순정만화
Hello, Schoolgirl
Režie:
Jang-ha RyooObsahy(1)
Kwon Yeon-woo pracuje jako úředník na obecním úřadě a ačkoliv je mu už 30 let, žije sám, je tichý a neschopen najít si vhodnou partnerku. Po přestěhování do nového bytu ale často potkává Han Soo-yeong, maturantku zdejší školy, která žije o patro pod ním. Ta je typickou potrhlou středoškolačkou.
Kang Sook začal po vystudování vysoké školy také pracovat na obecním úřadě a během cest domů si začíná v metru všímat melancholické Kwon Ha-kyeong. Tu potkává, když ona kouří vždy na stejném místě, a pořád má před očima její úsměv. Po čase ale zjistí, že Kwon Ha-kyeong jezdí po stejných trasách, dělá stejné činnosti jako kdysi se svou životní láskou…a ačkoliv se Kang Sook snaží ji dát další impuls k životu, nezdá se, že by byl úspěšný.
Čtyři osoby, dva příběhy a na první pohled nestejnorodé páry, které začnou mít více společného, než se zpočátku zdá.
(jorgus)
Recenze (65)
Tak ti Korejci mě opět vypekli. Snímek ve mně vzbuzuje stejné dojmy jako Love So Divine (Shinbu sueob) i když Školačka je na tom a chlup lépe, protože postavy jsou o něco sympatičtější. Okouzlení exotickým prostředí a jinou kulturou vydrží asi půl hoďky a potom nastupuje těžká nuda. Sice se jedná u takovou tu příjemnější nudu, ale to mi nezabránilo, aby jsem ve finální čtvrtině i přes veškerá přemáhání natvrdo usnul. Stopáž je drasticky přetažena, kvůli neschopnosti hrdinů přestat oblbeně zírat na svůj objekt touhy a vymáčknout ze sebe nějakou větu. Lehce úsměvná romantika (komedie ani náhodou) pro tu část lidské populace, pro které je označení "beznadějný romantik" spíše diagnózou. 2-3* zaokrouhlené (vzhledem k přepálenému hodnocení) dolů. ()
Dva milostné příběhy v jednom z dalších milých korejských filmů. No, ano ano, byl to příjemný film, to sice jo, ale řadí se k dalším z korejských snímků, které mě nezasáhly tak, jak bych očekávala. Možná je to tím, že si vážně na korejskou tvorbu začínám zvykat, takže už mezi nimi vidím i ty průměrnější nebo prostě horší filmy a nedokážu už každý vidět jako úžasný... Něco na tom určitě bude. Přesto si myslím, že se pořád skrývá dost korejských nebo i jiných asijských skvostů, které jsem zatím neviděla a které na mě pořád čekají. Jen cestou zkrátka sem tam narazím na ty průměrnější. Hello Schoolgirl rozhodně nebyl špatný, ale bohužel ani nijak nenadchnul. Pár pěkných scén, jinak však žádná novinka. U mě tedy skončil na lepších třech hvězdičkách. ~(3,4★)~ ()
Napadá mě spousta adjektiv vystihujících tento snímek a chtělo by se říct, že by všechny byly synonymem pro slovo nuda... Ale to je to poslední co tento film je... Neskutečně citlivě podaný příběh o „zakázané“ lásce a to ve dvou případech, které jsou nenásilně propojené a dotváří perfektní atmosféru a ladění celého snímku, který považuji za jeden z nejlepších romantických, co jsem měl možnost vidět… Krásně zde vyniknou rozdíly mezi asijskou romantikou a tou naší, dovolím si tvrdit americko-západoevropskou… Ta asijská vyhrává na plné čáře… Z našeho pohledu na svět zdánlivě malicherné a nicotné překážky, bránící naplnění té lásky, jsou v jihokorejských filmech alfou a omegou a tvarují příběh do té nejkoukatelnější podoby… ()
Hmm, podle hodnocení tady sem čekal, že to bude pecka. Bohužel jsem byl docela sklamanej. Je to příběh čistě jen o lásce a na poměry Jihokorejců je to málo dramatický. Příběh plyne vlažnym tempem a i když jsme to ze zvědavosti dokoukali opravdu docela slabota. Jinak vizuálně poutavé, obrazy jsou pěkně zpracované a film působí kompaktně, za to 3 hvězdy. ()
Další asijské zklamání za poslední dobu? Hello, Schoolgirl není špatný, je dobře natočený. Bohužel mi ale nenabídl nic, co by se mě nějak emočně dotklo. Postavy jsou sami o sobě sympatické, ale jako páry mi nefungují a ve své podstatě nevím, co chce film sdělit. Vývoj vztahů jakoby šel odnikud nikam, přičemž nedošlo ani k nějakému poučení postav. Buď jsem již většinu korejských skvostů viděl, nebo, a v to doufám, na mě ještě nějaké čekají. Naneštěstí poslední dobou se ke mně dostávají spíše ty průměrné. 6/10 ()
Reklama