Kdopak by se vlka bál

Vlci mečí, kozy dělaj kozy dál... A pozor Kalkulko, ať si ze vší té vypočítané podsedantnosti neupotíš vlka... %-o . . . Další utahaná >inscenace< jako že ze života. Formou i obsahem jen >bakalářská< historka nadupaná kvazižánrovými klišé (prý dětský horor - hohohoho...), natažená do neskutečně nudných 88 minut, v rámci tzv. rodinné tvorby jako jednooká mezi slepými snad možná tak, přesto však v principu se stejně otravnými hereckými kreacemi a vypocenými dialogy jako dnes už prakticky veškerá tušašská >filmová< (sic!) tvorba telenovelového stylu. Tak ještě že to tak nečekaně dramaticky dobře dopadlo, že... .-/ . . . Psycho pak je číst tady ty z palců vycucané oslavné ciráty. To by mě fakt zajímalo, na jaké FILMY! se asi tak ti zdejší >topkoví< přicmrndávači se čtyř a pětihvězdnými komentáři jinak doopravdy dívají! . . . A víc už škoda slov. - - - P.S. No, i "gádžo" T. dostal přilíznout. Ejhle ho, undergrounda! Holt kolik třešní tolik višní, chápeme Vlastiků... . . . Tak hlavně že se v závěrečných titulcích objevily zase ony mraky všelijakých logíček. D.m.s.n. to ty naše celebřitní čudly už ani pro nic jiného nedělají. Protože bohužel po dvaceti letech možnosti svobodně žít, tvořit a pracovat tahle umělecky degenerovaná parazitní kasta už na víc ani nemá... - - - - - (Poprvé viděno 1.1.2010 na >vlkabojné dejničce< , hodnocení 1021., komentář zde mezi oslavnými ciráty jako otrávený /celkem stotřicátý/ mnohý - 1.1.2010) (01.01.2010)

Dobrodrůžo! Vlka jsem obdivoval, protože miloval jídlo jako já. Jenže tohle sexysticky slinatjící zvíře nikdo neměl rád. Marie Procházková však má rozum a vyspravila mu reputaci. Krom toho, že je film jedna velká fantazie, má i obrovský časový rozsah. Vrátil mě do doby, kdy jsem se pod vahou barevný aktovky protloukal dětstvím, bez vlka, bez odvahy. Jo, do tý doby, kdy byl krajíc chleba větší než má hlava. Dostal jsem chuť... odjet na výlet do lesů!.!.! (23.05.2010)

Příjemné překvapení! Film, který nepodceňuje dětského diváka a dokáže být stejně zajímavý i pro dospělé. Režisérce se povedlo to nejošidnější, totiž obsazení hlavních dětských rolí. Dorotka Dědková se okamžitě zařadila mezi ty nejlepší, co kdy v našich filmech hráli dětské postavy, a Matouš Kratina s ní celkem drží krok. Z dospělých je nejpřesvědčivější Pavel Řezníček, ale pochvalu si zaslouží i Jitka Čvančarová. Konec je sice dramaturgicky poněkud nezvládnutý, ale i tak jde o pozoruhodný film. (05.02.2009)

Tak trochu z donucení jsem se na tento film díval a rád bývám překvapen. Žel to se nekonalo. Šroubované dialogy, děsná kamera a nepřesvědčivé herecké výkony - to vše postaveno výhradně na působení na emocinální stránku každého z nás. Chuděrka holčička je nucena procházet světem dospělých se všemi jeho lapáliemi, únik do světa fantazie, nepochopení - to je jistě smutné, nicméně jako obsah filmu je to slabé. Obávám se, že seriál "Mašinka Tomáš" mi však dal více... (01.01.2010)

Horší vrabec v hrsti (profesionálne natočená laskavá tragikomedie ze života), ako holub na streche (amatérsky pôsobiaci experiment). Už dávno som sa pri aktuálnom českom filme nezabavil/nedojal tak, ako pri Vlkovi. Odvážna forma rozprávania je perfektne zvládnutá, divák verí, že štylisticky natočené zábery vidí rovnako aj Terezka. Takže jej musí držať v jej rozprávke (rozprávky sú poväčšinou depresívne, ale dobro nakoniec víťazí nad zlom) palce. Pokial vás sklamal záver a čiernobielosť postáv (maminka je ale dočasne "ambivalentná"), tak sa treba zamyslieť nad subjektivitou rozprávania/ rozprávača a žánrom, ktorý je v tomto prípade skutočne rozprávka. Dokonalé herecké výkony, či skôr typologicky presné obsadenie (to je pre rozprávky typické) sú základom úspechu tvorcov. (20.04.2014)