John Carter: Mezi dvěma světy

Typická letná popcornová zábava, ktorá možno ako tak uspokojí v kine na veľkom plátne, ale v domácom prostredí jej slabé stránky neprehliadnete. Krátku westernovú časť som si užíval, rovnako aj Carterove prvé kroky na Marse a stretnutia so zástupcami strany zelených, klonovaných s Avatarom. S pribúdajucim časom sa mi to zdalo pridlhé a povrchné a nebyť pekných očí Lynn Collinsovej tak neviem neviem, či by mi tie moje nezaklapli. Divoké tempo bez zbytočného obkecávania, nikto si s vysvetľovaním neláme hlavu. Výsledkom je popcornová jednohubka, skôr pre tých mladších a nenáročných, na ktorú sa rýchlo zabudne. 60%. (10.07.2012)

Zhlédnuto v 3D kině a v originále. John Carter není špatný film, jenže přišel pozdě. Bohužel, i když to je Avatar, který vykrádá jisté pasáže z původního příběhu, je právě (paradoxně) on tím vítězem. Tento film bude asi vždy brán jen jako hodně slušný popkorňák, který měl na to, aby se z něj stalo mimořádné dílo, jenže nevyšlo to. Ať už je důvod jakýkoliv. Nicméně za mě musím říct, že jsem se v kině bavil a jediná opravdu slabá část byla (překvapivě) hudba. V místech, kde by film měla podržet a vyždímat ze scény ještě více emocí, mě nechala chladným. Nebyl to vyložený průser, ale bylo to dost průměrné - o to větší překvapení pro mě bylo, když jsem zjistil, že stejný člověk pracoval například na seriálu Lost či na filmu Up (za který dostal Oscara). Každý má holt slabou chvilku, škoda, že si ji Michael vybral zrovna u tohoto filmu. Vše ostatní mi krásně pasuje - ať už obsazení, překrásné scenérie či solidní příběh s krásným a poměrně nečekaným twistem na konci. Ode mě John Carter má krásných 80 %. P. S. A pro všechny, kteří se diví rozpočtu 250 miliónů $… přečtěte si pár zajímavostí (hlavně tu, že natáčení začalo v lednu 2010) a dejte si dvě a dvě dohromady. Už? Pokud ne, napovím - právě v té době právě Avatar bořil všechny možné i nemožné rekordy v tržbách, no a "pár moudrých hlav" ve studiu Disney napadlo, že když mají práva k příběhu, jež Avatar tak trochu vykrádá, proč to nezkusit, třeba to zabere a taky vydělají pár miliard… No a jak dneska víme, nezabralo to. (03.04.2012)

No jo, fantasy! Pokleslá literatura pro poloopice, které my, sveřepí yntelechtuánové, sledujeme ze svých obláčků pěkně zhora, tak si pojďme hromadně zapohrdat! Fantazie, abstrakce a dětská hravost totiž skončily matce, literární to vědkyni, v konečníku, protože si náš tatík, věhlasný, suchopárný profesor astronomie a filosofie, špatně vyložil zakřivení časoprostoru a některé díry mají holt silnější gravitační pole než jiné. Naštěstí, když byl otec dva měsíce na tom sympóziu socialistické astrofyziky v Bukurešti, přivezl ten osvalený čistič bazénů špatnou kartuš a neměl tím pádem zrovna do čeho píchnout..... A tak tu teď můžeme velkohubě dštít síru na infantilní, hvezdněválečné, avatarovité dunoidy, jež se mohou líbit snad jen totálním zaostalcům, kterým v dětství před spaním četli nějakou slaboduchou Němcovou místo Dostojevského s Tolstým v originále. Prý ale po tomto nechutném, dětinském propadáku dostali u Diznyho rozum a chystají se vizualizovat Shopenhauerovy spisy! Má se to jmenovat Eristická dialektika mezi dvěma světy, scénář píše Béla Tarr a režírovat budou Darren♥ s Larsem♥. Už jen trailer má mít dvě hodiny! Již se tolik těším, až zase opráším slovník cizích slov, dostanu sebestředný slovní průjem a pořádně si zapětkuju. (16.04.2012)

Tak až tak dobrý film som nečakal. Na čím väčšom plátne si to pozriete, tým viac sa vám film bude páčiť. Narážam na obrovské zubaté biele chlpaté obludy. Všeobecne mám rád sci-fi a fantasy. Tento film je presne to čo moja duša potrebovala. Porovnanie s Avatarom prípadne Princom z Perzie podľa mňa nie je na mieste, pretože je to proste o niečom inom a schéma je tiež iná. Vždy som premýšľal ako by to vyzeralo keby sa človek ocitol na inej planéte a ako by sa tam správal. Film mi celkom pripomínal dokonca Hviezdne vojny, čo je vždy plus. (10.12.2012)

Proč muselo Dejah Thoris hrát tak šílené prkno? :-( Ale popořadě... moc, moc jsem se bál, jak tahle nádherně košatá, naivní, a přitom silná knižní předloha dopadne. Naštěstí, scénář mě celkem uspokojil. Navíc NENÍ zhovadile patetický, ani polopatický, tedy nepřizpůsobuje mě nejtupějšímu potenciálnímu divákovi. Nevnucuje mi nějakou trapnou režisérovu agitaci, hurá. Vizuální efekty se až na řadu přemrštěných (doufám naschvál) rekvizit dost povedly. Hudba byla místy přestřelená (je špatně, když koukáte na film a řeknete si "jemináčku, ta hudba ale šlape kočce na ocas" - má vás vtáhnout do příběhu, ne z něj vytrhovat)... no ale dejme tomu. Co bylo ovšem slabší, to byla část hereckého pojetí. Herec s velkým egem se pozná tak, že nastoupí na plac, zatne všechny svaly, natočí hlavu, vytřeští oči a začne místo mluvy s partnerem hřímat repliky, aby bylo vidět, že za ty prachy něco HRAJE... Kdežto velký herec se naopak pozná tak, že se poddá roli, vzdá své osoby, a nekoukáte na herce, ale na postavu, kterou hraje. Naštěstí v sobě tohle trochu měl hlavní hrdina, s vedlejšími (až na Purefoye) to bylo dost zlé. Je smutné, že většina lidí hrála hůř než animovaní marťani. Zpět k Dejah Thoris -- to se nepovedlo hodně, měli najmout nějakou herečku. Ale aspoň to nebyla anorektička nebo vyfotošopovaná modelka, ale přirozeně mírně hezká ženská, které dali šmrnc. (07.03.2012)