Silent Pain
Režie:
Martin Hollý ml.Scénář:
Jiří KřižanKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Jiří Sedláček, Martin Dejdar, Tomáš Juřička, Jiří Pomeje, Dušan Cinkota, Jiří Langmajer (více)Obsahy(1)
Autobiografický film scenáristy Jiřího Křižana se vrací do padesátých let minulého století, do doby poznamenané lidskými tragédiemi a utrpením. Vypráví baladický příběh chlapce Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako „třídní nepřítel“. Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách: zachycuje tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a trpké vzpomínky na dětství plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (413)
"Rikyno, vyprovoď súdruhy". Bezmoc, bolest, ale i neskutečná vnitřní síla srší z každého záběru ve kterém se objevil pan Hrušínský. Síla přímého morálního vzdoru bolševickým sviním. Film za 80%. Charakter Hrušínského postavy čistých 100%. Stejně čistých, jako poslední kapka stoleté slivovice. Film který působí bolest. ()
Dobrý film. Místy dost smutný, někdy velice poetický. Rudolf Hrušínský znovu podal výtečný herecký výkon (ale když tak o tom přemýšlím, nepamatuju se, že bych byl svědkem opaku :-)). Přesto většina scén (teda až na to potopení tanku v bažině) odehrávajících se na vojně mě nějak moc nebrala a chvílemi jsem se u nich nudil (zajímal mě spíš příběh dědy a Janka před nástupem na vojnu). A kvůli tomu musím hodnotit pouze 4*. ()
Dramaticky výborne spracované málo známe dielko o smutnej stránke našich nedávnych dejín. To najlepšie na filme bolo ako sa nakoniec krásne celý príbeh vyskladal a ako bola dejová linka koncipovaná - vôbec nie štandardným spôsobom a práve to bolo na tom to najzaujímavejšie. Záver ponúka divákovi širokú paletu rôznych pocitov od smiechu až po smútok a trpkosť. Ono takých ľudí ako bol nadporučík Kopřiva bolo vtedy viac, hlavne na vojne, kde vždy chýbal zdravý rozum, zato však nechýbal nadbytok alkoholu a smiešny pocit dôležitosti. 85/100 ()
Silný príbeh ľudskej múdrosti s vôňou osobnej statočnosti a slivovice rebelujúcej proti obmedzenosti a zaslepenosti vtedajšej moci. Pre mňa nepoznaný snímok ma dojímal hlbokou sondážou do osudov neúplnej rodiny, s ktorou sa "pohrala" boľševická mašinéria. Majstrovi Hrušinskému som uveril každé slovo. Skvelý film ! ()
"Odejdi, Janku. Není dobré ostávat mezi lidma, kterým připomínáš svinstva, kterých se dopustili." Škoda, že sa film viac nevenoval tejto dejovej línii, na úkor divácky vďačnejšej, ale zbytočne hypertrofovanej pétépáckej. Ďalšia úžasná kreácia Rudolfa Hrušínského. Z filmu vanula krásne smutná atmosféra beznádeje, kvôli ktorej po rokoch pridávam štvrtú hviezdičku. Som presvedčený, že sa na tento film pozabudlo neprávom. Po ďalších štrnástich rokoch pridávam poslednú hviezdičku. Uvedomujem si, koľko je vo filme nedokonalostí, ale súčasne obdivujem tú odlišnosť od barónov, práporov a iných filmov, ktoré sú nezaslúžene adorované. Tento film zreje ako tá nevykopaná slivovica. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (6)
- Odborným poradcom filmu bol dlhoročný náčelník Odd. služby vojsk GŠ, plk. Jan Plesnivý. (marlon)
- Scenárista Jiří Křižan napsal scénář podle svého životního příběhu. Otce mu v 50. letech popravili za Státní bezpečností (StB) vyprovokovaný přechod státní hranice, při kterém zemřel i jeden pohraničník. (sator)
- Scénář filmu Martina Hollého vychází z prozaické předlohy, kterou Jiří Křižan napsal už koncem 60. let a měla vyjít v roce 1971. K tomu z politických důvodů nedošlo, novelu přeložili pod jménem Jan Beran v Nizozemsku a Švédsku, česky vyšla až v roce 2018 pod názvem „Stín“. Mezitím ji ovšem Křižan v roce 1988 adaptoval do scénáře, podle kterého Hollý natočil svůj předposlední film pro kina. V polistopadovém čase jej publikum zcela přehlíželo, spatřilo jej pouhých sedm a půl tisíce diváků, což je škoda, protože tematizuje jeden z mnoha osobně prožitých příběhů komunistického bezpráví i stádnosti lidského jednání. (Letní filmová škola)
Reklama