Já jsem ta Juani
Yo soy la Juani
My Name Is Juani
Režie:
Bigas LunaKamera:
Albert PascualHrají:
Laya Martí, Verónica Echegui, Dani Martín, William Miller, Ariel Casas, Carlos Olalla, Jesús Lloveras, Benito Sagredo, Pedro Calvo, Gorka Lasaosa (více)Obsahy(1)
Mladá dívka z malého města, sotva dvacetiletá Juani, pracuje v provinčním hypermarketu a téměř nic nenaznačuje, že by se její kariéra mohla odvíjet jiným směrem. Stále sdílí domov se svým zahálčivým otcem a otylou matkou a jediným rozptýlením je pro ni čas trávený s kamarádkou Vane. A protože by obě dívky rády konečně opustily hranice ospalého zapadákova a začaly objevovat svět, dokáží se celé hodiny bavit plánováním stěhování do Madridu. Jenže jednoho večera se rozhodnou přejít od slov k činům – prostě si sbalí věci a vyrazí. Sny o hvězdné dráze se však krátce po příchodu do města rozplynou. Stačí, aby si Vane vybrala za přítele nesprávnou osobu. Snímek obdržel v roce 2006 cenu na filmovém festivalu v Barceloně a byl nominován i na prestižní cenu Goya. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (9)
"Tvoj sen o budúcnosti je plán nákupu" - spievali Sex Pistols už pred vyše dvadsiatimi rokmi. Spoločnosť akoby zobrala túto vetu podvedome za bernú mincu, hoci často o nej ani netuší. 99,9 % vytúžených radostí súvisí nejakým spôsobom s tovarovo/službovo peňažnou výmenou. U teenagerov to nie je iné, nech sa jedná o slovenskú/ruskú, či povedzme španielsku suburbálnu omladinu. Práve o tej je "Ja som Juani". Bigas Luna opäť ukázal, že zvolenú tému vystihnúť vie mrazivo presne, s nadhľadom aj humorom a istým východiskom (morálnym ponaučením?). V duchu doby vytvára farbami hýriacu eklektiku rýchlych jázd (hudba, tuningy), živočíšnych radostí, uvoľnenia nakupovaním, úprav tela (tetovanie, plastika) a nereálnych predstáv. Snov o kariére v pop biznise, pre ktorú je údajne dostatočnou kvalifikáciou pospevovanie si dobových hip-hopových šlágrov a rotovacie roztriasanie tela na diskotéke. Šanca tu ale kdesi stále je. Ďalšie osudy hlavnej hrdinky sú síce nejasné, no zároveň je jej rozhodnutie v závere uvedomelým pokusom vymaniť sa zmenou spôsobu života z balastu supermarketovo vytunovanej reality všedného dňa. ()
Mám tyhle Evropský filmy hrozně rád. Díky kanálu Cinemax se k ním taky jednoduše můžu dostat. Jednodušeji by to už ani nešlo. Já jsem Juani mi nabídlo fantastickou Španělku, na které je nádherně znát, odkud je, a její výborný herecký výkon, díky kterému film vyzdvyhává ale také s ním padá na kolena. Příběh samotný totiž ukazuje nás mladistvé a zkušenosti se vztahy, které v dnešní době získáváme a jak se od nich ponaučujeme. Já nevím proč, ale hodně jsem se s tím ztotožňoval, a věřím, že nejen já. To věčný posílání smsek, co dokáže vztah jednoduše rozvrátit ale zas dát dohromady, všecky ty vymoženosti a problémy, které se kolem nás točí, to přesně je vryto do tohoto příběhu o holce, která je jednou z nás a přitom je něčím zvláštní. Nejlépe to ale vystihuje závěrečná scéna a věta hlavní hrdinky, která zní takto: "Už nejsem dítě..." a myslím, že takhle se cítí po tom, co prožije ona, naprosto každý, kdo se na tento film podívá. To je na tomhle filmu hezké. Dokáže vztahy dnešní mládeže nádherně rozebrat a ukázat, že to tak skutečně je a že to tak je na celém světě. ()
Už úvodní energií sálající titulky mě navnadily. A to sem tam vtipné, místy vážnější, ale převážně úsměvné protloukání se životem mladé ženy jménem Juani, jež se touží stát herečkou a opustit život, se kterým není spokojená, jsem si docela dost užíval. Jenže plnění snů je jedna věc, realita druhá…Dokonale pasující hudba přesně se trefující do atmosféry filmu, scéna se ženskými závody, svižné tempo a živelné herectví hlavní představitelky mi tuto zábavnou podívanou zpříjemnily natolik, že jsem při sledování ani moc nevnímal fakt, že po příběhové stránce nejde rozhodně o nic originálního, možná spíš naopak. Nicméně, slabší 4* filmu s radostí přiklepnu. „Žádnýmu týpkovi jsem nedala dřív jak po třetím měsíci. Nejsem žádná coura, to víš ne? S Jonahem to bylo něco jinýho, protože to je Jonah, ale stejně čekal ...dva týdny.“ ()
Film o povrchních lidech, natočený velmi povrchně, asi tak, jak by jej natočili ti samí lidé, o kterých pojednává. Těch pár scén/pokusů o "sociální drama" vyznívá směšně, opsaně a (zase!) povrchně - ale aspoň to není plačtivě sentimentální a nehraje na city (za to hvězda navíc). Ze všeho nejvíc mi snímek připomínal nenáročné filmy pro mládež, které můžeme vídat na nově v sobotu před obědem, takže fakt, že získal cenu na filmovém festivalu (a že ho tam vůbec promítali!), mě velmi překvapil. Nebo mi něco uniklo? ()
Snad to nebude znít příliš nabubřele a arogantně, ale tohle je film o poněkud jednodušších lidech... Hlavní postavou je Juani, jejímž snem je státi se herečkou. Pracuje jako pokladní v supermarketu a šetří na cestu do Madridu, kde by svůj sen chtěla uskutečnit. Její kluk považuje její sen za ženský vrtoch a raději by peníze investoval do vylepšení svého čtyřkolého tuningového miláčka. Dějová linka je vlastně jednoduchá - Juanitu její kluk podvede s jinou kráskou, naše hrdinka se sebere a s kamarádkou (jejíž sen je pro změnu zvětšení poprsí) odjedou do Madridu. Tam však zjistí, že život není peříčko a po čase se kvůli nemocnému otci vrátí, ale série zklamání nekončí... Film je velice efektně natočený, má spád, výborně vystihuje jednotlivé charaktery, ale konec se nějak ztrácí v mlze... Má to být moralita, příběh proměny naivky v ženu? Pointa je mlhavá... Ale jako vykreslení určité skupiny mládeže je film dobrý a troufám si říct v současné době univerzální (rychlá auta, mobilní telefony, sex, nakupovací šílenství ve značkových obchodech, povrchnost a absolutní neschopnost trochu nad životem přemýšlet..). ()
Reklama