Reklama

Reklama

Dům je černý

(festivalový název)
Krátkometrážní / Dokumentární
Írán, 1963, 20 min

Obsahy(1)

Černobílý krátkometrážní dokument íránské básnířky Forugh Farrokhazdové, která je ve filmu i vypravěčkou, ukazuje běžný život v jedné kolonii malomocných na severu Íránu. Syrové scény z kolonie ostře kontrastují se záběry na okolní přírodu nebo hrající si děti. Poselství filmu lze shrnout jeho vůbec první větou: „Na světě je spousta nepříjemných věcí. Pokud však nad nimi budeme zavírat oči, bude jich ještě víc.“ (ČSFD)

(více)

Recenze (14)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Film doporučujem všetkým rozmaznaným slovákom, ktorí neustále plačú nad svojou existenciou. Postavy z House is black prijímajú svoj krutý osud a sú schopní v svojich životoch pokračovať v prostredí, v ktorom by sme neprežili ani deň a s handicapom, vďaka ktorému by sme radšej zvolili dobrovoľný odchod zo sveta. Pre dokumentárnych fanatikov jeden z najdôležitejších filmov. Pre umravčaných stredoeurópanov tiež. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Dům je černý: o lepře (malomocenství) jsem poprvé četl jako školou povinné dítě v cestopise amerického dobrodruha Richarda Halliburtona, kde v jedné ze svých pěti slavných cest navštívil řecký ostrov Spinalongu, kde až do roku 1954 bylo poslední evropské leprosárium. V dřívějších dobách byla lepra považována za boží trest a nemocných se společnost štítila, dnes už se dá léčit, byť to trvá delší čas. Film Dům je černý byl natočen na objednávku od společnosti Leprosy Aid Society, v sanatoriu Baba Baghi Lepers ve starobylém perském městě Tabríz. Filmová režisérka Forugh Farrokhzad, slavná perská básnířka, měla cit pro poetickou skladbu obrazů. Obrazy doprovází četbou ze Starého zákona a své vlastní poezie. Autorem mužského hlasu komentáře je producent filmu (a milenec básnířky) Ebrahim Golestan. Film Dům je černý oceňuji především pro jeho poezii! ()

Reklama

Rozjimatel 

všechny recenze uživatele

3,5   Veľmi neobvyklé dielo, v ktorom je jedinečným spôsobom prepojený dokumentárny pohľad na každodenný život v kolónii malomocných s veršami slávnej iránskej poetky Forugh Farrokhzad. Ja síce na poéziu veľmi nie som, ale tie kruté obrazy, ktoré dokážu silne emočne zasiahnuť, výborne s tými veršami ladia a aj tá perzština (fársí) dobre znie. Je to dielo poetické, humanistické a silne duchovné (tá prehnaná náboženská stránka je asi jediná, ktorá mi až tak veľmi nesedela). ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Nelynčujte ma, ale takéto dokumentárne podobenstvo, pre mňa osobne nemá miesto v kinematografii. Stále je to skľúčujúcejšie a realistickejšie, ako ktorákoľvek ,,reflexná,, relácia na bohapustých slovenských TV ( hovnostekajúcich ) kanáloch, ale toto je proste nad ľudské sily. Osobne nerád hľadím na cudzí ( fyzický, psychický ) problém, nerád ho riešim ( už len z dôvodu, že človek má svojich vlastných problémov habadej ) a ešte viac nerád vidím, ako je ním ( naozaj zbytočne ) plýtvaný drahý celuloid ( digitál ). Nie do kín, nie do TV, ale rovno do pažerákov arogantných, prehnitých a pokryteckých indivíduí ( spolkov ), ktorí jediní to dokážu zastaviť. Ale, to zrejme skôr príde Armageddon. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Rozhodně je to zajímavé v tom, co vlastně film zobrazuje, tedy kromě toho, že je to snímek íránský. Je to kruté, je to hnusné, ale přitom je to jen zachycení toho, co skutečně existuje, nebo alespoň existovalo. V tomhle směru je to dobré, stejně jako v tom, jak se to dokázalo spojit s voiceovery, ale i tak je to film, který nebudu toužit vidět dvakrát. ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama