John Carter: Mezi dvěma světy

V tomto případě snad ani nejde napsat nic, co by alespoň trochu mohlo navodit pocit objevnosti. Technické veletriky křísí starožitnou sci-fi pohádku, která žánrově kolísá mezi pohádkou, triviálním hollywoodským šmrncem a semtam se to - to je pravda - blýskne i vědou. Vědou ovšem natolik zastaralou a překonanou, že dnešku nemá co říci. Pokud má někdo dojem, že se jedná o jakousi adaptaci HVĚZDNÝCH VÁLEK, je dost těžké mu tento pocit vymluvit. Na druhou stranu lze tomuto opravdu dětskému výtvoru přiznat i podmínečné klady. Kromě patiny starožitné sci-fi křtěné lehce rodokapsem a klasickým dobrodružným žánrem, jak jej známe např. z CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (Žlutý šejk čtený nejen studentem, ale i jeho viditelně upoutaným profesorem) je to souvislý děj, jakž takž uvěřitelné zvraty a stále nevšedně působící 3 D technologie. V dnešní nadprodukci akčnosti, násilí a často krajně přihlouplých scénářů to zase není tak málo. (08.03.2012)

Dlouhá léta jsem fenoménu Johna Cartera odolávala, leč krásy Dejah Thoris jsou nesmírné a v komiksech od Dynamite je to i příjemné čtivo. Bylo tedy třeba vidět i film, který vyšel ke 100. výročí. Úvodní scény, pravda, nejsou nic moc, úvod do složitého děje odehrávajícího se v několika rovinách se úplně nepovedl. Ale jakmile se tento předchůdce Supermana a Star Wars v jednom rozjede, je to paráda. Nadšení z budoucnosti z doby před 1. světovou válkou, okouzlení netušenými možnostmi kráterů na Marsu, tyhle všechny aspekty si tu člověk najde a může být cele nadšen. Doufám, že bude parádní i ten stařičký český komiks Vlastislava Tomana. (27.06.2019)

Původní komentář smazán.... John Carter je jedním z předchůdců Star Wars, tak proto bych asi označil celý příběh za mírně oldskůlový. Potěší svižně běhající hafan a konec alá Sherlock Holmes. Co ovšem nepotěší je samotné dobrodružství na Marsu. Dvě města proti sobě bojují a John Carter ze Země si musí mezi nimi vybrat a vlastně vede povstání. 60% (22.03.2016)

Suverénní pokořitel většiny Hvězdných válek, na první pohled možná naivní, při hlubším zkoumání ale vlastně velmi vyzrálý, nedětský a v dávkování informací rafinovaný a nepolopatický. Stylizace a řemeslné kvality dávají vzniknout momentům, které bych rozhodně čekal jinde, než v rodinném fantasy od Disneyho, práce s roztomilými motivy a jejich následné zvážnění, stejně jako užívání brutality, to všechno zde šlape jako po másle. Jediná možná objektivní výtka, totiž nedostatek emocí se stává obláčkem páry v momentě, kdy se John Carter vrhá doprostřed armády emzáků a kosí jednoho za druhým spolu s prostřihy na pohřbívání vlastní ženy a zatloukání jejího kříže... Pixar jede, i jako hranej... (09.03.2012)

....ZKRÁTKA, ROZENÝ VÁLEČNÍK.... /// Marťan má bejt zelenej a Devátej paprsek modrej. Tohle bych neřešil. Snad jen, že Taylor Kitsch s foťákem byl za sympatičtějšího geroje. Tady v tom mi vobčas neštymuje..., ale vím hovno, jak má takovej hrdina, jehož jméno bude vepsáno do oblohy vypadat. Béčkově zábavnej příběh v áčkovým hávu. Fórky, příšery, bílej muž co umí skákat – klučičí duše dobrodružnýho (neskákajícího) romantika zaplesala. Přitom – taková kravina (a kolik to muselo dát práce...). A John Carter z Marsu zní fakt líp než John Carter ze Země. (si to zkus: ,,Fr z Marsu ....“ - no jóó....) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Princezna z Marsu“, kterou napsal Edgar Rice Burroughs číst nebudu. 2.) Zajímá mě, jestli si princezna z Marsu může vzít vojáka z Virginie. 3.) Já by sem chtěl (moc by sem chtěl) na Mars. 4.) Thx za titule ,,dezo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE *** NAPĚTÍ * (29.05.2012)