Poslední dům nalevo

Originál obsahoval pár velice cheezy momentov (blowjob, motorovka) a presne tie by remaku brnkajúcemu na sugestívnu špinavú strunu pomohli medzi tohto sezónnu elitu. Takto ostáva "iba" velice slušné, scénaristicky o dosť korektnejšie remeslo s jednou vizuálnou laskominkou za druhou. Kamera je proste geniálna (to preostrovanie medzi konárikmi = mlask). Rád by som videl z oboch to lepšie, pôvodný scénar režírovaný Illiadisom niekedy na začiatku 90-tych rokov. 70% (18.10.2009)

Utahané, velezbytečné a samoučelnou brutalitou skoro až konkurující Saw. Chápou šokovou hodnotu filmu v 70. letech, ale dneska už je to černobílá fraška s přesahem do gore-porna, kde jsou všichni špinaví buď od bahna nebo od krve. Finále tomu trochu vylepšuje skóre, zvlášť pokud jste rodič anebo prostě máte rádi pomsty s happyendem, ale jinak další z nekonečné řady hororových vycpávek, které možná plní kasy, ale rozhodně ne očekávání. (08.04.2009)

"Jeden joint ti neublíží. Dej si." Vždycky jsem věděl, že to není pravda. Joint je nebezpečný a tady jsem se dozvěděl, že způsobuje znásilnění, pobodání a postřelení. To je dobré vědět. A taky je dobré vědět, že pouštět si čtyři divné lidi v noci do domu na samotě v lese, není ten nejlepší nápad. Tím ovšem poučení končí a začíná násilí, které mě ovšem moc nebavilo. K zabití člověka je tady totiž potřeba počechrat mu pěšinku flaškou, probodnout ho, zastřelit ho, rozdrtit ho v drtiči, uškrtit ho a nejlépe ještě přidat dalších pár fines. Já se tedy přiznám, že ode mě jsou obě hvězdy za rodiče, kteří se k problému postavili čelem a jejichž obrana by v ČR byla vyhodnocená jako zcela zjevně nepřiměřená. (06.03.2017)

No já zírám! To je aspoň pořádný survival horor s naprosto nepředvídatelným vývojem údálostí. Nejlépe bych to popsal vypůjčenou frází hlávního záporáka z tohoto filmu What are the odds man?  Aneb jaký impulz je potřeba, aby se ze spořádaného páru stalo duo chladnokrevných zabijáků. PS: Odsledováná verze DC (114 min) a hádám, že s těmi bonusovými minutami přišlo extra násilí a možná dokonce i ta scéna s mučením. (20.10.2021)

Remake řeckého režiséra Dennise Iliadise je mnohem blíže thrilleru a dokazuje, že se tentokrát muselo hrabat pečlivě, tedy až k počátkům samotného mistra žánru, Wese Cravena (zde jako producent, a patří mu dík, že nás ušetřil dvojice dementních policistů z originálu). Ostatně pár detailů se změnilo, ale podstata zůstala stejná. Máme tu opět dvě krásné roštěnky, kterým se zachtělo po troše trávy, a tak se nechají zlákat introvertním synkem psychopatického tatínka, který právě za pomoci svých stejně vyvedených kumpánů pláchnul před zákonem. Hoch chtěl jen trochu normální konverzace se stejně starými dívkami, jenže tím jim pořádně zatopil. Trio kriminálníků totiž nechce žádné stopy. Remaky ve Státech prostě letí, takže můžeme jen hodnotit, s jakými výsledky. The Last House on the Left určitě nedopadl špatně, ba naopak. Nelidská brutalita je prezentována stejně naturalisticky jako v nedávném hororu Oni, naštěstí tu máme po delší době opět „normální“ vrahy bez nadlidských schopností, emoce, které nejsou umělé a rodiče jedné z nebohých dívek, které pomsta žene vpřed. Stejně jako v originálu (ve kterém se vše podstatné odehrálo za denního světla – tady bohužel nikoliv) pak můžeme debatovat, jak daleko zajdou rodiče, když si jejich trpící dítě projde peklem a oni to „vědí“. Ostatně oproti originálu funguje všechno mnohem uvěřitelněji – herectví, dialogy, jednání postav. Jen ona brutalita byla tehdy určitě údernější (vezměte v potaz 70. léta), takový Aja, který Cravena při vší úctě překonal (remake Hory mají oči), umí šlápnout na plyn a nepůsobí samoúčelně – tady to bohužel nevychází úplně nejlíp. Nebýt takové plochosti charakterů a absence vyššího zájmu diváků, mohla být pomsta pořádně vypečená. I když ku prospěchu je fakt, že rodiče dívky tentokráte jednají na dosud nepoznané ohrožení spíše pudově, než-li nějak cíleně. Nejsem příznivcem série Saw nebo Hostelů, ale koukněte na obě verze a kvalitu a poselství posuďte sami!! (11.06.2009)