Sexuální mašina: Sezóna obscenit

Klasické erotické filmy berou ženu pouze jako objekt pro ukojení muže a podle toho také prezentují své ženské postavy jako svůdnice, nymfomanky, povolné poběhlice, případně jako bezmocné oběti mužského chtíče. Naproti tomu zdejší role pohlaví jsou vystavěny podle ženské optiky. Hlavní hrdinka zde mužům nepodléhá, naopak k sexu dochází pouze pod podmínkou, že ona sama se chce s příslušným mužem vyspat. Stejně tak se proměňuje i dominance v sexu, která je zde (stejně jako erotické pomůcky) výhradně v rukou ženy. Ženskému pohledu odpovídá i herecká stylizace mužských postav, která se blíží ke karikatuře. Zdejší muži nalézají uplatnění pouze jako prostředky sexuálních hrátek a jinak to jsou dětinsky neposední šašci, roztomilí nemotorové a směšně sebevědomí flákači. To však neznamená, že by film aspiroval na feministicky radikální dílo, pouze představuje s nadhledem pojatou mužskou sebereflexi. Díky tomu jeho základ netvoří sžíravá kritika, ale úsměvná nadsázka. K tomu se také váže sofistikované a drzé podrážení diváckých (mužských) očekávání vůči inscenování a vývoji sexuálních scén. Vedle toho film překvapí formální nevázaností projevující se v komiksové stylizovanosti postav, sebereflexivní lacinosti výrazových prostředků a krkolomné absurditě příběhu. (JFL)