Nestyda

Čím dál tím víc tenhle film miluju, zejména hlavního hrdinu Oskara. Zajímavý, když se sejdu s podobně romanticky smýšlejícími přáteli a ulevujeme hospodě od zásob piva, často se Nestyda dostává na přetřes. Některé scény už kultovky, hlášení počasí z cílem udržet ženu na horách, abych mohl prcat s milenkou, samozřejmě návštěva privatu "aby jsme neměli morální kocovinku pane učiteli" , snídaně nějaký levný sračky zapíjená šáníčkem, kontrola chlastu za volantem a věta "na pána " je private hláška snů a to už vůbec nemluvím o tom kamrlíku, kde Nestyďák bydlel, jeden den tam přitáh Viciu, druhej den Magdu. Oskar je určitě idol mnoha slušných a citově velmi založených mužů jako jsem třeba já. "Je ve mě něco zparchantělýho". (04.04.2019)

Po katastrofálním Medvídkovi mi Hřebejk konečně naservíroval něco chutného. Z herců vysloveně nevyčnívá nikdo, všichni jsou vynikající - Vášáryová možná trošku překonala zbytek ansámblu, ale jinak Macháček, Liška i všichni ostatní hrají to, co od nich čekáme. Příběh sice není z extrovních, ale 'hlody' těchto typických českých antihrdinů pobaví. (08.06.2009)

Čekáme na další filmový skvost od Honzy Hřebejka a on už sám sebe asi překonat nemůže. Takže patrně, kdyby to natočil někdo jiný, byli bychom tolerantnější. Macháček, Babčáková, Landovský a "korytňačka" hráli výborně, bohužel nesdílím režisérovo nadšení pro Emílii Vašáryovou....i když si taky nedovedu představit nějakou herečku, která by tuto roli přesvědčivě zvládla. (09.05.2009)

Tvrdá opisovačka filmu František je děvkař, včetně použití písniček Hany Hegerové :-) Přitom František je o hodně poctivější film než tohle pseudointelektuální cosi, pardon :-) Ale vážně. Nestydovi chybí téma. Přiblblý čtyřicátník, který řeší své vztahy únikem a pak se přisaje k další ženině, no dobře. Ale co jako z toho? Pár připitomělých fórků, nějaká ta retro nostalgická muzika (kdo si dnes vzpomene na Vltavu, a vlastně i AG Flek?). Ve druhé rovině (nestydova manželka s velkým nosem) jde o love story jak z telenovely. Kam zmizela Maďarka? Kam se tak najednou vytratila Nora? Došel ten nestyda nějakého poznání? Z jeho "zpovědi" do rozhlasu to nepoznáte, jde jen o nabubřelé pseduokecy. Pseudo mi tady ostatně přijde celý ten nakašírovaný svět celebrit, nočních flámů... nakašírovaný hezky, v podbízivé kameře, ale pozlátko obsah nedělá. (05.11.2008)

Povídky o manželství a sexu jsou kniha takřka geniální. I proto to měl Nestyda od začátku prohrané, ale vyšel ze souboje s očekáváním relativně se ctí. Souvislý příběh totiž musel být přítomen, ale určitě měl být bližší Oskarovi. Zuzanino počínání totiž působí silně rozpačitě, tuctově a bohužel bez pointy. Na scenáristickém papíře to mohlo být od Viewegha slibnější, takhle dost dobře nechápu, proč jsem měl tu či onu unavenou linii sledovat. Nejsilnější momenty samozřejmě přijdou, když se objeví replika z povídky, jeden oblíbený příběh se propojí s jiným a překvapivě právě připsaná Nora je parádní vůdčí linkou. Zkrátka všechno alespoň zdánlivě funguje, ale na příliš mnoha místech jsem jasně cítil, že chybí něco navíc, o proměnlivosti nálad předlohy na několika řádcích ani nemluvě. A Hřebejk sice naštěstí definitivně zahodil dřívější masku spasitele české kinematografie, kterou si tak nepochopitelně přivlastnil, ale měl by se zamyslet nad svým šansonově-melancholickým syndromem. Ta vzájemná podobnost předkládaných hudebních prostředí už je alarmující. (09.11.2009)