Znásilnění: Utrpení žen v Kongu

Znásilňování žen v Kongu bylo a stále je pro Severní polokouli tabu. O bojůvkách v Kongu a proběhlé genocidě Hutů a Tutsiů ve Rwandě, kteří do Konga zběhli se všeobecně ví. Se znásilňováním žen zde je to jiné, já osobně jsem se nesetkala s žádným článkem ani jiným dokumentem, který by o této situaci pojednával. Velice oceňuji snahu dokumentaristů předvést divákům něco, co je nám daleko od reality skryto a upozornit na tento problém. Uveden v rámci Filmového festivalu Jeden svět 2008 pod názvem Kongo - Hluboké Ticho. (02.02.2010)

Ohovnost ve vysokém měřítku.OSN v tomto filmu je k HOVNU taky ve vysokém měřítku téměř jako většině případu kde se octne.OSN je tak dobrá jen k řešení lokálních problému. Problém je,že se o tomto nemluví. Nediskutuje se o řešení.V Kongu je mnoho problému,které se musejí vyřešit,ale jelikož za tyto problémy,nebudou finanční odměny,řešení je v nedohlednu.Prostě a jednoduše.Toto není můj problém.Dokument je skvělý,a přece si myslím,že skutečnost je ještě mnohem horší.Častečným řešením,který by aspoň na chvíli uklidnil situaci,by byl ten,že za znásilnění by se pachatelům odstraňovali useknutím PENISY.A byl by to zákon.Řešení to není moc humanistické,ale drastická optření jsou v tomto případě nutná. (22.02.2013)

Pět hvězd si to zaslouží už jen jako téma, pro svoji závažnost, které by za pozornost rozhodně stát mělo. Nicméně připouštim, že se mi těžko překousávaly komentáře autorky samotné, jelikož u takového dokumentu fakt nestojíte o výpověď nějaký ňujorčanky, byť se zajímavým osudem, ale o výpověďi konžských žen, které ten komentář fakt nepotřebují, jelikož jsou všeříkající a divák by si pak všechny ty šílený informace měl přebrat po svém. Je to škoda, jelikož takovéhle téma by si zasloužilo přece jen lepší zpracování o méně zbytečných kecech okolo. (26.05.2013)

Již z tématu je očividné, že kvalita tohoto dokumentu bude záviset na tom, jak moc se osudem zkoušené ženy dokáží před kamerou "otevřít". Tady se ukazuje, že osobní autorčiny zkušenosti se znásilněním, jí pomáhají se s těmito ženami více sblížit a dostat se tak hlouběji pod jejich slupku. Ovšem zároveň je jí tato zkušenost i přítěží. V mnoha rozhovorech se tak sama zbytečně připravuje o mnohé zajímavé informace, které by jednotlivé osudy obzvláštnily. Soustřeďuje se jen na "to" jedno. V důsledku toho pak, především ke konci, jednotlivé osudy po hříchu zplývají v jeden. Což je sice škoda, ale ne zápor. Tím je ovšem autorčin komentář, který celý dokument provází. Je totiž nechutně americky doslovný a vysvětlující naprosto vše. Včetně evidentních a každému jasných informací. Sem tam by nevadil, ale čeho je moc toho je příliš. Navíc tím zabíjí spoustu potencionálních emocionálně silných momentů. Místo aby nechala pracovat kameru a výmluvné ticho, tak do toho nezapomene říci "vysvětlení", což je (aspoň pro mě) naprosto neskutečně iritující. Přesto rozhodně zajímavý dokument. (12.03.2008)

Obdivuji odvahu dokumentaristů k natáčení dokumentu přímo v Kongu a obětí znásilnění, že se dokázaly - navzdory svému utrpení, ponížení a mnohdy i zmrzačení - postavit před kameru a podat svědectví. (11.01.2010)