Nikdy to nevzdávej

K čemu takový film, když jeho každý motiv je tak nechutně ohraný a když už v okamžiku, kdy si přečteme krátké obsahové info, přesně víme, jak skončí? Coby stylové, dynamicky sestříhané a sympaticky obsazené motivační video funguje snímek více než obstojně a s hlavním hrdinou, jeho ukrutně sexy přítelkyní a ultracharismatickým koučem vydržíme až do konce bez jakékoli psychické újmy, ale kdo chce něco víc, něco nad rámec konvenční příběhové rovnice, kterou scénář opisuje s bravurou vlastní jen malé hrstce podobných příběhů pro zhrzené puberťáky, musí jít bohužel jinam. Já jsem naštěstí o moc víc nechtěl, a tak mírně převládá pocit uspokojení ve chvíli, kdy ten hezký, milující a ctnostný chlapec skolil toho sprostého bohatého zm*da oslnivým knockoutem hluboko do kolen. Jak symbolické, že? 60% (18.11.2012)

Za zvuků punk, rockové a hip-hopové hudby se odehrává příběh mladíka Jakea Tylera (Sean Faris připomíná vizáží mladšího Toma Cruise), který se viní ze smrti svého otce, jehož nechal v opilosti sednout za volant. Vzhledem k tomu, že jeho mladší bratr se stává úspěšnou tenisovou hvězdou, bude se muset s ním i se svojí mámou odstěhovat do Orlanda, kde začne navštěvovat školu, kterou ovládá arogantní a nepřátelský Ryan (Cam Gigandet), který toho času chodí se sličnou blondýnkou Bajou (Amber Heard), která okamžitě ukradne Jakeovi srdce. První konflikt s Ryanem na sebe nenechá dlouho čekat a ukáže se, že rvačky nejsou Jakeovou silnou stránkou, neboť Ryan právě v bojových uměních vyniká. Jake bude muset trénovat pod dohledem zkušeného trenéra (Djimon Hounsou), aby Ryana porazil a získal srdce své milované. Film svým pojetím silně připomíná novější drama Život je boj. Je stejně předvídatelný, je přes svůj řídký děj poměrně dlouhý a rovněž v něm jde o zápasy ve volném stylu, ovšem s tím rozdílem, že tento film Jeffa Wadlowa je hlavně po choreografické i režijní stránce propracovanější a je i lépe zahraný, ale i když na to měl dost času, nepodařilo se mu zahýbat s mými emocemi a nechalo mě to celé tak nějak chladným. Bude to asi tím, že téma mladíka bojujícího o svou čest bylo přece jen trochu zdlouhavé a až vyumělkovaně podané. (27.11.2009)

Že NEVER BACK DOWN nie je len priemerná gýčová teenegerská podívaná, napriek tomu, že nám ukazuje tie najbohatšie, najkrajšie postavy mladých hercov súčasnosti hore bez alebo v ukrutne miniatúrnych bikinách by som zvalil hlavne na scenár, kde sa hlavný hrdina musí rozhodovať medzi sebou a svojou rodinou čo je výborne zobrazené, že tí herci vedia hrať a že sú naozaj (ne)sympatický, komu prišla Amber Heard málo sexy v ALL THE BOYS LOVE MANDY LANE tomu asi oči vypadnú, a to nie je nič keď sa na scénu dostane herecké eso Djimon Hounsou, že to má zaujímavý soundtrack (napr. Daft Punk – Harder Better Faster Stronger alebo TV on the Radio – Wolf Like Me) a že režisér má na konte chujovinu CRY WOLF sa mi ani nechce veriť. Škoda toho posledného zápasu (inak by som sa nezdržal v označení nového KARATE TIGER aka. NO RETREAT, NO SURRENDER), mohlo to byť drsnejšie a bolo by to u mňa za plný počet vzhľadom na tom že som sa tešil a mračil presne tak ako si tvorcovia želali „thumbs up“. (27.09.2008)

Tento film se celkem úspěšně vyhýbá naprostým blbostem, jako že můžete chytit kop v letu. Teda až do finálového boje, kdy jednak mu z blokuje kop rukou (musel mít hodně silnou ruku :-) a druhý případ, kdy ho protivník kopne, on ten kop chytne a použije proti němu!!! Krom těchto blbosti je to docela dobrý film. Přidat ještě více normálního boje, vystřihnou pár zbytečných scén a mohl jsem jít i výše. Škoda... (03.02.2009)

Děti YouTube kultury vzhlížejí k 80‘ létům, aby si mohli dát pořádně do držťky z intenzitou Klubu rváčů, jen se přitom nechávají okukovat holkama v bikinách a pouštějí si nejnovější fláky z MTV. Je to ‚no-brain‘ zábava na dlouhý letní večer, kde není scény bez klišé a postavy bez archetypu. 3 a ½, které drží před zaokrouhlením nahoru jenom stopáž - dvě hoďky je na takovýto biják zatraceně hodně. (17.08.2008)