Josefína Mutzenbacher: Jak to skutečně bylo... díl 1.

Když se porno v sedmdesátých letech dostalo do kin, čelilo tím současně výzvě, jak diváky zaujmout na ploše celovečerní stopáže. Jednou z logických cest bylo využití a přitvrdění již existujících žánrů erotických a sexploitation filmů. V případě německé produkce to znamenalo, že se porno stalo logickým vyústěním populárních lechtivých komedií přelomu šedesátých a sedmdesátých let, které zase představovaly lascivní a záměrně podvratné variace konzervativních heimatfilmů padesátých let. Tento rodokmen je přesně patrný i na nejproslulejším titulu zlaté éry německého porna, Billianově "Josefíně". Vyprávěnka o sexuálním rozkvětu titulní hrdinky důsledně kopíruje motivy a styl heimatfilmů, tedy až na to, že tentokrát mají bezstarostnost mládí, moudrost tradičních autorit a rodinná pospolitost výrazně košilatější a explicitnější podobu. Stylově pak film náleží ke kostýmní a historické linii heimatfilmů, které se opájely kašírovanou idylou devatenáctého století a vyobrazovaly život dobové šlechty či měšťanstva (druhý směr představovaly snímky oslavující prostý život na německém a rakouském venkově, obzvláště pak v alpských oblastech, na který zase karikaturně navazovaly hambaté komedie v čele s "Tři Švédky v Tyrolích" a jejich porno variace jako "Bienenstich im Liebesnest"). Právě držení hereckého stylu heimatfilmu a především pak dobové mluvy zde zakládá velkou část humoru, který zůstává zcela ztracen v překladu. Humor je ale zastřešujícím principem i pro sexuální scény, u kterých je mnohem větší pozornost než jednotlivým prostocvikům věnována expozici a jejímu rozvedení do celé scény (viz famózní sekvence s fotografem či páterem). Ostatně "Josefína" překvapí právě svým pojetím sexu, které se vymyká nejen obsesivní výkonnosti dnešního středního proudu porno produkce, ale i slastné prostopášnosti zlaté éry. Sex zde není projev touhy či chtíče, ale prostě zábava. Nesejde pak vůbec na tom s kým a kde je provozována, měřítkem je jen a pouze jaké potěšení přinese. Proto také film, ačkoli by se mohlo z expozice řady scén zdát, že z žen dělá jen objekty a komoditu, naopak stojí nad obvyklými genderovými schématy. Sympatická hrdinka naopak v jakékoli situaci zůstává zcela autonomní a svéhlavou osobou, která se ohlíží pouze na to, jestli dosáhne orgasmu, při čemž je jí zcela jedno, za jakých okolností. Na závěr si zaslouží zmínit i rozverný meta humor, který přichází ke slovu v úvodní a závěrečné pasáži filmu, kde scény původně uvozené jako diegeze náhle boří čtvrtou stěnu, když hrdinka začne oslovovat publikum, zatímco si při tom užívá tělesných radovánek. Ačkoli úspěch Billianovy první Josefiny vedle k natočení ještě řady pokračování, v žádném z nich nejen že se titulní role už nezhostila úžasně přirozená a osobitě přízemní Patricia Rhomberg, ale ani nedosahují zábavnosti, rozvernosti a sofistikované prasáckosti tohoto zaslouženého kultu. (10.05.2015)

Po dlouhé době, co jsem o tom slyšel, se mi toto už legendární dílo podařilo shlédnout. No, nenudil jsem se. Svým způsobem tenhle film měl i trochu atmosféru díky té špatné kvalitě obrazu, která jen dávala vyniknout jakémusi protikladu dřívějších erotických snímků oproti nynějšímu pornu, které je plné silikonu a přehrávajících holek. Neodsuzuju to, nejsem takový pokrytec, abych tvrdil, že se mi to nelíbilo (to může tvrdit tak možná ta pověstná pětiprocentní menšina, a to ještě kdo ví). Vzhledem k tomu, že jsem to viděl v původním znění a bez titulků, tak mi možná něco ušlo, ale ten incest, který tu byl, byť je evidentní, že se jedná jen o věc charakterů, si autoři mohli odpustit.. Ale možná se pletu a jen jsem špatně rozuměl, protože německy sice dokonale neumím a to, co jsem slyšel tady, rozhodně běžně člověk neuslyší :-). Možná i pro zlepšení mé slovní zásoby v němčině dávám průměrné hodnocení, ale není to určitě tak skvělý film jako Jesus Christ Vampire Hunter, který jsem měl nedávno možnost shlédnout, a už dlouho jsem se u ničeho tak dobře nebavil a i tímto mu dělám reklamu, protože si to zaslouží. (05.09.2009)

885. hodnocený film: Nejraději bych se k tomuto snímku nevyjadřoval, protože se jedná o porno. No, porno... Spíše tu kráčí o takovou tu pornosrandu z kudrnatejch "osmdesátek", kdy chlapy i ženský mají trvalé na všech místech, kam se jenom podíváš. Takže tu máme květák na hlavě, roští v podpaží a bobra v klíně. Nejde tu o žádný sexuální požitek, spíše jen o kus švandy, kterou si užila ta venkovská štětina a pak taky já, protože já se smál jako idiot. 4* už jenom pro tu srandu, protože slyšet takový kometáře a ještě vidět kočího, jak si to rozdává se svou paní nebo přivandrovalého nájemníka s dcerou vdovce, to se jen tak nevidí. 4* (18.07.2010)

Kdo tohle nebo nějaké pokračování neměl na začátku devadesátých let ve své videotéce, ten to tam má dodnes :-). 100% kult. Dějové péčko dokazující, že němci jsou naprostí šílenci. Snad 20 scén v každém díle, neskuteční bobři na všech částech těla, šerednější herečky a menší mužské vybavení v jiném P- ani normálním filmu opravdu neuvidíte. (12.01.2010)

Vulgárnější a známější zpracování oblíbeného pornografického románu s Patricií Rhomberg, který se pod názvem wie sie wirklich war (případně heute wär) do roku 1984 dočkal ve filmu celkem šesti dílů (a čtyřech hereček v hlavní roli). Mimo tuto sérii pak vzniklo v letech 1970-1991 dalších osm filmů. A pak cca 4 pokračování o její vnučce Heidi ;D Předlohu Die Lebensgeschichte Einer Wienerischen Dirne, Von Ihr Selbst Erzählt z roku 1906 jsem ale četla jen v laciné porevoluční edici, takže o původním tvaru textu se mohu jen dohadovat. Pikantní je, že dnes je za autora považován Felix Salten, jehož jiná práce inspirovala Disneye k Bambimu. (16.03.2009)