Povídky ze záhrobí: Rytíř Démon

První půlka devadesátých let byla pro horor nemilosrdná doba. Žánr zažíval tvůrčí krizi a rok 95´ byl jejím vrcholem. Proto i třeba průměrný Demon Knight působil jako nezvykle svěží dílko. První celovečerák kultovního seriálu nepostrádá všechny atributy starých krvavých béček: nechybí známé tváře (Sadler, Zane, Miller), povedené masky hnusných démonů, diváka ohodí spousta krve a zeleného slizu a to vše za nutně černohumorného nadhledu. Příběh je posunutý na vedlejší kolej, ve svojí přímočarosti jde stejně o souboj dobra se zlem ve starém hotelu, uprostřed ničeho. Snímek teda ctí pravidla žánru, je vyroben s fanouškovským zápalem a toho si já umím cenit. Následující Upíří nevěstinec mi však připadá o krapet lepší. (24.07.2011)

Hledáš super 90' béčko? Tak s chutí do toho! Spousta zrůdiček, zelenýho slizu, ňáká ta amputovaná končetina. Znáte to. Doporučuji udělat filmový večírek a dát za sebou oba celovečeráky Povídek ze záhrobí. Tedy Rytíř Démon a Upíří nevěstinec. Udělejte si kopu popcornu, vychlaďte kolču a je o zábavu postaráno :) (02.03.2015)

,,Krucinál, dej tu číču ze stolu!",,Grrr!",,Mluvím o té kočce..." Ale zas takové komedie to nebyla. Krásné vzpomínání na vpodstatě už klasické horrory, i když tenhle příběh vypadá stylově jako z poloviny 80.let - což mě baví. Hotel, původně kostel, na samotě, sedm statečných (tak úplně ne, zejména jeden je pěkný hajzl) a démon se svojí hordou služebníků. K tomu rozkošná úvodní scéna s prsatkou ve vaně a milencem ve sklepní kádi! Ostatně prsatky se později ještě dostanou ke slovu a vypadá to jako přehlídka hostesek z Playboye. A dojde i na gore, které není sice výjimečné, ale potěší proražená hlava, utržená ruka i oči, co samy skáčou po podlaze. A jako výrazný bonus jsou půvabné masky, na nichž se tvůrci vyřádili - především osazenstvo hotelu měnící se postupně na démony (chlapeček, který nakonec exploduje, je doslova k sežrání). Ke vší té hororové taškařici hraje řízná muzika - Machine Head, Megadeth, Rollins Band, Filter, Pantera a mí oblíbení Ministry. (28.02.2017)

Becko jako remen. Samozrejmne se nabizi srovnani s Bordello of Blood, ktery si dokaze v celovecerni stopazi udrzet rychle tempo po celou dobu a nejsou v nem hlucha mista, jako tady. Pribeh netreba resit, samozrejmne je to ptakovina, ale az na par zminovanych nudnych chvil zabavna ptakovina. Herci jsou spravne spatni (bezruka cernoska dokonala) a triky, ty jsou naprosto skvele, predevsim masky a ruzne krvave lahudky opravdu stoji zato. Tales from the Crypt jsou precejen lepsi jako kratke povidky, ale rozhodne i jako celovecerak nabizi slusnou zabavu a milouckeho Crypt Keepera. BTW Zemeckis stal u zrodu serialu a produkoval jednotlive epizody, takze logicky i film. (01.08.2005)

V zámorí naprosto kultová záležitosť a jeden z posledných štúdiových hororov predtým, ako žánrové pole v druhej polovici 90s vyklidil Wes Craven so svojimi Vreskotmi. Ernest Dickerson odštartoval kariéru ako dvorný kameraman Spikea Leeho, ale vo svojom treťom režijnom projekte si berie to najlepšie z ranného Carpentera a Raimiho. Demon Knight napĺňa všetky atribúty tzv. siege films a je priamym pokračovateľom tradície v duchu Rio Bravo či Assault on Precinct 13. Základom úspechu u podobných záležitostí často bývajú charizmatickí herci a v tomto ohľade je obsadenie bez chyby. Pre Williama Sadlera je to popri plukovníkovi Stuartovi z Die Hard 2 životná úloha, Jada Pinkett je ultra cool final girl podľa môjho gusta (fuck you, Neve Campbell) a Dick Miller je proste Dick Miller. Spotlight však nekompromisne kradne démonický Billy Zane, jeden z najštýlovejších záporákov ever. Jeho divoké improvizácie sa v snových sekvenciách vyznačujú intenzitou Branda v najlepších rokoch, inokedy zase challengujú maniakálnu psychózu Huntera S. Thompsona. Sledovať jeho postavu, keď je v ráži, je absolútny pôžitok a obrovská zábava. Štedrý budget, praktické efekty na úrovni a nabušený soundtrack (Pantera, Ministry, Gravediggaz) tomu celému dodávajú šťavu jak sa na devadesátky patrí. (05.03.2021)