Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 1

Recenze (413)

evapetra 

všechny recenze uživatele

Ač nese film název Tichá bolest, ta nesmysnost utrpěného bezpráví a křivd, které museli děda s vnukem v 50. letech prožít, na nás z příběhu přímo řve. A to zvláště díky hereckému projevu pana Hrušínského v roli starého muže, zlomeného smutkem ze ztráty jediného syna a dalších blízkých, ale nezlomeného v urputné snaze nahradit chybějící rodinu svému vnukovi a vychovat z něj navzdory nelítostnému režimu dobrého člověka. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Na jednu stranu drama, kde je hlavní postava tradičně výbornej Hrušínský (jenom to nářečí mu občas moc nešlo) a potom takový (někdy legrační, někdy smutný) historky z vojny, kde zase perlí Jandák v roli věčně vožralýho nadporučíka. Ať už je Jandák jakejkoliv, tak tyhle role lampasáků mu vždycky šly dobře. Ještě mě pobavil Pavel Zedníček alias instruktor "Smrtibrácha". Celkově se mi film docela líbí a je škoda, že v televizi na něj člověk nenarazí, jak je rok dlouhej... 70% P.S. Ten řízeček od Dejdara bych si fakt nedal :-) ()

Reklama

kajda.l 

všechny recenze uživatele

"Rikyno, vyprovoď súdruhy". Bezmoc, bolest, ale i neskutečná vnitřní síla srší z každého záběru ve kterém se objevil pan Hrušínský. Síla přímého morálního vzdoru bolševickým sviním. Film za 80%. Charakter Hrušínského postavy čistých 100%. Stejně čistých, jako poslední kapka stoleté slivovice. Film který působí bolest. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Silná dramatická část snímku naštěstí značně převyšuje tu humornou, která mi přišla v některých chvílích až přehnaná. (Zedníčkovo Smrtibrácha) Vedle klasických Černých Baronů či Tankového Praporu, tu máme toto nádherné drámo o nestoudné lidské nespravedlnosti. Nesmí být pionýr, nesmí k maturitě a nesmí na vysokou školu. Nesmí nic. Kadavý to má polepený již od malička, ať chce nebo ne. Smí alespoň žít a on žije. Žije se sklopenou hlavou, protože společnost to po něm vyžaduje. Umí ale také hlavu vzpřímit a podívat se "nepříteli" do očí. Jiří Křižan nám vypráví svůj příběh. Naštěstí v době, kterou zde perfektně popsal sportovec. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Martin Hollý natočil opravdu silný baladický film o jednom z nejsmutnějších období našich moderních dějin - 50. letech minulého století. Volně rozvíjí réma tématicky spřízněných Všech dobrých rodáků Vojtěcha Jasného s východiskem ,,Jak komunismus nakládal s českým venkovem" posunutým k osudům třídních nepřátel, tedy našich západních letců, vojáků, jakož i všech ,,nepřátel socialismu". Největší devizou Tiché bolesti je pozměněné hledisko, které používají scénárista Jiří Křižan a režisér Martin Hollý - do středu příběhu nestaví primární oběť gottwaldovských monstrprocesů (nelegitimně odsouzeného a popraveného), ta je jen jednou z vedlejších figur a ve vlastním filmu ji patří jen jedna scéna, ale oběti sekundární - tedy děti a rodiče justičně zavražděného. Navíc celý snímek není stylizován syrově naturalisticky, jak by se jistě dalo čekat, ale spíše metafyzicky smířlivě (postavou nejstaršího z klanu Kadavých - další ze strhujících hereckých výkonů Rudolfa Hrušínského) a s rozměrem jakési moderní politické balady. Vojenským oddílům PTP (tedy Pomocným technickým praporům) provedl v popularizační historické reflexi medvědí službu Miloslav Švandrlík se svým humoristickým románem Černí baroni, skutečný stav těchto vojenským jednotek, kterým ovšem bylo znemožněno používat zbraně a byla pro ně vyčleněna pouze ta nejhrubší (s malou mírou nadsázky otrocká) práce, byl ale mnohem horší, než jak to popisuje nejen pan Švandrlík, ale i tento film... ,,Píšu, co si myslím, a myslím si, co chcu..." Podobné filmy: Všichni dobří rodáci, Žert, Skřivánci na niti ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Postava Vítězslava Jandáka ve filmu říká: „Byl jsem kapitánem tankového praporu.“ Zajímavé je, že o rok později si Jandák velitele tankového praporu s hodností kapitána skutečně zahrál ve filmu Tankový prapor (1991). (Pelidor)
  • Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
  • Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama