VOD (1)
Obsahy(2)
Od samého zrodu filmů byl New York jedním z vysněných filmových měst. Byl zvěčněn na filmovém plátně stovkami různých způsobů. Teď tu ale je zcela nový, odlišný a zcela nepopiratelně romantický pohled na toto město – pohled očima lásky, ve všech jejích podobách, od první lásky přes lásku krátkodobou a komplikovanou až po lásku minulou, odpíranou, vytouženou a lásku, která trvá navěky. Lásku k New Yorku tímto filmem vyjadřuje skupina těch nejkreativnějších současných režisérů i herců, jejichž příběhy se odehrávají v celkem pěti různých newyorských čtvrtích. Jde o volné pokračování série Města lásky, jejíž první díl, Paříži, miluji Tě, slavil před časem velké úspěchy. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (348)
Milá (new) York, poznal jsem tě v temném sále. Mrkla jsi na mě z plátna svým prvním framem ze své promítačky, ze které proudí hřejivá krev v podobě filmového pásu. Já, nesmělý klučina neveděl, co udělat dřív. Usmát se na tebe? Oslovit tě? Nebo jen netrpelivě čekat? Byla jsi to ty, kdo udělal první krok. Oslovila jsi mě. Z tvých úst se linula hudba a slova. Zahřála jsi mě na srdci. Ukázala jsi mi to, co já nikdy nepoznám. Lásku. Lasku, která může mít mnoho podob. Řekla jsi mi to, co já nikdy neuslyším. Já to řekl mnoha filmům jako jsi ty. Dokonce jsem to řekl i holkám. Ale nikdy to nebylo oboustranné. Tys mi však ukázala něco víc. Že lidé umírají bez toho, aniž by je někdo miloval. Umírají v osamění. Nechci umřít sám, chci poznat lásku aspoň jednou v životě. Ať mám na co vzpomínat, až mi budou dojíždět závěrečné titulky. Miluji tě! Musel jsem ti to říct New York, musel jsem to říct aspoň někomu. Věřím, že se v životě uvidíme ještě jednou. Ale tentokrát nebudu ten osamělý klučina... Oslovím tě první já. Tvůj Kryšpín ()
Hodnotím o něco výše než francouzského bratříčka, protože zamilovaný New York je mnohem soudržnější. Pokud si pamatuju, tak Paříž byla rozjuchanější, šaramantnější a více zamilovaná. New York je špinavější, ukecanější a drsnější. Samozřejmě tu opět najdete povídky, na které si za chvíli nevzpomenete (N. Portman coby židovská nevěsta) a které nedávají smysl (operní diva v hotelu, linie Haydena Christensena). A vlastně tu najdete jen jeden příběh, který je v pravém slova smyslu romantický - hudební skladatel Orlando Bloom a jeho láska přes telefon by si určitě zasloužila víc času. Mě osobně velmi potěšiliy tři povídky: Chris Cooper a jeho kuřácká pauza s blondýnkou, kterou si určitě pustíte znovu, procházka starých manželů, která je dojemná i roztomilá zároveň (plus v ní znovu uvidíte starého Eliho Wallacha), a sváděcí monolog Ethana Hawka, který je tu opravdu k sežrání. Jinak herci jsou do posledního skvělí, ale moje jednička tu byl Shia LaBeouf. Škoda, že New York nemá tak silnou závěrečnou povídku jako Paříž. Ale i tak palec hodně nahoru. ()
"To mám celé číst nebo sníst ??" ;) Celá tahle příběhová, rozhodně ne nezajímavá, mozaika hodně silná v pointách v důsledku silně připomíná právě tu story Ethan(Hawk)ova pisálka se šlápotou.. Tolik vynaloženého úsilí (téměř) k ničemu, ačkoli to dlouho vypadalo vlastně tak nadějně..;) ()
O moc lepší než paris Je t'aime. Možná to je tím New Yorkem, přece jenom mám k němu blíž než k Paříži a pořád to je město v zemi, kde je (prý) možné cokoliv, takže naráz všechny povídky působí skoro reálně. A zase na druhou stranu, NY jsem párkrát navštívila a tolik mě to tam nevzalo, ale tenhle film mě nutí ho milovat a jet tam při nejbližší příležitosti znovu. Nejdojemnější příběh byl ten s Robin Wright Penn a Natalii Portman, ale i zbytek stál za to. A výběr herců perfektní, všichni moji oblíbenci na jednom místě, nádhera! Škoda trošku přespříliš sentimentálního konce. ()
Paris, je t'aime (se kterým musím tento film chtě nechtě srovnávat), byl zcela jednoznačně rozdělen na povídky, které byly k ještě větší odlišnosti zakončeny uvedením jména režiséra. Tento snímek se snažil jít jinou cestou, jednotlivé segmenty více propojil, styl režisérů tak splývá, vlastně ani není poznat, je prostě neviditelný a ne že by mi to vadilo, ale právě jména na režisérských stoličkách a jejich styly, byly na Paříži tak zajímavé. U tohoto filmu si člověk neřekne: Jo, Tykwerova část byla boží, Coenovic také super. Místo toho je tu větší propojení povídek, lehce stravitelný a zapomenutelný děj a hlavně naprosté vymizení dramatických situací: v Paříži tekla krev, umíralo se tam ve více povídkách, střety mezi kulturami byly vypjaté! New Yorku, miluji Tě předkládá jen komediální skeče, v některých případech zakončených vtipnou pointou, které jsou ale co do stavění dramatických a emocionálnách situací naprosto bezzubé. Paříž se nebála ukazovat problémy města, New York se nás snaží přesvědčit, že je to to nejlepší a nejbezproblémovější místo k žití. Což je mi proti srsti. (Ano, vím, že je to o lásce a především o lásce k městu. Ale Paříž šla podle mě mnohem zajímavější cestou). ____ Ještě mě tak napadá, že problém je prostě v tom, že film o tomto městě vlastně vůbec nevypovídá! Tito režiséři svůj vztah k New Yorku na plátně nijak nezobrazili, chtělo by to lidi jako Martin Scorsese nebo Woody Allen, kteří na toto téma spíš mají co říct. ()
Galerie (41)
Photo © Blue Sky Media
Zajímavosti (13)
- Natalie Portman hrála také v jednom příběhu z jiného filmu této antologie Paříži, miluji Tě (2006). (HellFire)
- Natalie Portman se již podruhé objevila ve filmu s vyholenou hlavou. Prvně to bylo ve V jako Vendeta (2005). (Candice)
- Součástí filmu byly původně ještě dvě další filmové povídky, a to „Apocrypha“ ruského režiséra Andreje Zvjaginceva a režijní debut herečky Scarlett Johanssonové „These Vagabond Shoes“. Z konečné verze byly ale po promítání na festivalu v Torontu vystřiženy a vyšly až jako bonus na DVD filmu, jehož součástí původně měly být. (Iggy)
Reklama