Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Šachový velmistr, sluchově postižený Emmett Clayton získal svůj titul poté, co ze zdravotních důvodů odřekl zápas jeho největší soupeř, dobrácký ruský šachista Tomlin Dudek. Teď se však schyluje k jejich další partii. Oba se před zápasem sejdou, zahrají si šachy... a Clayton zjistí, že proti geniálnímu Dudekovi nemůže vyhrát. Myšlenka na prohru působí Claytonovi noční můry, a tak se muž rozhodne Dudeka před oficiálním utkáním zavraždit. Poručík Columbo z oddělení vražd se nemůže Claytonovi vyrovnat, pokud jde o šachy. Ovšem co se týče schopnosti všímat si detailů a dát je do správných souvislostí, je to něco docela jiného... (Česká televize)

(více)

Recenze (52)

Autogram 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Zaujímavá partia medzi Columbom a najlepším šachistom sveta. Kto bude asi tak víťaz... Šachisti musia mať ešte aj servítky a obrus v reštaurácii so šachovnicou, ako to býva v nejakom lacnom pajzli. A hneď ako som si to pomyslel, už aj mali na obruse rozloženú partiu. Soľnička je biely, korenička čierny, to sa ukáže ako dôležité. Výborné rozuzlenie, ktoré má grády, zmysel a nikoho okrem scenáristu by nenapadlo. –––– Šachy jsou vrcholnou zkouškou lidského ducha. – Opravdu? Já myslel, že ženy. ()

Lukke32 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

To "usvědčení" snad nemysleli vážně... To mohl Dudek do té drtičky klidně upadnout sám a stroj nikdo nezapnul, protože tam nikdo jiný nemusel být, ne? Ty nepřímé, dílčí důkazy beru, ale hlavní důkaz neexistuje. Slabé, velmi slabé... A aby si mistr světa nechal v simultánce dát mat bláznů, to už svědčí o totálně mizerném scénáři. Miluju Columba, ale tento díl je s přehledem nejslabší. Slabé dvě hvězdy, jsem zklamán. ()

Reklama

ClintEastwood 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Epizoda z prostředí šachových mistrů, která má skvělý závěr s drtičem odpadů a hluchým vrahem. Poručík tady svému protivníkovi šlape doslova na paty a nakonec se mu podaří ho pověstně uštvat. Závěrečná šachová partie, kde Columbo vraha doslova deptá, patří k nejlepším scénam seriálu. Parádní díl se spoustou těch typických columbovských detailů, které mám moc rád (pepř a sůl, dopisní papír, kartáček, psací pero atd.). Tady dostává vrah fakt nařezáno! A to je dobře, byl to kolosální hajzl. ()

Allan 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Hluchý vrah a oběť sovětský soudruh! To si nedělám legraci; takovou kombinaci jsem ještě v Columbovi neviděl. Mezi stěžejní okamžiky tohoto dílu se určitě řadí partie šachu na stole v restauraci, odehraná pomocí kořenek, nádobí, ulit od šneků a kdovíčeho ještě. Obětí je v tomto případě mimořádně sympatický postarší tlouštík Dudek, kterého jeho poněkud labilní soupeř šoupne do drtiče odpadů. Postava vraha je na můj vkus zahrána až přespříliš „vražedně“, čímž mám na mysli nepřirozenou topornost, vznětlivé až podrážděné výpady vůči všem columbovým dotazům atd. Za vyslovenou pitomost považuji způsob, jakým vrah dostal druhou šanci dokonat svůj čin: Dudek je v nemocnici a z ní také pošlou jeho společnici se seznamem léků, které má přinést z jeho hotelového pokoje. Asi stěží by v celé nemocnici neměli nic z dlouhého seznamu poměrně běžných medikamentů jako je inzulín atd. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Tento diel sa mi vôbec nepáčil. Nie snáď preto, že by Columbo porušil svoje obvyklé postupy pri vyšetrovaní alebo preháňal svoje bezdomovecké chovanie, čo mu často vyčítam. Problém vidím v tom, že takú vysoko organizovanú spoločnosť, akou sú vrcholoví šachisti si scenárista nenaštudoval a preto celé prostredie a správanie sa špičkových šachistov mi pripadali nevierohodné a priam odfláknuté. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (4)

  • Během šachového turnaje Clayton říká, že Frank Marshall jednou hrál 155 her současně a z nich prohrál jen osm. Ve skutečnosti se tohle opravdu stalo v roce 1922. (Epistemolog)
  • Konečná kombinace šachové hry, kterou hráli Dudek a Clayton v restauraci a poté skončili v hotelovém pokoji Dudka, byla ve skutečnosti odehrána při hře šachistů Wolthuis vs. Alexander v Maastrichtu roku 1946. (Epistemolog)

Reklama

Reklama