A Dinner with the President: Nation's Journey
Večera s prezidentom
Obsahy(1)
Jsou diktátoři vůbec někdy dobří? Je lepší militantní islamista, nebo ozbrojený demokrat? Na to hledají odpověď dvě neohrožené pákistánské ženy v rámci celosvětového koprodukčního cyklu Proč potřebujeme demokracii?
Dnešní díl cyklu "Proč potřebujeme demokracii?" si klade za cíl vyvolat diskusi o tom, zda diktátoři mohou být za některých okolností "dobří", čímž je míněno společnosti prospěšní. Tvůrci dokumentu "Večeře s prezidentem" nás zavedou do Pákistánu, země, která v posledních letech díky svému vývoji rozhodně má k této otázce co říci. Oficiální název země zní Islámská republika Pákistán, ale od roku 1999 stojí v jejím čele voják Parvíz Mušaraf. Ten proklamuje náklonnost k Západu, demokracii považuje za nezbytnost, ale mnohým se nelíbí právě vojenská moc, kterou reprezentuje. Na druhé straně máme muslimské radikály. Co by se změnilo, kdyby se dostali k moci oni? Nahlédneme nejen do prezidentského paláce, kde povečeříme s Mušarafem a jeho matkou, ale vyslechneme také názory obyčejných chudých obyvatel Pákistánu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Velmi zajímavý dokument (z celosvětového koprodukčního cyklu "Proč potřebujeme demokracii?") na dané téma - coby disputace o >demokracii, lidských právech a svobodě myšlení vůbec< v tak rozporuplné zemi, jakou je Pákistán, jež má k pojetí demokracie západního střihu asi tak daleko, jako naše euroatlantická kultura k Alláhovi, který je přece BOHEM JEDINÝM, NEOMYLNÝM a VELIKÝM! . . . VELICE POUČNÉ! - - - P.S. Další části cyklu, uvedené v březnu 2008 v ČT: Kampaň (Japonsko), Proklaté karikatury (Dánsko), Za Boha, za cara, za vlast (Rusko) - více na http://www.ceskatelevize.cz/tv-program/hledani/?filtr[slova-casti]=Pro%C4%8D+pot%C5%99ebujeme+demokracii%3F - - - - - (poprvé viděno 11.3.2008 ČT2 - a musím přiznat, že jsem si neodpustil ani reprízu, hodnocení a komentář zde jako první - 12.3.2008) ()
Asi bych tento dokument minul, nebýt toho, že jej režírovala Sabiha Sumar, autorka poměrně slušného festivalového snímku Khamosh Pani, v němž mimo jiné zachycuje dřívější snahu státního aparátu přivést negramotné pákistánské vesničany na cestu radikálního islamismu, aby si tak připravil bojovníky pro případnou válku se Sovětským svazem. Očekávání směrem ke konforntaci liberální režisérky s generálem Parvízem Mušarafem, postavou kontrovezní svou nejasnou úlohou v Kargilské válce, vztahy k USA, tolerancí islamistických stran a mnohými další činy, byly nemalé, ale Sabiha nakonec kladla jen opatrné otázky a víc, než samotnému Mušarafovi se věnovala nijak nekomentovaným názorům lidu - ať už šlo o pákistánskou "zlatou mládež", chudé vesničany, nebo obyvatele kmenových území. Bez zmínění historických souvislostí pak trochu vyvstává otázka, jestli je dokument určený spíše pro občany Pákistánu (ale co by se z něj dozvěděli?), nebo pro publikum v zahraničí (ale pro to, co má nebo nemá o Pákistánu nějaké povědomí?). Nakonec se dá Večeře s prezindentem brát jako také načtrnutí diskuze, kterou už pak musí rozvinout diváctvo samo. ()
Zajímavý dokument o pákistánské společnosti, zahrnující různé vrstvy a jejich pohled na demokracii ve vlastní zemi. Z dokumentu je jasné, že něco jako demokracie nebo rovnoprávnost nebudou v Pákistán ještě dlouho, ale je to vlastně jen z našeho západního pohledu, protože na určitém místě vidí tyto pojmy zcela jinak. Bylo by to na dlouhou diskusi a stejně by se člověk asi ničeho nedobral. ()
3,5/10 Keď už niekto chce odprezentovať miliónkrát prežuté otázky (a odpovede) nech to aspoň robí s vynaliezavosťou alebo rafinovanosťou. Pokiaľ netušíte, aké pomery v Pakistane vládnu, môžete sa niečo nové dozvedieť. Ale ak ste prečítali čo i len jednu knižku o demokracii, bude pre vás informačná hodnota tohto dokumentu nebezpečne blízko nule. ()
Nuž také nemastné-neslané rozprávanie o demokracii v úplne odlišnom zriadení od nášho. Pripomínalo mi to socialistické pokusy o dialóg medzi vládnucou KSČ a masou ľudí prostredníctvom servilného redaktora, ktorý sa hral na demokrata.. ()