Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I vysokoškoláci žijí své obyčejné dny, věnují se studiu i zálibám, ale současně na ně doléhá zjitřený pocit nukleárního ohrožení. (oficiální text distributora)

Recenze (14)

GIK 

všechny recenze uživatele

Hned na začátku nějaké výbuchy. Mráčky si kolem exploze naprosto klidně plují. Tak to mají být ty slavné „jaderné pumy“. Válka sice nedávno skončila, ale přichystali jsme si pro vás další lahůdku. Na světelném banneru čteme: „NOVÚ A ROZHODUJÚCU SÉRIU TAJNÝCH PODZEMNÝCH SKÚŠOK.“ – přísně tajné zkoušky, nicméně investigativní novináři slaví úspěch. Politici zaskočeni. Přednáška v domově důchodců, vstup zdarma: „…radioaktivní záření je průvodním znakem výbuchu atomové bomby…“ – babička poslouchá, ani nedutá. „…je moderním prostředkem hromadného ničení.“ – pokrok. Tváře seniorů se chvějí zděšením. Důvěřivě naslouchají, co si na ně soudruzi vymysleli. „Vraťme se však k záření kosmickému.“ – skvělé, od jednoho nesmyslu ke druhému. Pozor ať se do těch lží nezamotáš! 90letá babička položí čiperně dotaz. Panu inženýrovi z toho jde hlava kolem, proto raději prohlásí: „Promítněme si rači krátký film o kosmickém záření.“ – škoda, že k němu taky nedojde. Vidíme pouze nějakou explozi mostu. „Po skončení cyklu o záření připravila osvětová beseda cyklus o domácím pěstování zeleniny ve městech.“ – jedna neuvěřitelná hláška stíhá druhou. Babička ale trvá na odpovědi, jak že to je s první minutou po výbuchu neexistující bomby. „Ahoj astronome.“ – astronom je skvělý odborník i na jaderné pumy. Následuje píseň „Aleluja, aleluja“ – ne, nejsme na duchovním setkání věřících, je to hlasitý ROCK AND ROLL! Aleluja je hebrejské slovo používané jako výraz vděčnosti Bohu (Chvalte Pána). Nápaditý text rock-and-rollové vypalovačky „Aleluja, aleluja“ pokračuje do zblbnutí. Slova se již ale ujímá dědek drmola: „Nad Hirošimou se rozzářil silný záblesk světla… a v zápětí druhý.“ – to je nějaká upravená verze? Když strašit, tak pořádně. Sledujeme fotky tančících lidí. Nejednou záběr na zamazaného ochotníka před hořící hromadou čehosi. Pak vidíme skupinku Japonek cachtajících se ve vodě. Roztřesený hlas se dál snaží šířit paniku a strach: „…přítomnost lidí nepokojných, trpících, polekaných a vyděšených, kteří s hrůzou očekávali, co se ještě stane. Obloha byla plná dýmu…“ a pokračuje píseň (rock-and-roll) „Aleluja“. „Hirošima je úžasně těžké téma, je v tom celá filosofie lidstva…“ Spolubydlící na to: „zbytečné“. „Jaký smysl má ozdobovat sochami mrtvou planetu?“ – plane + t = planet. „Jsem přírodovědec. Astronom.“ „Přednáším starcům radioaktivní smrti, abych měl za co chlastat.“ Svítící banner opět připomíná: „VÝBUCH ATOMOVÉ…“ Důchodce se zakrytým pravým okem (one eye symbolism – Zachariáš 11:17) šíří poplašné zprávy a paniku: „Blíží se poslední den. Kupte si losy. Zkuste štěstí, blíží se poslední den.“  „Jaký je rozdíl mezi životem a hrou?“ „Já jsem Turo. Dvacetimegatunový bohém.“ A z baru se přesouváme opět do Hirošimy za šířením strachu a paniky. Roztřesenost hlasu je tentokrát menší: „všude leželi mrtví. Když jsem přišel k mostu, byl tam ÚPLNĚ mrtvý člověk sedící na bicyklu. (???)“ Zpátky do baru za usměvavými lidmi a další exploze TNT. „Tragédie byl vždy můj žánr.“ Přednáška na VŠ: „A tak přichází k třetí gravitační kontrakci (???). V důsledku toho teplota uvnitř hvězdy narůstá na několik miliard stupňů (!!!???!!!).“ To jsou  h l o d y . „Při teplotě dva a půl miliardy stupňů prvky způsobují gigantický výbuch hvězdy, výbuch gigantických rozměrů a fantastických následků“, říká s vážnou tváří dobře placený sci-fi profesor. 31:33 – odraz světla od zcela rovné vodní hladiny. A kde je zakřivení??? Znovu výbuch mostu. Zcela mrtvý cyklista nikde. „Okrajové části hvězdy se rozletí rychlostí 5000 kilometrů za sekundu.“ – o fantasmagorickou přednášku je veliký zájem. „Kosmická katastrofa jedné hvězdy…“ – katastrofa pokračuje. „Je to úkaz relativně velmi vzácný.“ = nikdy jsem ho neviděl (nikdo). A z komedie se opět přesouváme k tragédii: „Nastal výbuch, který jsem nikdy před tím neslyšel. Nad Hirošimou byl mrak, jako v létě před bouřkou.“ – použijeme metaforu. „Moderní jaderná fyzika vysvětlila vznik supernov.“ – praktická a velice potřebná znalost. „Probíhají při tom podobné procesy, jaké se odehrávají při výbuchu termonukleární bomby.“ Při práci v ateliéru slyšíme poprvé v čs. filmu Beatles! Po třetí vybuchuje most. Úplně mrtvý cyklista opět žádný. 45:03 – černobílá šachovnice. „Měl by to být člověk. Takový spadlý meteor.(???)“ „Tuhle středu musím dostat rakovinu. To je též myšlenka Hirošimi. (??)“ – hlášky nedávající lautr žádný smysl. Mátožný hlas na scéně po čtvrté: „Slovo zkáza není dostatečně výstižné.“ – pouze krátce, nápady docházejí. Drmola popáté přechází do detailů: „Začaly se objevovat malé podkožní krevní podlitiny…těžko najít vhodná slova.“ – drmola je přerušen. Vymývání mozků novináři pokračuje: „DALŠÍ PODZEMNÍ VÝBUCH ATOMOVÉ BOMBY“ 59:25 – opět výbuch TNT. 1:02:57 – líbání amuletu. 1:05:53 – výsledkem celého snažení je monumentální umělecké dílo. Italský rock, pak zase Beatles – písničkově určitě průlom. „Na tom moste bežela moje mama. A otec zahynul v horách.“ – kvalitní kádrový posudek. „Víš, co to je pikadon?“ – je třeba postrašit i přítelkyni. „Jsem astronom. Poslední ročník.“ – čím víc astronomů, tím líp. Belmondo se na tuto „práci“ velmi hodí. A strašící dědek pošesté, naštěstí už se blíží konec. Dědek je přerušen uprostřed věty. Hurá! „Co dělat první minutu po výbuchu?“ – ptá se bezradný astronom. Cinkni do Moskvy. Taváryši určitě něco vymyslí. To snad néééééé. Mrákota posedmé: „Sedmý den po pikadóně… Doktor říkal, že 75 let nebude moct v Hirošimě nikdo žít.“ – jenom??? Tak málo??? Snad několik tisíc, neeeee??? Točící se spirála k zhypnotizování obecenstva. A na rozlučku jsme si dali cíl pořádně vyděsit diváky až do morku kostí: „ZAŘÍZENÍ PRO CHYSTANOU VODÍKOVOU BOMBU“. Političtí koumáci vzešlí ze svobodných a demokratických voleb dokážou vymyslet skutečně povedené taškařice, kterými velice potěší nejen své věrné voliče. S hudbou se Ilja Zeljenka opravdu vyznamenal. To je děs! Ale vystříhat propagandu s mátohou a mohlo to být docela dobré. Název filmu by se dal dešifrovat takto: sedm dní v týdnu (24 hodin denně) vám jen a jen lžeme. Zachariáš 11:17 Běda! mému bezcennému pastýři, který opouští stádo. Meč na paži a na pravém oku! Jeho paže bude zcela uschlá a jeho pravé oko bude zcela zatemněno. () (méně) (více)

Autogram 

všechny recenze uživatele

Do filmu som išiel s tým, že to bude ďalší z psychologických filmov, ktorým chce režisér odradiť diváka od sledovania. Úvodné titulky s nepríjemnými pazvukmi také aj boli, ale nasledoval celkom normálny film s dejom, prirodzenými dialógmi a zábavnými príbehmi. Film má byť asi aj upozornením na jadrové nebezpečenstvo, tá forma s výbuchmi a prerozprávaním následkov mohla byť na šesťdesiate roky fajn, len to trochu nešlo dokopy s príbehmi študentov. A keby som všetko pochopil, možno by som to dokopy spojil. Snáď inokedy. Hudba vo filme je hrozná, samozrejme len tá originálna, Beatles je fajn, ale kamera, tie pohľady dookola sú výborné, to som sa cítil ako priamy účastník príbehu. –––– Vieš prečo prednášam starcom o rádioaktívnej smrti? Aby som mal za čo chlastať. –––– Povedz: Tu sa šašo suš. Pojašený šašo straší v Šariši. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Psycho-spackána výpoveď o niečom, nad čím vysokoškoláci určite neuvažujú. Otrasná hudba-kakofónia, ktorá má akože evokovať nukleárnu bombu, kombinovaná s populárnou hudnou vtedajších zahraničných interpretov. Ťažkopádna avangarda, ktorá chce komplikovane niečo povedať - mne však bolo úplne jedno, čo chcel povedať, vizuál (ešte k tomu vyzerajúci ako by bol točený 15 rokov dozadu) i audio ma dokonale odradzovali. K tomu slabé a menej známe obsadenie a ešte slabšie herecké výkony, možno s výnimkou Fera Veleckého. Právom zabudnutý film patriaci zaiste k novej vlne. ()

HarryBlock 

všechny recenze uživatele

Naratív filmu je vystavaný na kontrastoch nie na priamom konflikte. Hedonizmus je dávaný do kontrastu s najničivejšou udalosťou 2. svetovej vojny, ale aj cynické hochštaplerstvo s mierne naivným idealizmom. Vzniká tak celkom zaujímavý pohľad na bezstarostný život umelcov bohémov, aj keď ozvláštnenie cez Hirošimu pôsobí trochu extrémne. Vďaka nej však zrazu pôsobia problémy týchto mladých pomerne plytko a nezaujímavo, dráma Horišimy je neporovnateľne silnejšia a oproti nej pôsobí život umelcov až nedramaticky a príliš subtílne. Asi preto na mňa film nefungoval ako mal. Zaujímavé je, že v podstate rovnaký nápad napadol o 40 rokov neskôr Cuaróna v Mexickej jazde, kde je hedonizmus mladých chlapcov vydávajúcich sa na cestu za slasťou dávaný do kontrastu so smrťou robotníkov atď., ale tam to zrazu funguje, hlavne asi preto, že sa obmedzil na jednu krajinu a nesnaží sa byť až tak globálny. ()

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Prekvapivo príjemný a značne pôsobivý príspevok do (česko)slovenskej novej vlny, Grečner je občas síce trochu priveľmi doslovný, nasilu avantgardný, neohrabane dávajúci hold svojim Hirošimským vzorom, ale - nádejných študentov a tým pádom i svoje postavy však má rád, je k ním pozorný, je nepochybne odvážny a ako s húževnatým plamienkom jemne páliacim socialistický realizmus s ním nejde nesympatizovať. 3,5* ()

Galerie (2)

Zajímavosti (4)

  • Režiséra upozornili, že film mal prázdne kiná a riaditeľstvo štúdia Koliba povedalo, že na takéto filmy už nedá "robotnícke" peniaze. (Raccoon.city)
  • Snímka sa natáčala v Bratislave. (dyfur)
  • Režisér Eduard Grečner potřeboval k této své filmové prvotině tzv. režijní supervizi. Tohoto úkolu se zhostil Štefan Uher, u kterého Grečner působil jako asistent režie u několika filmů. (mchnk)

Reklama

Reklama