Emotional Arithmetic
Režie:
Paolo BarzmanScénář:
Jefferson LewisKamera:
Luc MontpellierHudba:
Normand CorbeilHrají:
Gabriel Byrne, Roy Dupuis, Susan Sarandon, Christopher Plummer, Max von Sydow, Dakota Goyo, Kris Holden-Ried, Jean-François Blanchard, Domini BlytheObsahy(1)
Tento snímek vypráví příběh třech lidí, kteří se poznali během 2. světové války a kteří se potkali znovu po 35 letech, kdy byli jeden od druhého odloučeni. Jakob Bronski, mladý židovský muž, se staral o 2 děti, Melanie a Chrostophera, když byli nacisti zakopáni v Drancy, které fungovalo jako stanice (vozili se odtud lidi do táborů smrti). Jejich odloučení způsobilo hluboké emocionální rány, které hrubě dopadaly na jejich životy v různých směrech. Nyní krásná 50ti letá žena, Melanie Lansing Wintersová, manželka Davida Winterse, kolísá nejistými okolnostmi. Jakob, starší občan, je hrdinský disident a veterán Sovětské psychiatrické nemocnice. A jejich přítel z dětství, Christopher Lewis, britský novelista, který byl dlouho světlem pro Melanie, je pronásledovaný věčnou otázkou přeživších – „Proč jsem byl zachráněn?“ Melanie pozvala Jakoba aby s ní zůstal u ní doma v Kanadě. Christopher sem doprovází Jakoba… (piserius)
(více)Videa (1)
Recenze (8)
║Rozpočet $6,8milióna║Tržby Celosvetovo $887,000║ ()
Príbeh "preživších druhej kategórie" z Drancy (zhromažďovací tábor pri Paríži). Pekná porcia ľudskosti a životnej nostalgie v podaní skvelej hereckej trojice v čele s vždy konzumovateľnou Susan. ()
Příjemně plynoucí vyprávění zprostředkované oblíbenými herci (Byrne, Sarandon, von Sydow - i když ten většinou hraje hlavně záporáky a že se mu to daří) na téma druhé světové. Trochu z jiného pohledu, než jsem zvyklá - a on to i hlavní hrdina říká - pamatovat si, nebo raději žít? A jelikož nejsem žádný znalec historie, překvapilo mě, že americká židovka mohla být oddělena a zachráněna Červeným křížem, i když prý to časově nesedí, jak mi pak bylo vysvětleno...Vlastně mi na tom filmu nevadilo vůbec nic, ale pravda, ani nic neuchvátilo, žádný záchvěv emoce, i když by k tomu dílo téměř vybízelo...jako televizní film dobré, ale jak tak přemýšlím, tohle je přesně ten kanadský styl - více zjemněné, než jak točí Američani, ale minimální emoční náboj. Škoda, možná by se Kanaďani mohli inspirovat třeba u Seveřanů. ()
Vichystický režim spolupracujúci s Nemcami vo Francúzsku vystavil najväčšiemu prenasledovaniu Židov, ktorí nemali francúzske občianstvo. Prvá razia 14.5.1941 naplnila tábory Baaune la-Rolande a Pithiviers, druhá z 16.-17.7.1942 úplne preplnila cyklistickú arénu Vél d´Hiv$ aj odtiaľ už smerovali židia do koncentračného tábora Drancy, ktorý bol pod správou francúzskej polície. Odtiaľ väčšina transportov smerovala do Osvienčimu. Film je o hrôzach bez hrôz. Jeho cieľom nie je podrobne popísať minulosť ale ani prítomnosť. Je tu vytvorený dostatočný priestor na vlastnú fantáziu. Jasné, že sú vymedzené hranice: koncentračný tábor Drancy, spomienky Jakoba na Osvienčim a gulag a na koniec sú tiene minulosť, ktoré osvetľujú prítomnosť. Po viac ako 40-tich rokoch sa stretli starí, verní priatelia, stále väzni, stále prežívajúci svoju minulosť. Tak sa stretli, videli sa a možno porozumejú si navzájom na utrpenie, ale samotný život dal všetko na svoje miesto. Život je v plnom prúde. Život pokračuje. Nemôžem si pomôcť, ale názov "Emocionálna aritmetika" je pre mňa omnoho prijateľnejší ako "Citové puto". Hlavná postava Melánia vedie záznamy o nešťastných ľuďoch, ktorí zomreli v koncentračných táboroch, a preto je táto aritmetika emotívna a je priliehavejším názvom. Vynikajúci kanadský film nám ukázal ich schopnosť zaoberať sa vážnymi vecami veď Jakob zachránil deti a ich lásku za 2 škatuľky cigariet Lucky Strike. ()
Skvělé obsazení... ()
Galerie (32)
Photo © Triptych Media
Reklama