The Last House on the Left
Posledný dom naľavo
Režie:
Dennis IliadisKamera:
Sharone MeirHudba:
John MurphyHrají:
Sara Paxton, Monica Potter, Garret Dillahunt, Tony Goldwyn, Josh Coxx, Spencer Treat Clark, Aaron Paul, Riki Lindhome, Martha MacIsaac, Michael BowenVOD (2)
Obsahy(2)
Mari Collingwoodová přijela s rodiči strávit prázdniny na jejich letní sídlo utopené uprostřed hlubokých lesů. Dívka poprosí matku, ať jí půjčí auto, a sama se vydá do nedalekého městečka navštívit starou známou. Zatímco si obě kamarádky referují o svých životních peripetiích, náhodně se seznámí se sympatickým chlapcem s tajuplně nevinnou tváří. Za chvíli se už všichni tři ocitnou v jeho motelovém pokoji a balí jeden joint za druhým. Jejich drogový večírek přeruší příchod mladíkových příbuzných. Ti se chtějí nepohodlných svědkyň zbavit. Obě dívky totiž vstoupily do cesty uprchlému psychopatickému vězňovi Krugovi a jeho kumpánům. Paige zavraždí, ale Mari, navzdory tomu, že ji znásilní a postřelí, dokáže utéct. Snaží se dostat k rodičům, ale do jejich domu shodou okolností také směřují kroky zabijáků, kteří se potřebují schovat před blížící se bouřkou. Manželé jsou velmi pohostinní, když ale domů dorazí polomrtvá Mari a rodiče zjistí, koho mají pod svou střechou, musí chtě nechtě odhodit civilizační návyky a vzít vykonání trestu do vlastních rukou. (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (600)
Původní „Last House on the Left“ pojímal motivy násilí a pomsty exploatačně. Remake ze stejného příběhu vychází k fyzicky intenzivnímu thrilleru. V obou případech se jedná o typické produkty své doby. Zatímco Cravenův originál je esencí laciných brakových bijáků ze sedmdesátých let (drogově poblouzněná nesourodost vyprávění; třeskutě ubohá forma; zkazky o filmu, jeho interpretace a ostatně i jeho slogan z plakátu jsou mnohem podnětnější a dramatičtější než film samotný), stejnojmenná novinka je zase stylově čistá žánrovka dle současných mainstreamových norem. Nicméně zatímco Craven se vůbec nezatěžuje otázkou legitimnosti či etičnosti pomsty, tentokrát film v absolutním finále přichází se zneklidňující tečkou, která happyendu dodá zlověstně mnohoznačný rozměr. Jistě, nový „Last House on the Left“ není originální, nicméně to nebyl ani Cravenův „originál“ (lépe řečeno brakové přiznané přepracování Bergmanova „Pramenu panny“). Ale narozdíl od Cravena dokáží tvůrci nové verze starý koncept obohatit (viz závěr) a především uchopit koncepčně a konzistentně. Více v recenzi na Aktuálně.cz. ()
Z pohledu pozorujícího emzáka Kanga musím překvapeně konstatovat, že tělesná schránka obyvatelů planety Luzná, vydrží opravdu mnoho nešetrného zacházení než zhasnou a životně důležité funkce jdou do prdele...a o prdeli dost, vzhledem k jejich nedobrovolným sexuálním kratochvílím, které díky své povaze nevedou ani k reprodukci. Byl jsem svědkem toho, kam až může vést nedodržování pracovní doby a konzumace měkkých drog s neznámými pubescenty opačného pohlaví, které navíc doprovází zbytek tlupy sociopatických degenerátů Hujerů. Takže se navzájem střídavě mlátí, kopou, střílejí, provádějí výše zmiňované kokotiny, utíkají, ječí...chování, které zkrátka neschvalujeme a ani mu dokonale nerozumíme. Zhruba po hodině se, díky přesunu tlupy sadistických hovad do domu jiných humanoidů, situace lehce obrací a Hujerovic famílie dostává kapky v různých podobách od těch dobrosrdečných lidí, kteří jim nabídli střechu nad hlavou. Prostě už víme, že na své potomky jsou Luzňáci až přehnaně hákliví, a když jim ublížíte, pak musíte počítat s nešetrnou amputací nějaké končetiny či s trepanací lebzy pomocí běžně dostupného nářadí z Hornbachu, jupijupijééééj. Ale největší pecku si rodičové schovali pro starýho Hujera do finále...kýžená informace je tedy ta, že před kolonizací Luzné musíme do krámku s tím zeleným sympaťákem nakoupit pár mikrovlnek, tak mazej Kodosi, zase je nějaká slevová akce. Připomnělo mi to jeden lidský film, Sám doma a bez hlavy. Vskutku roztomilé. ()
Scénář: Adam Alleca, Carl Ellsworth .. Obvyklý film nakraji. _ Mám spoustu tradičních problémů s obdobnými filmy - klišé, nešťastně jednoduché postavy, neoriginalita, kulhající opravdovost (když už se vše tváří tak realisticky) - přesto nemohu upřít občasnou režijní působivost a celkovou svižnost děje. Potěšila perfektní hudba, bouřlivá atmosféra, slušní herci, často zručně vybudované napětí, které opravdu funguje s patřičnou korunkou v podobě násilných scén, které svírají. ()
Ve srovnání s většinou ostatních amerických hororů posledního roku je tohle ještě docela obstojná záležitost. Nespoléhá se totiž většinu času na brutalitu a porci co nejvice nechutných záběrů, ale spíše na atmosféru a postavy. Atmosféra sice nefunguje asi tak jak tvůrci čekali, hlavně v první polovině. Ta druhá už je daleko lepší a ke konci to docela slušně graduje. Postavám se navíc jejich chování dá docela věřit a hlavní záporák je dobře zahranej. Takže radši dejte přednost tomutou hororu, než všem těm Valentýnům, Pátkům a Nenarozeným. ()
Kdyby měly všechny remaky béčkových filmů takovou kvalitu, zažívali by hororoví nadšenci nepřetržité filmové hody. Poslední dům nalevo je sice jen dalším z velké řady a do hororové síně slávy má stejně daleko jako Uwe Boll k "červeně" hodnocenému snímku, ale přesto patří v posledních letech k tomu výrazně lepšímu, co nám Američané ve své zběsilé hororové produkci nabídli. Kdo přetrpí zdlouhavou první třetinu a seznamování s postavami, které je v konečném součtu úplně zbytečné, může se těšit na docela podrobnou studii lidského utrpení, zvrácenosti a touze po pomstě, která nakonec strhne každého diváka na stranu kladných hrdinů. Atmosféricky je to sice poměrně hluché a psychologicky jen okrajově nakousnuté, ale po skončení mě ovládl velmi příjemný pocit z dobře odvedené filmařiny a také ze způsobu, jakým to naši hrdinové vše vyřešili. O rok mladší Plivu na váš hrob do toho jde sice více po hlavě a přináší mnohem větší efekt, ale i tohle si svoje bohatě odvede.. 70% ()
Reklama