlo, že se Grace Kelly snaží intonovat jak Katharine Hepburn) v oblažení obstařozních pánů. To nemělo jiskru. Celkem nuda, trochu se to pohnulo od zásnubního večírku. Ale film, který se nutím dokoukat .... (23.05.2015)

Dôkaz, že noc pred svadbou by mali baby tráviť sami niekde v podniku, a nie v spoločnosti buúceho manžela, rodičov a hostí svadby. Stať sa totiž v pod vplyvom alkoholu môže všeličo a vysvetlujte to potom na druhý deň pár minút pred vstupom pred oltár všetkým naokolo. High society je príjemný v tom, že tá high society nepôsobí snobsky, ale elegantne, a tak si môžete obľúbiť ľubovoľnú postavu, prípadne aj všetky. Je to samozrejme out of reality, bývalý manžel príde na svadbu a snaží sa na poslednú chvíľu jej zabrániť, akoby čas medzi súčasnosťou a uplynulým manželstvom neexistoval a postavy si medzičasom nič nepovedali. Je ale neobjektívne takémuto oddychovému filmu vyčítať podobné veci, treba si užiť krásnu Grace, Luoisa, tých pár fajn pesničiek a pekné interiéry a kostýmy. (20.02.2016)

Kdyby nebylo těch písní, tak mě to asi vůbec nebaví. On to není špatný film, přece jen, na to jsou zde moc dobří herci a muzikanti, ale je to jen taková taškařice, která vás nijak dějově nepřekvapí. A to hvězdné obsazení mi v tomhle případě taky nepřipadalo jako úchvatné, protože tu moc nefunguje chemie, což je špatně. Navíc Grace Kelly mi přišla otravná a ne roztomilá. (12.01.2015)