Krvavé narozeniny

Tři rozkošné děti - holčička Debbie, hnusná jako zadek, a Steven s Curtisem, co vypadají jako z ústavu pro mentálně postižené. Jedno zatmění měsíce (aha, okultismus či stříbrná magie?) a spousty mrtvol. Děťátka vraždí s úsměvem a bez zábran. Je to samozřejmě film, páč v reálu by je dávno někdo sejmul. Tedy objektivně mezi dvěma a třemi hvězdami, anžto hovadské chování postav nemá obdoby. Jelikož jsem se ale docela bavil, místy nechybělo napětí a vše šťastně skončilo, dám tedy i z nostalgie upocené čtyři. A nechyběl ani klasický osmdesátkový sex. (30.05.2017)

Vizuál osemdesiatkového amerického mesteč ako od Spielberga, hudba vykradnutá od všelikadial počnúc Psychom a končiac Čelusťami. Ale námetom je Bloody Birthday iné kafe. Trojica detí vraždí dospelákov. Nie z nadprirodzených dôvodov (Village of the Damned), ale preto, lebo ich to baví a su zlé. Nikoho nenapadne že by za vraždami mohli byť roztomilé dietka, takže v deji nie je priestor ani pre vyšetrovanie a fagani môžu vystrájať bez obmedzenia. Bizarný film, ktorý má pocitovo dve hodiny a motajúc sa celú druhú polovicu okolo rovnakých postáv, začne nudiť. Výkonmi trojice detských zloduchov pôsobí miestami komicky. Väčšina stopáže sa odohráva za svetla, lakačky nefunkčné. Nejde ani tak o horor, ako o kuriozitu pre fandov žánrového guilty-pleasure. (26.03.2015)

Další z hororových zářezů, kde vrazi jsou "nevinné" děti. Ale to jen na první pohled, pod jejich slupkou se ukrývají bezcitní zmrdi, co svou pravou tvář tutlají skrze debilní a falešné úsměvy. Trojice vychcaných bastardů se nezastaví před ničím, vraždí celkem často a je jim u prdele, jestli sejmou jejich učitelku nebo vlastní rodinu. Moc krve vás neocáká, ale film hezky odsejpá a dočkáte se i povinné nahoty. Konec ale už nemá koule na to, aby se vybíjená přehoupla i do kinder-stáda. Jo a Michael Dudikoff tu hraje strašný křoví: objeví se tu na 4 vteřiny a nestačí ani promluvit. Ale hlavně, že dobře vypadá... (15.07.2011)

Nenudiaci osemdesiatkový slasher s atypickými a vychytralými zabijakmi. Námet mi vzdialene pripomenul britský Village of the Damned (1960) a aj tu síce medzi deťmi pravdepodobne fungovala istá forma telepatickej komunikácie, Bloody Birthday je však ďaleko bečkovejším a priamočiarejším kúskom, než je spomínaná adaptácia Wyndhamovho románu The Midwich Cuckoos. (08.02.2011)

Škoda rutinního céčkového provedení a ochotnických hereckých výkonů představitelů dospělých postav, protože samotný koncept tohoto hororu o vraždících dětech, a především pak skvěle zneklidňující a averzi vyvolávající výkony dětských aktérů mohly být základem výtečnéhgo hororu. Místy má snímek nakročeno až k mrazivosti a znepokojivosti španělského "Who Can Kill a Child?", ale v celkovém vyznění dojíždí na to, že tvůrci film příliš podřídili mainstreamovému publiku, potažmo normám dobových brakových oddechovek. Vedle zhovadilých a kontraproduktivních sekvencí nahoty se to bohužel projevuje i v potřebě dodat předkládaným výjevům nějakou racionalizaci, která smázne jakékoli znepokojení prostřednictvím nějakého žánrově přestřeleného elementu mimo reálný svět. Právě zdejší směšně absurdní astrologický blábol, jenž veškeré dění rámuje, bohužel zásadně ubírá filmu na působivosti. (19.04.2014)