John Carter: Mezi dvěma světy

Stejně jako je tomu v knize, tak i zde se fantasy snaží přetlačit všechny sci-fi prvky, čemuž rozhodně kvituju, jsem totiž spíš na space operu, než nějaké hard core sci-fi. Můžu tedy s klidem říc, že se to povedlo. Svět Marsu překonal všechny mé nejdivočejší představy a dokonce i mé obavy. Dokonce i ten Taylor Kitsch, který vypadá jakoby by vyskočil z Brávíčka, to nakonec docela zvládl. A to říkám přesto, že jsem od prvních zpráv o natáčení bytostně chtěl do role Cartera původně zamýšleného Jona Hamma. Co se vůbec hereckého ansámblu tohoto filmu týče, všiml jsem si, že polovina se našla v seriálu Řím. Jmenovitě přímo Ciarán Hinds, James Purefoy a Polly Walker. Nicméně princezna Dejah Thoris vytlačila z mých vlhkých snů Galadriel a plakát Tharka Tars Tarkase vyměním za toho modrého na'viijského poddruha Jakea Sullyho. Děj filmu má své tempo, které nenudí, naopak, scénáristé zde ukázali, jak si bravurně poradili s tak obsáhlou látkou jakou jsou knihy o Johnu Carterovi. Spíš bych dokonce byl pro jisté zvolnění a rozdělení filmu do dvou obsáhlejších částí, jak je tomu koneckonců zvykem. 3D bylo naprosto úchvatné, úplně pomohlo zapomenout, že kromě několika lidských postav je vše kompletně animované. Říká se, že ve filmu lze najít mnoho jiných prvků, jakoby zcizených z jiných slavnějších předchůdců. No, nevím. Kdo to tam chce hledat, najde to tam. Já se ale nechal unášet bravurně zvládnutou fantazií plnou velkolepých akčních scén, atmosférických výjevů, humorů a příběhových zvratů. Sotva bych našel něco, co bych filmu mohl vytknout. Snad více krve, více usekaných končetin (v připadě Tharků by to určitě problém nebyl - ho ho ho) a více 3D vychytávek na divákovo oko, ale to jsou jen taková vrtošivá přání, na která snad dojde v nějakém dalším zpracování. (13.04.2012)

Andrew Stanton pojal myšlenku, že natočit davový velkofilm jako z šedesátých let lze bez zruinování studia natočit jen pomocí mocného CGI (se kterým měl ostatně bohaté zkušenosti), a téměř dokonale se mu podařilo potvrdit opak:) S velkou pravděpodobností se tak druhého dílu tohoto megaspektáklu nedočkáme. Těžko říct, čím to bylo, každopádně Taylor Kitsch si tímhle kusem připsal první brutální kasovní propadák made in 2012 ověnčený jeho jménem - ten druhý byl Battleship, pokud si na to ještě pamatujete;) Paradoxně větší šance na vaši vzpomínku má ta totálně přestřelená patrio-military kokotina, a to nejenom proto, že v ní na rozdíl od Johna Cartera Kitsch tráví čas v uniformě US Navy a ne v kožených slipech. Netuším jak, ale faktem je, že přes obrovsky rozmáchlé bitevní scény, megalomanskou výpravu, velkého obdivu hodné efekty a zajímavé obsazení (ano, přes tohle všechno) nemají první setkání hrdinného veterána konfederační armády nic, u čeho bych si řekl "wow, tak tohle rozhodně budu chtít vidět znova"... dobře, Dejah Thoris v těch svých velmi střídmých kostýmech by to možná splňovala, ale škoda takového materiálu na dětem přístupný film;) Naopak jsem si dostkrát říkal, že tohle je trochu moc komplikované/nelogické, a tamto zase hodně žánrově naivní, a ty, zubatá turbozrůdičko jsi zoufale průhledný tah ála Žáržár Binx. Kdybych toho Burroughse četl, možná bych to viděl trochu jinak, protože bych uznával, že to nešlo natočit lehčeji, aby to bylo zároveň jakž takž věrné předloze. Nebo možná ne. Ale faktem je, že od napsání předlohy uplynulo zatraceně hodně vody, a pro film zvolená forma a nahlížení na sebe sama prostě nejsou šťastné. Stopáž byla snesitelná, ale jen tak tak, a rozhodně jsem nebyl přikovaný k židli. A do škatulky dvojkových smolíků mám ještě jeden příspěvek - Mark Strong po Zelenom Lampášovi zaznamenal dalšího zajímavého záporáka, který si s největší pravděpodobností pokračování s už zaslouženým prostorem pro svoji maličkost neužije. John Carter každopádně dostane 60% a moje doporučení zní: pokud vám stačí technické kategorie a máte rádi dobrodružství ve stylu Mumie, jděte do toho. Pokud vás iritují bledí modelové, kteří neumějí moc hrát, tak se rozhodně držte dál:) (13.06.2013)

oldschool adventure, kdo ví, jak by to bylo přijato před 20 lety... Jo, má to dost much, které se dají začít hledat hned v hereckém obsazení (Taylor fakt ne, no Collins je fajn změna po těch anorektických modelkách a taky dala vzpomenout na jiné doby, ale stejně je dost nevýrazná a její výkon taky není zrovna výborný, Strong se už začíná přejídat) a konče ve vizuálních tricích (kde to Disney utopil??? Zasloužená prohra na plné čáře), ale na slabší 4 to stále je. Má to pár opravdu kouzelných momentů, sympatické marťany (hlavně dcera náčelníka) a klasický příběh o vzpouře proti tyranii.. A možná i tu hvězdu navíc dávám kvůli těm scénám ze země, hlavně té závěrečné. Je prostě cítit, že předlohu to mělo silnou a i přes chyby jako jsou divné změny v chování, skákavý scénář či na druhou stranu protahování zbytečností, o nějaké logice nemluvě, Mars takovýto film potřeboval. A já také, možná ted budu za rouhače, ale někdy na mně dýchl i Spielberg - samozřejmě okleštěný a mnohem méně profesionální, ale přesto. A nebýt všech těch SW, Avatarů apod. kteří čerpali právě z tohohle, možná by se i trošičku, nenápadně chrochtalo :)) (20.06.2012)

Zhlédnuto v 3D kině a v originále. John Carter není špatný film, jenže přišel pozdě. Bohužel, i když to je Avatar, který vykrádá jisté pasáže z původního příběhu, je právě (paradoxně) on tím vítězem. Tento film bude asi vždy brán jen jako hodně slušný popkorňák, který měl na to, aby se z něj stalo mimořádné dílo, jenže nevyšlo to. Ať už je důvod jakýkoliv. Nicméně za mě musím říct, že jsem se v kině bavil a jediná opravdu slabá část byla (překvapivě) hudba. V místech, kde by film měla podržet a vyždímat ze scény ještě více emocí, mě nechala chladným. Nebyl to vyložený průser, ale bylo to dost průměrné - o to větší překvapení pro mě bylo, když jsem zjistil, že stejný člověk pracoval například na seriálu Lost či na filmu Up (za který dostal Oscara). Každý má holt slabou chvilku, škoda, že si ji Michael vybral zrovna u tohoto filmu. Vše ostatní mi krásně pasuje - ať už obsazení, překrásné scenérie či solidní příběh s krásným a poměrně nečekaným twistem na konci. Ode mě John Carter má krásných 80 %. P. S. A pro všechny, kteří se diví rozpočtu 250 miliónů $… přečtěte si pár zajímavostí (hlavně tu, že natáčení začalo v lednu 2010) a dejte si dvě a dvě dohromady. Už? Pokud ne, napovím - právě v té době právě Avatar bořil všechny možné i nemožné rekordy v tržbách, no a "pár moudrých hlav" ve studiu Disney napadlo, že když mají práva k příběhu, jež Avatar tak trochu vykrádá, proč to nezkusit, třeba to zabere a taky vydělají pár miliard… No a jak dneska víme, nezabralo to. (03.04.2012)

Typická letná popcornová zábava, ktorá možno ako tak uspokojí v kine na veľkom plátne, ale v domácom prostredí jej slabé stránky neprehliadnete. Krátku westernovú časť som si užíval, rovnako aj Carterove prvé kroky na Marse a stretnutia so zástupcami strany zelených, klonovaných s Avatarom. S pribúdajucim časom sa mi to zdalo pridlhé a povrchné a nebyť pekných očí Lynn Collinsovej tak neviem neviem, či by mi tie moje nezaklapli. Divoké tempo bez zbytočného obkecávania, nikto si s vysvetľovaním neláme hlavu. Výsledkom je popcornová jednohubka, skôr pre tých mladších a nenáročných, na ktorú sa rýchlo zabudne. 60%. (10.07.2012)