Normal

Jste-li dobře obeznámeni s formálními aspekty dvou nejvýznamnějších avantgardních filmových hnutí dvacátých let, francouzským impresionismem a německým expresionismem, obdivujete-li temnou esenci filmu-noir a nečiní-li vám obtíž orientovat se v záměrně roztříštěné časové kontinuitě a navyknout chladným filtrům, pak budete tzv. "uchcávat" blahem od úvodního zátahu v kostele. Není sporu o tom, že Ševčík zrežíroval jednu z nejuvědomělejších artových záležitostí českého polistopadového filmu. Jsem upřímně rád, že do relikviáře těch nemoha soudobých děl, která významně přispívají k rehabilitaci renomé naší kinematografie za humny i v domáckém klimatu, mohu jeho stylisticky i obsahově vypilované dítko započítat. Po hororech vzešlých z podvědomí Poledňákové, Trošky, Brabce a dalších působí Normal stejně opojně jako žíznivý hlt z nedotčené lesní tůně... (27.03.2009)

Český filmársky eklektizmus, kde sa napätie hojdá na hojdačke a 20 minút pred koncom z hojdačky spadne, pridruží sa trochu nudy, zachraňujú to obrazy, lyrika a Pavel Gajdoš. Na Kňažka sa výborne pozerá, dobre sa počúva, išli z neho stoický klud a sebakontrola, nie úchylnosť a zvrátenosť, ale to bol zámer...najviac zapôsobili obrazy, kamera, vlastne celkový vizuál a do toho všetkého Ševčíkova odvážnosť výjsť s niečim novým do mediálnej reality. (19.01.2010)

Zajíměvě a netradičně natočené, ale například technické záležitoti typu "zpomalovačky" film v mých očích naprosto shodily. Podobné vymoženosti mi do doby, kdy se příběh odehrává prostě nesedí. I přesto, že jsem měl tu možnost vidět film s osobním úvodem režiséra a následnou diskuzí po projekci, nezanechal ve mně téměř nic. Zábava příjemná, ale prázdná. (FNR Písek 2009) (09.08.2009)

Pročítám recenze a komentáře kritiků a nemůžu přijít na to, čím na Normal koukali. Očima to být nemohlo. Nejde o thriller, jde o studii zla, o koketování s ním, o ztrátu ideálů a o poznání lidské povahy a charakteru světa kolem nás. Říct o stylu, že je samoúčelný, to může snad jen nějaké nevnímavé hovado (zdravím Vosmíka a Fuku, jakož i další). Normal pouze ukazuje známé a obehrané věci (zlo v nás) novými prostředky (na příklad: běžné ve filmu je, že manželce konfrontované se zrůdností manžela přes úzkostlivé ovládání unikne nějaká slza. V Normal je tento vypjatý stav Kurtenové vyjádřen promítáním její křičící tváře na její apatické tělo). Svět a pocity postav a poselství celého filmu, to vše je extrémní a pokřivené a vysoce stylizovaný vizuál to vyjadřuje perfektně. A zároveň jsou postavy stále ještě charakterizovány svými činy – např. zdánlivě nelogická snaha právníka prokázat i na závěr Kurtenovo šílenství není nic jiného než jeho touha uchovat si ideály o světě. Rozsudek „psychicky narušený“ by totiž znamenal, že lidé jsou ve své podstatě dobří a zlo jim je cizí. A btw, Havlová je na plátně přesně tak dlouho, jak je to pro její postavu potřeba. Normal je suverénně nejlepší porevoluční film a pro toho, kdo je schopen jej označit za pouhou vyprázdněnou manýru, je nějaké české nové nové vlny opravdu škoda. (28.03.2009)

Jak se říká, mnoho povyku pro nic, sice technická stránka je na český poměry fakt nevídáná a všechny ty filtry, záběry a nápady celkem hodně naznačujou, že Ševčík rád čumí na americký filmy, jenomže to ostatní, jako příběh, herecký výkony a scénář za moc nestojí a snaha okopírovat Mlčení jehňátek se míjí účinkem, jelikož místo ďábelskýho Hopkinse tu máme Kňažka recitujícího rádoby chytrý dialogy, kterej se sice strašně snaží být mrazivej,ale nemá na to a místo pořádnýho příběhu tu máme plno filozofických keců o ničem (05.02.2010)